Souboj mužů v záloze. Kandidáti se přeli o Trumpa, daně i Rusko

Osoba Donalda Trumpa a jeho daně jako výrazné téma noční debaty kandidátů na viceprezidenta. Jedinou šanci střetnout se před kamerami a hlavně vylepšit obraz svých „šéfů“ měli Tim Kaine a Mike Pence. Oba se sešli na Longwoodově univerzitě ve městě Farmville ve Virginii.

Důvěra kandidáta – citlivé téma pro Clintonovou vzhledem k e-mailům i zdraví – byla první otázkou mířenou na zástupce demokratů Kaina. Ten však předmět debaty stočil k Trumpově temperamentu. „Víte, proč věřím Hillary Clintonové? Ona se vždy soustředila na službu ostatním, se zvláštním důrazem na podporu rodin a dětí… Donald Trump vždy staví sebe na první místo,“ zmínil Kaine.

Na rozdíl od debaty před týdnem (mezi Trumpem a Clintonovou) však bylo vidět, že ani jeden z nich nemá problém přiznat, pokud s tím druhým souhlasí. Byla to debata dvou gentlemanů, dvou lidí, kteří k sobě chovají jistou míru respektu.
Martin Řezníček

„Nechápu, jak může guvernér Pence hájit sebestřednou povahu Donalda Trumpa,“ obrátil se ke svému konkurentovi. Ten v úvodu debaty na osobnější linku rád přistoupil. „Pane senátore, vy a Hillary Clintonová jistě víte o urážlivé kampani své,“ reagoval.

Republikánský kandidát Mike Pence
Zdroj: Reuters

Zahájení debaty tak oba pojali v ofenzivní rovině – Kaine kritizoval Trumpovo vychvalování ruského prezidenta Putina, Pence zase připomněl charitativní fond Clintonové a využívání darů ze zahraničí.

Jiní diskutéři – jiná strategie

V dalších minutách už se oba více zaměřili i na konkrétní témata a obhajobu svých spolukandidátů. Mike Pence se překvapivě představil v mnohem věcnější, mírnější roli než excentrický Trump. Energičností zaujal spíše zástupce demokratů Kaine.

Kandidát demokratů Tim Kaine
Zdroj: Reuters

Debata se nemohla vyhnut ani ekonomice. „Země strádá. Odpovědí rozhodně nejsou vyšší daně,“ zmínil republikán Pence. Právě na něj byl kladen tlak kvůli vysvětlování a obhajobě Trumpových daňových praktik. Minulý měsíc Pence zveřejnil daňová přiznání za posledních deset let, ačkoli jeho případný nadřízený obvyklé tradici kandidátů zatím nedostál.

Právě toho se v debatě chytl i demokrat Kaine. Připomněl Trumpova slova o tom, že neplacení daní bylo v jistém smyslu „prozíravé“. „Je prozíravé nepřispívat finančně třeba na armádu? Každý, kdo to nedělá, je podle mně hloupý,“ řekl Kaine. Podle něj musí Trump daňové přiznání zveřejnit – čím dříve tím lépe. Pence odvětil, že jeho spolukandidát nyní prochází auditem a svůj slib dodrží.

Debata viceprezidentů
Zdroj: Reuters

Deník New York Times nedávno přišel s tvrzením, že se realitní magnát možná až 18 let vyhýbal placení daní. V roce 1995 měl mít ztrátu 916 milionů dolarů. Tak vysoká ztráta ovšem podnikateli umožnila snižovat dalších 18 let svůj zdanitelný příjem o více než 50 milionů dolarů, upozornil deník s odkazem na vyjádření daňových expertů. Je tedy možné, že Trump daň z příjmu léta neplatil.

Za váhání se zveřejněním čelí republikánský kandidát dlouhodobě kritice. Republikán se brání tím, že jeho daňové přiznání je předmětem auditu daňové správy, před jehož uzavřením nemůže prozradit obsažené informace.

Předmětem debaty byl i Trumpův charitativní fond a jeho podezřelé transakce, na které média v uplynulých týdnech upozornila. Jestli měly minulé dny přinést „vrchním obhájcům“ více vrásek, platilo to spíše u Pence – evangelíka, který má zázemí u středových republikánů.

Televizní debata Tima Kaina a Mika Pence
Zdroj: Reuters

Podstatnou část devadesátiminutové debaty vyplnila i zahraniční politika. Pence například zmínil, že se Amerika za prezidenta Obamy stala „méně bezpečnou zemí“. Současná aspirantka Clintonová zase prý nese vinu za vzestup samozvaného Islámského státu, a to z doby, kdy vedla americkou diplomacii.

Kaine kontroval s Trumpovou údajnou fascinací diktátory. Podle něj by republikánský uchazeč mohl vytvořii nové „Mount Rushmore“ (skalní památník čtyř prezidentů USA) spolu s ruským prezidentem Putinem, severokorejským lídrem Kim Čong-unem a někdejším libyjským diktátorem Kaddáfím.

Pence dál stojí o radary v Česku a Polsku

Trumpův potenciální viceprezident se v diskusi o zahraniční politice vyjádřil i k tématu protiraketového systému, který by podle něho měly USA umístit v Česku a Polsku. Obamovo rozhodnutí ustoupit od plánu předchozího prezidenta George Bushe mladšího na zřízení protiraketového štítu v těchto dvou zemích byla podle Pence chyba. Trump se přitom několikrát vyjádřil, že USA pod jeho vedením nebudou vydávat tolik peněz jako dosud na obranu evropských zemí, které musí více přispívat do rozpočtu NATO.

Oba kandidáti se zdraví po skončení debaty
Zdroj: Reuters

Došlo rovněž na společensky citlivá témata, jako jsou potraty, které katolík Kaine hlasováním v zákonodárných sborech opakovaně podpořil. „Proč Donald Trump nemá důvěru v ženy, že se dokážou samy rozhodnout?“ uvedl v narážce na Trumpův letošní návrh, že by ženy měly za potraty čelit trestu.

Zpravodajský portál Politico už v předstihu označil debatu za rozumný okamžik předvolební kampaně, neboť se měli střetnout „dva normální politici“. Portál ovšem zároveň kladl otázku, zda tuto diskuzi vůbec někdo bude sledovat, když v ní budou chybět Trumpovy urážky a všeobecné vzájemné očerňování.

Debatu, která je před listopadovými volbami na úrovni viceprezidentských kandidátů jediná, moderovala Elaine Quijanoová z internetového televizního zpravodajského kanálu CBSN. Témata na rozdíl od diskuze prezidentských kandidátů nebyla předem zveřejněna.

Cesta ke zvolení americkým prezidentem
Zdroj: ČT24/US embassy/Americké centrum/Wikipedia.org

Zatímco Trump je v USA známý jako realitní magnát a miliardář a Clintonová jako někdejší první dáma a pozdější ministryně zahraničí, Pence s Kainem se dosud podobně do širšího povědomí nedostali. Podle průzkumu agentury AP a společnosti GfK, který byl zveřejněn v sobotu, Pence dobře nezná 47 procent respondentů a totéž o Kaineovi uvedlo 54 procent oslovených.

Narozen 7. června 1959 ve městě Columbus v Indianě. Pochází z rodiny irských katolíků, která měla šest dětí. Od roku 1985 je ženatý, s manželkou Karen mají tři děti. Vystudoval právo na Indianské univerzitě (1986). Byl členem Sněmovny reprezentantů (2001 až 2013) a předsedou republikánských sněmovních konferencí (2009 až 2011). Během úřadování prezidenta Donalda Trumpa v letech 2017 až 2021 zastával funkci viceprezidenta.

Mike Pence
Zdroj: Chris Keane/Reuters

Osmapadesátiletý právník Tim Kaine je považovaný za centristu, nemá příliš velkou důvěru levicového křídla strany. V letech 2006 až 2010 působil ve funkci virginského guvernéra, v období let 2009 až 2011 stál v čele Demokratické strany. Má skotské a irské předky, vyznáním je katolík.

Tim Kaine
Zdroj: Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...