Maďarský premiér Viktor Orbán chce po referendu dodatek k ústavě o tom, že země nepřijme migrační kvóty. Výsledek hlasování podle něj musí brát v úvahu i Brusel. Evropská komise už oznámila, že respektuje vůli maďarských voličů, a to včetně vůle těch, kdo se rozhodli nehlasovat. Proti přijetí běženců se vyslovilo 98 procent lidí, plebiscit je ale kvůli nízké účasti neplatný.
Podle editorky BBC Katye Adlerové je referendum pro Orbána „drtivou porážkou a současně i významným vítězstvím“. „Jestliže bude účast okolo 40 procent, bude to pro Orbána a jeho vládu fiasko,“ řekl před ukončením hlasování maďarský analytik Attila Juhász.
K urnám nakonec dorazilo necelých 40 procent občanů, takže referendum oficiálně neplatí. Nutná byla alespoň padesátiprocentní účast. Orbán přesto mluví o vítězství. „Dosáhli jsme unikátního výsledku, protože jsme si vedli lépe než při hlasování o vstupu do Evropské unie,“ zdůraznil premiér.
Například lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn ale považuje nedostatečnou účast v lidovém hlasování za projev pasivního odporu, maďarský lid se podle něj ukázal být více evropský než jeho vláda. Mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas uvedl, že komise vůli maďarských voličů respektuje. Podle něj je nyní na maďarské vládě, aby rozhodla, jak s výsledkem naloží.
„Pokud by referendum bylo právně závazné, náš komentář by byl, že jsme výsledek zaznamenali. Protože ho maďarská volební komise prohlásila za neplatné, můžeme teď také říci, že jsme toto rozhodnutí zaznamenali,“ poznamenal Schinas.
Orbán má přesto výsledek referenda za výjimečný. Hodlá prý předložit dodatek k ústavě, který bude na vůli voličů reagovat. Výsledek hlasování musí podle něj brát v úvahu i rozhodovací orgány v EU. Komise podle svého mluvčího nebude na politická vyjádření nijak reagovat.
Schinas také zopakoval názor evropské exekutivy, že otázka v hlasování se týkala jen případných budoucích rozhodnutí o rozdělování žadatelů o azyl a libovolný výsledek referenda by neměl vliv na závazky, které už pro Maďarsko z rozhodnutí zemí EU platí.
Opozice volá po Orbánově demisi
Opoziční strany ve své kampani před plebiscitem nabádaly občany právě k tomu, aby zůstali doma. Orbán proto podle nich se svou proti-imigrační rétorikou utrpěl bolestnou porážku. Tyto strany pak vyzvaly Orbána k demisi.
„Na jedné straně Orbán vedl v kampani před referendem drahý a vytrvalý boj proti EU a proti přistěhovalcům, ale nepodařilo se mu přesvědčit většinu Maďarů, aby šli hlasovat. Na straně druhé straně, ti, kdo hlasovali, stáli na jeho straně téměř jednomyslně a umožnili mu hlásat, že proti kvótám hlasovalo víc lidí, než jich před třinácti lety volilo členství v EU,“ okomentovala výsledek editorka BBC.
„Orbán doufal, že ho budou další země následovat a uspořádají vlastní referenda o migračních kvótách. Ve skutečnosti je unijní země jednoduše ignorují,“ podotkla novinářka.
„Orbán ovládl veřejný diskurz, když většina byla na jeho straně, ale zašel příliš daleko a přecenil, nakolik se názory lidí přemění na hlasy,“ konstatoval analytik Tamas Boros z poradenské firmy Policy Solutions. Pro Orbána jde o nepříjemný výsledek vzhledem k tomu, že opozice prakticky žádnou antikampaň nevedla, a kabinet měl navíc na svou kampaň de facto neomezený rozpočet, který nakonec dosáhl 10 milionů eur.
Orbánova vláda v kampani před hlasováním cílila na obavy lidí z přílivu běženců. Premiér často mluvil o spojení migrantů s terorismem. „Je to mezinárodní PR, mezinárodní marketing. Prodává se (Orbán) jako ideolog radikálně odlišné migrační politiky. Merkelová říká nechme je přijít, on říká, že řešením uprchlické krize je, že sem nesmí přijít nikdo,“ konstatoval ředitel Amnesty International pro Evropu John Dalhuisen.
Podle analytiků podporovala odmítnutí běženců rovněž naprostá většina maďarských médií. V televizi před referendem vyznívalo celkem 91 procent zpráv o uprchlících negativně.
Referendum může Orbánovi znesnadnit pozici v Bruselu
Země EU loni odhlasovaly, že si na základě kvót rozeberou celkem 120 tisíc běženců z Řecka a Itálie. Pro Maďarsko by to znamenalo přijmout 1294 osob. Proti rozhodnutí se postavily hlavně státy Visegrádské čtyřky včetně Česka. Slovensko a Maďarsko dokonce kvůli tomu podaly žalobu k unijnímu soudu.
Orbán před referendem dával najevo odpor vůči politice centrálních zemí Unie a zdůrazňoval potřebu ochrany suverenity a nezávislosti Maďarska. V praxi přitom kvóty moc nefungují - unijní státy si zatím přerozdělily jen něco kolem 5000 osob.
„S neplatným výsledkem to bude mít Orbán těžší, když bude tvrdit, že má všechna esa v rukávu (proti Bruselu). EU zjistí, že zatímco většina je proti kvótám, pro Maďary to není nejdůležitější otázka,“ myslí si analytik Boros.
Maďarsko nechalo na hranicích s okolními státy vybudovat ploty, protože přes jeho území loni proudily desetitisíce lidí směrem na Západ. Orbán tvrdí, že pokud by nebylo Maďarska, Evropa, jak ji známe, by už nebyla. Stavbu bariér kritizovaly lidskoprávní organizace i Brusel, podobné ploty ale postupně staví více zemí - třeba Rakousko nebo Britové ve francouzském Calais.
