Lavrov slíbil Západu důkazy o údajném ukrajinském vpádu na Krym

Rusko je připraveno poskytnout západním zemím důkazy o údajném ozbrojeném vpádu Ukrajinců na anektovaný Krym. Německému ministru zahraničí Franku-Walteru Steinmeierovi to v Jekatěrinburgu řekl jeho ruský protějšek Sergej Lavrov. Moskva minulý týden obvinila Kyjev, že zosnoval vpád svých „diverzantů“ na poloostrov, při kterém přišli o život dva ruští vojáci.

„Máme nevyvratitelné důkazy, že šlo o sabotáž, která byla dlouho plánovaná ukrajinskou vojenskou tajnou službou“, uvedl po jednání se Steinmeierem Lavrov. Cílem ukrajinské akce bylo podle něj destabilizovat situaci na Krymu. Incident vyvolal prudké zvýšení napětí a obavy před novým rusko-ukrajinským konfliktem. Spekulace o tom, že Rusko přeruší diplomatické styky s Ukrajinou, ale Lavrov odmítl. „Na tom nikdo nemá zájem,“ prohlásil.

Moskva kvůli zvýšenému napětí podle dřívějších zpráv uzavřela čtyři z pěti hraničních přechodů a zablokovala na severu poloostrova internetové spojení. O víkendu se ale už podle Kyjeva situace uklidnila a blíží se normálu.

Podle analytika mezinárodních vztahů Vladimíra Votápka je nepravděpodobné, že by se Ukrajina skutečně pokusila o vpád na Krym. „To, co se stalo na Krymu, velmi pravděpodobně nebyl útok ukrajinských zvláštních sil, to by naprosto postrádalo smysl. Možná, že to mohla být nějaká přestřelka nějakých dezertérů nebo pašeráků, kterou zpětně Moskva využije jako záminku k vyostření vztahů. A také je možné, že je to prostě provokace, řízená od samého počátku Kremlem. Tam to samozřejmě nevíme,“ vysvětlil Votápek. 

Lavrov a Steinmeier podle ruských médií diskutovali o možnosti obnovit jednání takzvané normandské skupiny, která sdružuje Rusko, Ukrajinu, Německo a Francii a která má hledat řešení situace na Ukrajině. Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden po krymském incidentu prohlásil, že schůzka skupiny na nejvyšší úrovni, plánovaná na září do Číny, nemá za nynějších okolností smysl. Vyvolal tím spekulace, že se Moskva možná snaží celý minský proces úplně opustit.

Frank-Walter Steinmeier
Zdroj: Reuters

Šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier zdůraznil, že všechny strany by se měly vyvarovat jakýchkoliv kroků, které by vedly k eskalaci situace. Moskvu upozornil, že navzdory napětí na Krymu musejí minské mírové dohody zůstat základem pokojného řešení krize.

Lavrov slíbil, že ruská strana svou část mírových ujednání splní. „Snaha rozšířit za každou cenu NATO na východ ale prohlubuje rozdělení kontinentu. Když tato snaha tvrdě narazila na Ukrajině, začaly pokusy svalovat vinu na Rusko,“ prohlásil šéf ruské diplomacie.

Příměří v Aleppu slouží podle Lavrova k vyzbrojování „teroristů“

Oba ministři mluvili v Jekatěrinburgu také o Sýrii. Ruská armáda, která bojuje na straně vlády v Damašku, vyhlásila každodenní tříhodinové příměří v Aleppu, aby umožnila bezpečný průjezd humanitárním konvojům. Lavrov uvedl, že takto krátká příměří sice nejsou dostatečná, jejich prodloužení je ale složité, protože „teroristé“ podle něj využívají příměří k přeskupování a vyzbrojování.  

Aleppo v Sýrii
Zdroj: Reuters

Při přednášce obou ministrů na Uralské univerzitě v Jekatěrinburgu Lavrov také uvedl, že rusko-německé vztahy podle něj procházejí nejkomplikovanějším obdobím od sjednocení Německa. „Je to spojeno s problémy, které se projevily během ukrajinské krize, ale hromadí se už dávno a odrážejí hluboké systémové defekty evropské architektury,“ zdůraznil.

Steinmeier podle agentury TASS řekl, že i přes existující problémy by se Rusko a Německo neměly k sobě obracet zády. „Je to naopak důvod udělat vše pro pokračování dialogu. Musí být kritický, ale zároveň zaměřený na dosažení výsledku,“ dodal německý politik. 

Ruský voják na Krymu
Zdroj: Reuters

Rusko obvinilo Ukrajinu z pokusu vtrhnout na Krym, Kyjev to odmítl

Napětí na Krymu stouplo poté, co ruská tajná služba FSB minulý týden oznámila, že zmařila ozbrojený vpád ukrajinských speciálních sil na poloostrov. Ukrajina ruská nařčení odmítla. Prezident Petro Porošenko označil tvrzení FSB za absurdní a cynická.

Rusko poté zvýšilo početní stav vojsk na severu Krymu a Ukrajina uvedla do stavu zvýšené bojové pohotovosti armádní jednotky poblíž Krymu. Napětí na severu Krymu ale o víkendu polevilo a aktivita ruské armády je nižší, než byla v předchozích dnech. Napsala to ukrajinská agentura Unian s odvoláním na informace pohraničníků.

Ruský prezident Vladimir Putin v souvislosti s tvrzením FSB obvinil Ukrajinu, že se používáním „teroristických taktik“ snaží vyprovokovat nový konflikt a destabilizovat Krym.   

Ruské námořnictvo také v pondělí zahájilo cvičení ve východní části Středozemního moře. Akce je podle podle ministerstva obrany plánovaná a jejím cílem má být příprava na případné útoky teroristů.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...