Do Sýrie vjely další turecké tanky, Kurdové ustupují za Eufrat

Do severní Sýrie vjelo ve čtvrtek nejméně dalších devět tureckých tanků. Agentuře Reuters to řekli svědci. Turecko tvrdí, že už má v zemi víc než dvacet tanků a že v případě potřeby pošle do Sýrie další. Syrští Kurdové také ustupují zpět na východní břeh Eufratu. Podle tureckého ministerstva zahraničí to uvedl šéf americké diplomacie a potvrdil to i mluvčí koalice vedené Spojenými státy.

Turecko zahájilo pozemní a leteckou operaci v severní Sýrii ve středu. Rebelové ze Syrské svobodné armády (FSA), kterou Turecko podporuje, získali kontrolu nad městem Džarábulus, jednou z posledních bašt takzvaného Islámského státu (IS) na turecko-syrské hranici.

Podle Syrské organizace pro lidská práva se Turky podporovaní povstalci dostali až deset kilometrů jižně za město a Kurdy podporovaní bojovníci postoupili až osm kilometrů na sever od Džarábulu. Rebelové uvedli, že postoupili i na západ od města podél hranice s Tureckem.

Syrské město Džarábulus
Zdroj: Reuters

Turecký ministr obrany Fikri Isik ve čtvrtek oznámil, že cílem operace je zajištění turecké hranice a zabránění syrským Kurdům, aby sjednotili východní a západní regiony Sýrie. Do týdne proto chce podle Isika turecká armáda vytlačit Kurdy zpět na východní břeh Eufratu. Kudrové přešli řeku poté, co získali kontrolu na do té doby islamisty ovládaným městem Manbidž.

Šéf americké diplomacie John Kerry v telefonickém rozhovoru se svým tureckým protějškem uvedl, že Kurdové se už zpět stahují. Informovalo o tom turecké ministerstvo zahraničí. Posun Kurdy podporovaných Syrských demokratických sil (SDF) za Eufrat potvrdil i mluvčí Američany vedené koalice v Sýrii. Podle něj se teď připravují na případné osvobození města Rakka, které stále ovládají radikálové z IS. Návratem Kurdů zpět za Eufrat podmínil podporu jejich milicím i americký viceprezident Joe Biden při své středeční návštěvě Ankary.

Milice uvedly, že jejich jednotky se vrátily na své základny poté, co úspěšně dokončily operaci za osvobození města Manbidž. To získaly koaliční síly pod plnou kontrolu 12. srpna. Tři dny nato bylo podle oznámení YPG předáno vojenské velení manbidžské vojenské radě.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan už ve středu uvedl, že operace je zaměřená jak proti radikálům z IS, tak právě proti kurdským milicím YPG, klíčové součásti Západem podporovaných SDF. Právě územní zisky YPG v severní Sýrii Turecko znervóznily. Podle Ankary jsou syrští Kurdové napojení na Kurdskou stranu pracujících (PKK), která vede víc než tři desetiletí povstalecký boj v Turecku.

Vysoce postavený činitel vlády nyní řekl agentuře AFP, že plán na vojenskou operaci v Sýrii existuje už dva roky. V jejím uskutečnění Ankaře bránilo několik faktorů - tím nejzávažnějším byly neshody se Spojenými státy. Zdroj, který si nepřál být jmenován, podotkl, že Spojené státy předtím proveditelnost útoku zpochybňovaly. „Podle jejich základního argumentu nebyl počet umírněných rebelů natolik vysoký, aby stačil na obsazení Džarábulusu a dalších částí severní Sýrie,“ řekl.

Rusko souhlasí s příměřím v Aleppu

Rusko ve čtvrtek dalo souhlas k vyhlášení 48hodinového humanitárního příměří v syrském městě Aleppo, o které bojují syrské vládní jednotky podporované ruskou armádou a povstalci. Konvoje s pomocí jsou připraveny vyjet, OSN ale čeká na záruky od dalších stran na bojišti.

„Humanitární plán pro Aleppo předpokládá simultánní dodávky (pomoci) do východní a západní části města a opravu elektrického systému na jihu města, aby byly zajištěny dodávky vody,“ prohlásil hlavní koordinátor humanitární pomoci OSN pro Sýrii Jan Egeland.

Aleppo, které je rozdělené na západní část kontrolovanou vládou Bašára Asada a východní oblast ovládanou povstalci, se stalo v uplynulých měsících terčem intenzivních bojů. Ve východní čtvrti města uvázlo bez přístupu k zásobování přes 200 tisíc lidí. Ve městě i během čtvrtka pokračovaly boje, podle opozice zahynulo při aktuálním náletu armádních vrtulníků nejméně 11 dětí a čtyři ženy.

Zničené Aleppo
Zdroj: Abdalrhman Ismail/Reuters

Irácká armáda se přiblížila Mosulu

V Iráku, kde se také vedou boje proti radikálům z IS, vládní oddíly dobyly klíčové město Kajjára, které se nachází u velké letecké základny jižně od Mosulu. Mosul je druhým největším iráckým městem a stále ho má v rukou Islámský stát.

Hlavní irácké město Baghdád se ve čtvrtek stalo terčem několika pumových atentátů a střelby. Zahynulo třináct lidí, dalších 24 je zraněných. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na místní představitele. K násilnostem se zatím nikdo nepřihlásil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 14 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 18 mminutami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 41 mminutami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 52 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 56 mminutami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 1 hhodinou

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami
Načítání...