Lidé prchají z Aleppa. Asad vyhlásil amnestii pro povstalce, kteří složí zbraně

Rusko a syrská vláda zahájily humanitární operaci v obléhaném syrském Aleppu. Otevřely koridory pro civilisty a pro povstalce, kteří se chtějí vzdát, oznámil ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Civilisté se mohou podle něj dostat z města třemi trasami a další byla otevřena na severu pro rebely, kteří se vzdají.

Syrská armáda ve středu oznámila, že nad povstaleckými oblastmi shodila tisíce letáků žádajících tamní obyvatele, aby s armádou spolupracovali, a rebely, aby se vzdali. „Všichni, kdo jsou ozbrojeni a kteří jsou hledaní, jsou osvobozeni od veškerého potrestání, pokud kapitulují a v příštích třech měsících odevzdají zbraně,“ stojí v Asadově dekretu, o němž informovala agentura SANA.

Syrská státní televize rovněž citovala guvernéra Aleppa, podle kterého budou vytvořeny tři humanitární koridory, jimiž se budou moci z města dostat civilisté. Čtvrtý koridor na severu města pak bude určen pro radikály.

Podle ruského ministerstva obrany nařídil operaci sám šéf Kremlu Vladimir Putin. Dopředu nebyla projednaná ani s OSN. Šojgu řekl, že humanitární operace v Aleppu má „pomoci civilistům, jež se stali rukojmími teroristů, i bojovníkům, kteří chtějí odevzdat zbraně“. „Navrhujeme, aby se této operace zúčastnily všechny humanitární organizace, které v Sýrii působí,“ uvedl ruský ministr.

Rusko se snaží pomoci syrskému režimu a vyřešit zablokovanou situaci kolem Aleppa, které neuvěřitelně trpělo. Od samého počátku války tam byla situace příšerná. Řeší i humanitární problém a také nějakým způsobem své PR.
Ondřej Soukup
redaktor Hospodářských novin

Dlouhodobě rozdělené Aleppo

O Aleppo, rozdělené na povstaleckou a vládní část, se bojuje již několik týdnů. Syrská armáda přeťala povstalcům zásobovací trasy, takže ve východní části města uvízlo až 300 tisíc civilistů.

„Obléhání města znemožňuje vyjednávání o míru,“ uvedli podle agentury AFP v prohlášení ministři zahraničí Franci a Británie Jean-Marc Ayrault a Boris Johnson, kteří vyzvali režim Bašára Asada a jeho spojence k okamžitému zastavení operací. 

Podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie, vládní síly převzaly kontrolu nad rozsáhlými částmi Baní Zajdu. Postupně tak utahují smyčku kolem východní povstalecké části Aleppa.

Podle syrské státní televize vojáci v Baní Zajdu začali z ulic odstraňovat miny. Desítky ozbrojenců prý v této oblasti složily zbraně a vzdaly se.

Aleppo je rozděleno od roku 2012 a povstalecké čtvrti jsou v obležení armády od 17. července, zásoby zvenčí se tam nedostaly od 7. července. „Opakovaně jsme vyzývali bojující strany ke smíření, ale bojovníci vždy příměří porušili, bombardovali obydlené zóny, útočili na pozice vládních sil. Humanitární situace ve městě a okolí je proto obtížná,“ řekl Šojgu.

An-Nusra zpřetrhala vazby na Al-Káidu

Syrská fronta An-Nusra zpřetrhala po vzájemné dohodě organizační vazby s teroristickou sítí Al-Káida. Podle jejího vůdce nechce dávat záminky k útokům na Syřany. Podle amerického ministerstva zahraničí ale zůstávají ozbrojenci z An-Nusry i po přejmenování terčem pro americké a ruské bojové letouny.

„Můžete bez váhání obětovat organizační a stranické vazby, jestliže jsou v rozporu s vaší jednotou,“ uvedl předtím na nahrávce vůdce Al-Káidy Ajmán Zavahrí. „Bratrstvo islámu mezi námi je silnější než příslušnost k organizaci,“ dodal. Tato příslušnost by podle něj měla být obětována, jestliže by skupině bránila v bojích proti jejím nepřátelům.    

  • Syrská revoluce začala v roce 2011 poklidnými demonstracemi proti režimu prezidenta Bašára Asada. Studenti se tehdy inspirovali arabským jarem.
  • Celostátní povstání nakonec přerostlo v roce 2012 v občanskou válku, v níž proti sobě stojí vládní vojska, umírnění povstalci a radikálové včetně Islámského státu.
  • Konflikt si podle OSN vyžádal přes 250 tisíc obětí. Syrské centrum pro politický výzkum hovoří o téměř půl milionu mrtvých.
  • Z někdejších 22 milionů obyvatel je dnes 45 procent uprchlíky. Přes 6 milionů zůstává uvnitř Sýrie, více než 4 miliony utekly do zahraničí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...