Třicátý srpen je v Turecku oslavován jako Den vítězství v turecko-řecké válce o nezávislost v roce 1922. Letošní oslavy se konají jen měsíc a půl po neúspěšném pokusu o armádní puč a následném posílení moci prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
Den vítězství v Turecku: Při oslavách nezávislosti stáli vedle Erdogana příbuzní obětí puče
Podle agentury Anadolu se oficiální části tureckých oslav poprvé v historii účastnili civilisté – příbuzní po patnácti z téměř 250 obětí červencového pokusu o puč. V Atatürkově mauzoleu tak stáli po boku prezidenta Erdogana, špiček armády a státních úředníků.
„Náš milovaný lid, stejně jako před 94 lety, nechal veškeré rozdíly stranou a stal se našim hlavním zdrojem důvěry,“ řekl Erdogan při proslovu v mauzoleu, kde položil věnec.
- K pokusu o armádní převrat došlo v noci z 15. na 16. července 2016. Během střetů mezi vzbouřenci a zastánci prezidenta Erdogana zemřelo podle oficiálních údajů 252 lidí.
- Turecká policie zatkla více než 40 tisíc lidí, přibližně polovina z nich byla obviněna a umístěna do vazby. V armádě bylo zbaveno funkcí více než 1700 důstojníků, včetně asi dvou stovek generálů a admirálů, což je zhruba 40 procent všech generálů a admirálů v zemi. Kvůli pokusu o převrat bylo také zatčeno na 7 tisíc vojáků.
- V rámci čistek ve státní správě přišlo o práci přes 81 tisíc zaměstnanců včetně soudců, prokurátorů, policistů, úředníků nebo učitelů. Asi pět tisíc z nich dostalo výpověď, zbytek byl dočasně zbaven funkcí. Turecké úřady po pokusu o převrat rovněž nechaly uzavřít 130 médií a zatkly více než 60 novinářů.
GALERIE
Erdogan před Atatürkovým mauzoleem
Odkloní se Erdogan od uctívaného Atatürka?
Den vítězství (Zafer Bayram) je po vyhlášení republiky druhým nejvýznamnějším tureckým svátkem. Právě s ohledem na nedávný pokus o puč se dlouho nevědělo, zda se letos budou oslavy vůbec konat.
Portrét Mustafy Kemala Atatürka
„Den vítězství je tradičně slaven jako svátek vojenský. Některé další svátky spojené s osvobozeneckým bojem či svátky věnované dětem a mládeži už v letošním roce z jakýchsi důvodů nebyly slaveny způsobem, jakým se slavily dřív. Může to znamenat pomalý ústup z kemalistické tradice,“ poznamenal bývalý český velvyslanec v Ankaře Tomáš Laně.
- Turecká válka za nezávislost probíhala mezi lety 1919 a 1923. Bojovali v ní turečtí nacionalisté proti spojencům, kteří začali okupovat různá území Osmanské říše během jejího pádu po první světové válce. Jádro konfliktu tvořila válka mezi Řeckem a Tureckem.
- Po počátečních neúspěších se do čela Turků postavil Mustafa Kemal Atatürk, uznávaný vůdce, generál z první světové války. Pod jeho velením vybojovali Turci důležitá vítězství – hlavně proti Řekům, kteří okupovali západní část země kolem města Izmir (Smyrna). Tuto část dobyli Turci roku 1922.
- Později znovu získali i pásmo kolem Marmarského moře, které bylo demobilizované a okupované Brity. Nakonec ze země vytlačili všechny okupanty a po válce získala země dnešní tvar hranic. Mustafa Kemal Atatürk se stal roku 1923 prvním prezidentem nového Turecka.
Symbol Kemala Atatürka jako zakladatele sekulárního tureckého státu je přesto i letos středobodem oslav Dne vítězství. „Zatím se jej nikdo otevřeně neodvážil zpochybnit, ani Erdogan ne,“ upozorňuje Laně. Atatürkova pozice se tak zatím zdá neotřesitelná, navzdory Erdoganovým snahám o islamizaci země.
Horizont ČT24: Turecko slavilo Den vítězství v atmosféře čistek (zdroj: ČT24)
Oslavy konané každoročně 30. srpna připomínají vítězství Turků nad Řeky v bitvě o Dumlupinar v roce 1922. Právě tato bitva určila konečný výsledek turecké války o nezávislost. Přesto, že se zahraniční vojska z Turecka stáhla až na podzim, za Den vítězství je tradičně považován 30. srpen.
Od roku 1935 je tento den tureckým státním svátkem. Ve velkých městech po celé zemi probíhají vojenské přehlídky, městy jezdí auta vyzdobená státními vlajkami a obrazy Mustafy Kemala Atatürka. V Atatürkově mauzoleu v Ankaře se koná slavnostní ceremoniál za účasti státních špiček, před mauzoleem vytvářejí lidé Atatürkův živý portrét.
Oslavy Dne vítězství