Romancov: Smrt Karimova by mohla vést k vzestupu islamismu ve Střední Asii

Uzbekistán se podle Romancova vyhnul pozornosti západních médií, protože poměrně intenzivním způsobem spolupracoval se Západem nebo se Spojenými státy na probíhající operaci v Afghánistánu. I když tam došlo excesům a masakrům například v roce 2010, příliš se o tom nemluvilo. Stejně jako o nedodržování uzbeckých zákonů. V tamních věznicích jsou zadržovány tisíce lidí jen proto, že se někomu znelíbili.

Na státy Střední Asie má Rusko sice stále vliv, v otázce případného Karimova nástupce by však podle Romancova nemělo mít rozhodující hlas. Přece jen má Uzbekistán ve Střední Asii jako nejlidnatější stát určitou váhu. V popředí tak bude zřejmě otázka kontinuity moci a vztahů mezi vedoucími představiteli. V úvahu by přicházeli tři Karimovi nástupci.

„Tím prvním by mohl být ministerský předseda, který je v čele vlády od roku 2003. Druhou možností je první vicepremiér a zároveň ministr financí, o kterém mimochodem v úterý přišla informace, že byl zatčen, vzápětí však byla dementována. A třetí variantou je šéf policie, který se přátelí s ministerským předsedou a prý ministerský předseda má zase dobré vztahy s manželkou prezidenta, čili to zatím vypadá, že favoritem je on,“ popsal Romancov.

Často diskutovaným scénářem je vzestup islamismu a politického islamismu po nezvládnutém nástupnictví. „Většina akcí, kterými se, nejenom v Uzbekistánu, vládci drží u moci, je zdůvodňována tím, že se jedná o globální zapojení do boje proti mezinárodnímu terorismu nebo islamistickému terorismu. To je něco, na co velice dobře slyší Čína, na co slyší Rusko a koneckonců i Západ. Veškeré opoziční síly jsou okamžitě nálepkovány, že se jedná o islamisty. Ale pochopitelně může dojít i k tomu, Afghánistán je nedaleko, síly se odtamtud stahují,“ zamýšlí se.

Jistý přesah násilí se projevil už v Tádžikistánu a podle Romancova se může opakovat i tady. „Skutečně se může stát, že se tento region stane další frontou boje mezi silami, které jsou u moci, a silami, které budou vystupovat proti nim. Minimálně část toho odporu proti těm, kteří momentálně drží moc, bude nějakým způsobem pod vlivem muslimských nebo islamistických hesel, tak to tak bude onálepkováno.“

Karimov se do čela Uzbekistánu dostal ještě v roce 1989, když byla země sovětskou republikou. Prezidentem zůstal i po vyhlášení nezávislosti, od kterého ve čtvrtek uplyne 25 let. Karimov od počátku potíral své oponenty, zlikvidoval opozici a nastolil sice stabilní, ale tvrdě autoritativní režim, jeden z nejrepresivnějších na světě.