Papež František svatořečil misionářku Matku Terezu

Papež František ve Vatikánu svatořečil misionářku Matku Terezu. Žena přezdívaná „Anděl z Kalkaty“ zasvětila svůj život službě chudým a nemohoucím, pobočky jejích útulků působily ve více než stovce zemí světa. Svatořečení přihlížely na Svatopetrském náměstí desítky tisíc poutníků. Na ceremonii dorazilo i 13 hlav států.

„Po zralém uvážení a vzývání božské pomoci i po poradě s našimi četnými bratry, potvrzujeme a prohlašujeme blahoslavenou Matku Terezu z Kalkaty svatou a zapisujeme ji do seznamu svatých,“ prohlásil papež, čímž formálně dokončil proces svatořečení.

Papež František se s Matkou Terezou osobně setkal v roce 1994 ve Vatikánu, jako tehdejší arcibiskup z Buenos Aires Jorge Mario Bergoglio, a prohlásil, že „tuto ženu by rozhodně za nadřízenou mít nechtěl“. Při pozdější návštěvě Albánie zopakoval, že na něj „tvrdost Matky Terezy dělala silný dojem, ale současně mu naháněla strach“.

Svatořečení sledovali i lidé, kteří se do Vatikánu nevydali. Několik stovek se jich shromáždilo například v sídle řádu Misionářek lásky v Kalkatě. Lidé zde svatořečení Matky Terezy přivítali potleskem. Místní hrob nové světice zdobila jedna svíčka, květiny a drobná fotografie. 

Několik členů laické organizace přičleněné k řádu pak oslavilo svatořečení zopakováním cesty vlakem po Dárdžilingu. Právě během takové jízdy Matku Terezu napadla myšlenka založit řád, který by pečoval o ty nejpotřebnější.

Jedno z nejrychlějších svatořečení v historii církve

Svatořečení Matky Terezy 19 let po její smrti bylo jedním z nejrychlejších v historii katolické církve. Za blahoslavenou ji prohlásil Jan Pavel II. už v říjnu 2003 ve Vatikánu za účasti více než 150 000 lidí, mezi nimiž byli katolíci i muslimové.

Zázrak nutný k blahořečení se podle církve stal 5. září 1998, přesně rok po smrti řeholnice, v klášteře u bangladéšských hranic, kam s velkým nádorem v břiše přišla Indka Monika Besraová. Vatikán uznal, že nádor zmizel poté, co se jeptišky modlily k Matce Tereze. 

Druhý zázrak, který cestu ke svatořečení otevřel, Vatikán oznámil loni 18. prosince. Zázrak spočíval v nevysvětlitelném uzdravení muže v Brazílii, který byl v kómatu kvůli několika abscesům na mozku. Podle katolické církve pomohla modlitba jeho manželky k Matce Tereze.

  • Jak se stát svatým? K tomu vede velice komplikovaná – a zpravidla zdlouhavá – cesta. Pro svatořečení je nezbytné předchozí blahořečení a samozřejmě obzvlášť ctnostný život a dílo. Na začátku stojí návrh příslušné diecéze zaslaný do Vatikánu. Během takzvané kanonizace jsou sbírány a ověřovány potřebné údaje, například životopisná data a svědectví současníků. Následně celý spis dostane Kongregace pro blahořečení a svatořečení, která ho znovu prozkoumá a předá papeži, který má v procesu rozhodující slovo. Stěžejním je zde vykonání zázraku – musí být prokázáno, že k němu došlo vlivem kandidáta na blahořečení. Stejnou váhu jako zázrak má i mučednická smrt. A pro samotné svatořečení je nutný prokázaný druhý zázrak.
  • Co je to vlastně zázrak? Ve většině případů jde o nečekané a lékařsky nevysvětlitelné uzdravení nevyléčitelně nemocných.
  • Jak dlouho trvá cesta ke svatořečení? Od smrti do svatořečení může uplynout i několik stovek let. Několik desítek let trvá samotný proces kanonizace. V posledních letech je ale mnohem rychlejší – a to díky Janu Pavlu II., který snížil počet nutných dokázaných zázraků ze čtyř na dva. Právě Jan Pavel II. se stal „nejrychlejším svatým“ v dějinách církve. Byl svatořečen jen devět let po své smrti.
  • Co to znamená být svatý? Blahoslavení a svatí jsou v katolické církvi uctíváni jako příklady křesťanského života. Beatifikace umožňuje uctívání zesnulých v daném regionu, svatořečení rozšiřuje tuto oddanost na celý katolický svět.