Biden se cítí provinile, že nepřijel do Turecka dříve po puči

Americký viceprezident Joe Biden při své návštěvě Ankary litoval, že po pokusu o armádní puč nepřijel do Turecka dříve. Podle agentury Reuters doslova řekl, že se kvůli tomu „cítí provinile“. Spojené státy podle Bidena v souvislosti s nepovedeným převratem nabízejí Turecku „neochvějnou podporu“. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po jednání s Bidenem prohlásil, že USA mají povinnost Gülena vydat a že tato povinnost vyplývá z dohod obou spojeneckých zemí.

Biden je nejvyšším americkým představitelem, který osobně navštívil Ankaru po zmařeném puči, po němž prezident Recep Tayyip Erdogan obvinil Západ, že nedostatečně podporuje jeho rázný postup vůči údajným strůjcům převratu.

Turečtí představitelé dali podle Bidena jasně najevo, že se vyšetřování pokusu o puč povede podle práva. Na dotaz ohledně probíhajících perzekucí odpověděl, že by situace „měla dostat nějaký čas“ a že „bychom se měli posunout dál“. Turecko po puči zadrželo nebo zatklo desítky tisíc lidí, čímž vzbudilo na Západě obavy, že jde o opatření vůči opozici.

Biden apeloval na Erdogana, aby byl trpělivý

Šéf americké diplomacie uvedl, že Spojené státy o plánování puče nevěděly a „nikdy by nepodpořily zrádné chování armády.“ USA poskytnou Turecku jakoukoliv pomoc, kterou bude země potřebovat k posílení demokracie, dodal Biden.

Turecké partnery přitom ujistil o maximální součinnosti při posuzování důkazů spojených s případným vydáním duchovního Fethullaha Gülena, který dlouhodobě žije v USA a kterého Ankara viní ze zosnování neúspěšného pokusu o převrat.

Erdoganovi však zároveň řekl, že o Gülenově vydání musí rozhodnout americký federální soud, což vyžaduje trpělivost. Spojené státy prý zapojily do celého procesu více právníků než do jakékoli podobné kauzy nedávné minulosti.

Turecký premiér Binali Yildirim
Zdroj: Reuters

Americký viceprezident přijel do Ankary v den, kdy Turecko zahájilo pozemní i leteckou operaci na severu Sýrie. Útočí v rámci ní jak na radikály z takzvaného Islámského státu, tak na YPG, ozbrojené křídlo Strany demokratické unie syrských Kurdů, která je podle Turecka napojená na Kurdskou stranu pracujících (PKK). Tu považují Turecko, USA i EU za teroristickou organizaci.

Podle premiéra Binaliho Yildirima musejí Turecko a USA dosáhnout společného řešení situace v Sýrii. Yildirim oznámil, že se s Bidenem shodli na tom, že oblast ovládaná YPG by se neměla rozšiřovat dál na západ od řeky Eufrat. Syrští bojovníci se tam dostali poté, co kurdsko-arabská koalice Syrských demokratických sil podporovaná Američany získala kontrolu nad městem Mandžib.

Nahrávám video

Podle Yildirima by Spojené státy měly přehodnotit svůj pohled na YPG, aby „předešly zvýšenému nebezpečí.“ Teritoriální integrita Sýrie musí být zachována a „Turecko nebude akceptovat žádnou novou kurdskou entitu,“ zdůraznil premiér. Podle Bidena se syrští Kurdové musejí vrátit na východní břeh Eufratu, jinak je Spojené státy nebudou podporovat.

Turci chtějí o vydání Gülena požádat příští týden

Při setkání s tureckým premiérem Yildirimem mluvil Biden i o záležitosti kolem duchovního Fethullaha Gülena. Turecko požaduje jeho vydání z USA, protože ho považuje za strůjce červencového pokusu o puč.

Islámský duchovní Fethullah Gülen
Zdroj: Reuters

Spojené státy podle Bidena spolupracují s tureckými úřady na vyhodnocení důkazů proti muslimskému duchovnímu Gülenovi a budou v ní pokračovat, „až Turecko dodá doplňující informace“. USA nemají žádný zájem chránit kohokoliv, kdo poškodil spojence, ale právní standardy musejí být dodrženy, upozornil Biden.

Prezident Recep Tayyip Erdogan, se kterým se Biden také setká, prohlásil, že nevydání duchovního Fethullaha Gülena ze Spojených států neprospěje vztahům obou zemí. Washington ale tvrdí, že zatím nedostal dokumenty, které by dokazovaly podíl Gülena na puči.

Premiér Yildirim očekává, že extradiční proces ohledně Gülena bude pokračovat bez zpoždění. Turecko pravděpodobně pošle žádost o vydání Gülena příští týden, upřesnil během dne ministr vnitra.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočily na Írán, tamní úřady hlásí mrtvé

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím uvedl, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael v Sýrii tiše rozšiřuje okupační zónu, v Libanonu sází na zkázu

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.
před 3 hhodinami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl ve středu odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 9 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 11 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 12 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.