Rusko odmítlo rezoluci o příměří v Aleppu. Neuspělo ani s vlastním návrhem

Příměří a bezletová zóna, kterou požadoval francouzsko-španělský návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN, v syrském Aleppu nebudou. Rusko využilo svého práva veta a rezoluci zavrhlo. Hlasovat se má ještě o ruském protinávrhu, kde diplomaté pro změnu předpokládají veto západních zemí. Západní země zase nezvedly ruku pro ruský protinávrh, který nepočítal se zákazem vojenských přeletů nad městem.

Patnáctičlenná rada nejprve hlasovala o rezoluci, jejímž cílem bylo umožnit průjezd humanitárních konvojů k obyvatelům největšího syrského města sužovaného těžkými boji a nálety vládních a ruských letounů.

Především kvůli zamýšlenému zastavení vojenských letů odmítlo Rusko jako jeden z pěti stálých členů rady s právem veta rezoluci schválit. Proti hlasovala i Venezuela, zdržela se Čína a Angola. Ostatních 11 států bylo pro.

Podle Reuters jde již o pátý případ ruského veta nějaké rezoluce navrhované k řešení syrského konfliktu. Rusko však podle některých diplomatů chtělo západní země dostat do situace, kdy
se i ony vysloví proti příměří v Halabu, a předložilo vlastní protinávrh.

Ten kladl důraz na oddělení bojovníků opozice proti syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi od radikálů Fronty dobytí Sýrie (bývalé An-Nusry) a na odsun ozbrojenců této teroristické organizace z Halabu. O bezletové zóně požadované USA a jejich spojenci se však nezmiňoval. Pro tento návrh hlasovaly čtyři země, devět bylo proti a dvě se zdržely.

Aleppo je od roku 2012 rozděleno na vládní a opoziční část. Krátké příměří skončilo 19. září, od té doby tam podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) přišlo o život 420 lidí.

Východní část města je v obležení a kamiony s pomocí se tam nemohou dostat. OSN odhaduje, že až polovina z 275 tisíc obyvatel východního Halabu chce kvůli nedostatku jídla odejít. Spojené státy a další západní země viní syrskou armádu a Rusko z bombardování civilistů a také zdravotnických zařízení. Rusko a Damašek tvrdí, že útočí pouze na povstalce.

  • Válka v Sýrii trvá už pět let. Vyžádala si přes 300 tisíc mrtvých. Více než polovina z 20 milionů Syřanů musela opustit svoje domovy. Téměř polovinu země ovládá takzvaný Islámský stát. Část území má pod kontrolou prezident Bašár Asad, další ovládají různé milice a opoziční skupiny. Sever Sýrie, takzvaný syrský Kurdistán, drží pod kontrolou Kurdové. O Kurdech se říká, že jsou největším národem na světě, který nemá vlastní stát.