V New Yorku začíná 71. zasedání Valného shromáždění OSN. Americký prezident Barack Obama ve svém projevu prosazoval další spolupráci mezi národy a vyzdvihoval „nedokonalé“ principy, jako je demokracie nebo otevřené trhy. Země podle něj stojí před klíčovou volbou, zda jít dál cestou kooperace a integrace, nebo se vrátit zpět do konfliktního světa rozděleného podle starých hranic, ras a náboženství. „Ti, kdo staví zdi, za nimi nakonec skončí sami,“ míní ale Obama.
Barack Obama v úvodu projevu před Valným shromážděním OSN ocenil spolupráci zemí po celém světě. Řada věcí se podle něj mění k lepšímu. „Vyřešili jsme problém Íránu diplomatickou cestou, otevřeli jsme vztahy s Kubou, pomohli jsme Kolumbii ukončit nejdelší válku v Latinské Americe. A přivítali jsme demokraticky zvoleného vůdce Myanmaru na tomto shromáždění,“ prohlásil Obama.
„Pomáháme lidem, aby se mohli uživit, postarat se o nemocné, abychom lidem napříč celou Afrikou umožnili vlastní rozvoj, ne další závislost. Světové instituce jako Světová banka nebo Mezinárodní měnový fond jsou díky nám reprezentativnější. Sestavují rámec, který ochrání naši planetu před hrozbou změn klimatu,“ podotkl americký prezident.
Život miliard lidí se podle Obamy zlepšil
Integrace světové ekonomiky zlepšila život miliardám lidí, připomněl americký státník. Extrémně chudých za poslední dvě dekády ubylo – ze 40 procent světové populace na 10 procent, což Obama označil za bezprecedentní úspěch. „To není nějaká abstrakce, znamená to, že jsou tu děti, které mají dost jídla, matky, které neumírají při porodu,“ prohlásil.
Nevynechal ale ani problémy současného světa. V některých částech Blízkého východu žijí lidé bez pocitu bezpečí, protože tam selhal řád, upozornil prezident. „Všude vidíme stejné síly globální integrace, díky nimž roste naše vzájemná závislost. Ty ale ukazují také hluboké krize ve stávajícím mezinárodním řádu. Každý den uprchlíci překračují hranice, protože prchají před brutálními konflikty. Finanční chaos dopadá na celá společenství lidí,“ podotkl Obama.
Příliš mnoho vlád bojuje proti disidentům a snaží se umlčet novináře, prohlásil také šéf Bílého domu. Teroristé využívají sociálních médií, aby oslovovali mladé lidi a ohrožovali západní společenství. „Chtějí vyvolávat hněv proti nevinným imigrantům, muslimům,“ varoval prezident.
Napětí mezi národy roste, míní Obama
Čtvrt století po konci studené války je svět podle řady měřítek méně násilný a prosperuje víc než kdy dřív, společenství ale překypuje nejistotou, rozdělením a utrpením, konstatoval Obama. „Navzdory velkému pokroku lidé ztrácejí důvěru v instituce a vládnutí se tak stává náročnějším. Napětí mezi národy se dostává na povrch rychleji,“ doplnil šéf Bílého domu.
Obama také na Valném shromáždění OSN prosazoval „nedokonalé“ principy jako demokracie, lidská práva, otevřené trhy, zodpovědné vlády, které jsou podle něj nejlepším základem pro pokrok lidstva v 21. století. „V tento moment před sebou všichni máme volbu – můžeme si zvolit cestu vpřed, model lepší spolupráce a integrace, nebo se stáhnout zpět do konfliktního světa, který je rozdělen podle starých hranic, ras a náboženství,“ míní prezident.
Americký prezident varoval před „hrubým“ populismem
Mezinárodní řád je podle Obamy považován za samozřejmost – světové velmoci už nebojují ve válkách a konec té studené odstranil strach z jaderného armageddonu. „Věčné spory Evropy nahradila mírumilovná Unie. Čína a Indie neustále pokračují v růstu. Nesmíme usnout na vavřínech, ale pokračovat v pokroku. Proto je nutné uznat, že cesta ke globální integraci vyžaduje určitou úpravu směru,“ upozornil Obama s tím, že je třeba dál bojovat proti nerovnosti, korupci, potlačování práv pracujících, a nakonec smazat rozdíl mezi chudými a bohatými zeměmi na celém světě.
Varoval také před sílícím náboženským fundamentalismem a „hrubým“ populismem. Tyto síly podle Obamy nelze podceňovat, protože odrážejí nespokojenost velkého množství lidí. „Nemyslím si, že mohou nabídnout v dlouhodobém horizontu prosperitu nebo bezpečí. Tyto vize navíc nedokážou uznávat to nejdůležitější: naše společné lidství,“ míní prezident.
Ve světě podle prezidenta přibývá střetů mezi autoritářským a liberálním systémem, v nějž Obama věří. Nemyslí si ale, že by USA měly vnucovat svůj systém zbytku světa.
Rusko prezident kritizoval za to, že se silou snaží obnovit svůj dřívější vliv. „Pokud se Rusko bude dál vměšovat do záležitostí svých sousedů, sníží tím jen bezpečnost svých vlastních hranic,“ varoval.
„Věřím v liberální vládu s úctou ke spravedlnosti a lidským právům,“ konstatoval Obama. „Demokracie je těžká práce, která trvá po generace, ale výsledky za to stojí,“ dodal.
Končící šéf OSN obvinil státy z podílu na smrti syrských civilistů
Před Obamou měl projev generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Obvinil spojence účastníků syrského konfliktu, že pomáhají udržovat v chodu válečnou mašinérii. Podle něj mají tito „mocní patroni krev na rukou“.
„Ti, kdo jsou dnes přítomni v tomto sále, jsou zástupci vlád, jež umožnily, financovaly, účastnily se nebo i plánovaly a páchaly krutosti proti syrským civilistům. Mnoho skupin pozabíjelo nevinné civilisty, nikdo víc než syrská vláda, která dále shazuje barelové bomby na obydlená místa a systematicky mučí tisíce vězňů,“ řekl Pan Ki-mun, který ve funkci končí 31. prosince.
Rovněž francouzský prezident Francois Hollande z tribuny Valného shromáždění OSN naléhal na ukončení bojů v Sýrii. Z odpovědnosti za jejich pokračování obvinil hlavně vládnoucí režim a jeho podporovatele, aniž ovšem přímo jmenoval Rusko.
Hollande podotkl, že poslední dohodnuté příměří trvalo v Sýrii opět jen několik málo dní, podobně jako v únoru. „To už stačí,“ prohlásil s tím, že OSN by měla přispět svou vahou k ukončení násilností.
K okamžitému politickému řešení konfliktu v Sýrii vyzval v rámci všeobecné rozpravy Valného shromáždění OSN také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a upozornil na bezpečnostní hrozby vyplývající z toho, pokud se tak nestane. Zároveň ale prohlásil, že „turecký vpád do severní Sýrie na počátku září vedl k nastolení míru, rovnováhy a stability v regionu, který ovládla beznaděj“.
Prezident také vyzval světové představitele, aby přijali opatření proti „teroristické síti“ islámského duchovního Fethullaha Gülena, jehož Ankara obviňuje ze zosnování červencového pokusu o převrat v Turecku. Gülen, jenž žije v USA od roku 1999 a obvinění odmítá, je podle Erdogana hrozbou pro celý svět.
Turecký prezident si pak také stěžoval na Evropskou unii, která podle jeho slov neplní svoje sliby ohledně obnovení rozhovorů s Tureckem o vstupu do této organizace.
