Švédka vzdorovala stovkám neonacistů, její pěst se stala symbolem odporu

Snímek Švédky afrického původu Tess Asplundové, která vzdorovala třem stovkám neonacistů, se stal symbolem odporu proti extremismu. Fotografie ženy se vztyčenou pěstí se šíří internetem rychlostí blesku. Asplundová tvrdí, že jednala impulzivně, reakce na její gesto Švédku šokovaly.

Snímek pořídil fotograf protirasistické nadace Expo David Lagerlöf během prvomájového pochodu asi tří stovek členů extremistického Nordického hnutí odporu ve švédském městě Borlänge. Asplundová si stoupla před uniformované extremisty a vztyčila pěst.

„Byla to pěst Nelsona Mandely,“ vysvětlila švédským médiím 42letá aktivistka. Toto gesto symbolizuje odhodlání v boji proti apartheidu, tedy rasové segregaci v Jihoafrické republice. Scéna trvala jen několik vteřin, než policie Asplundovou odvedla ke straně ulice.

Fotografie ale začala na internetu žít vlastním životem. „Bylo to impulzivní. Byla jsem tak naštvaná, že jsem vyšla na ulici. Říkala jsem si, že tady nesmí pochodovat, není to v pořádku! Byl to adrenalin,“ popsala Švédka své pohnutky britskému listu Guardian.

Reakce na sociálních sítích ji překvapily. „Je to cirkus, jsem v šoku. Neonacisté se hněvají. Říkala jsem si, že jsem to možná neměla dělat, chci klid a ticho. Tihle kluci jsou velcí a šílení,“ podotkla drobná 42letá žena, která váží pouhých 50 kilogramů.

Snímek Asplundové řada uživatelů sociálních sítí přirovnává k jiné slavné fotce odvážné ženy. Fotograf Hans Runesson na ní v roce 1985 zachytil ve Växjö 38letou Danutu Danielssonovou, která se chystá udeřit skinheada z tehdejší strany Severská říše. Její matka – polská Židovka – byla během druhé světové války v koncentračním táboře.

Osamělé protestní gesto přichází v době, kdy je pravicově populistická protiimigrantská strana Švédští demokraté třetí nejsilnější partají v parlamentu a její preference dosahují až 20 procent.

Švédsko se vedle Německa stalo v posledním roce hlavním cílem migrantů
směřujících do Evropy z Blízkého východu a Afriky. Země v lednu oznámila, že chce v nejbližších letech deportovat až 80 tisíc neúspěšných žadatelů o azyl. A útoky na cizince nejsou nic výjimečného.

Rasismus se stal ve Švédsku něčím normálním, varuje aktivistka

Nordické hnutí odporu podle Asplundové cílí na antirasisty. „Mám přátele, kteří byli napadeni a museli změnit bydliště. V noci mi volali lidé a křičeli na mě. Je těžké mluvit o nenávisti,“ prohlásila Švédka. „Rasismus se stal ve Švédsku něčím normálním. Policie tvrdí, že žijeme v demokratické zemi, tak mohou protestovat, ale vždyť jsou to neonacisté, je to hrozné,“ konstatovala žena.

Aktivistka, která o sobě mluví jako o „Afro-Švédce“, je členkou sdružení Afrophobia Focus a v současné době je nezaměstnaná. Organizace OSN loni varovala, že ve Švédsku narůstá afrofóbie, tedy nepřátelství vůči osobám, které jsou původem ze subsaharské Afriky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěBrífink po jednání ministrů Havlíčka a Sakové o ropě a Družbě

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) jednal ve středu v Praze se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou o ropovodu Družba. Řešili zajištění reverzního toku z Česka na Slovensko a hovořili o expertním týmu ke stavu poškození ropovodu na Ukrajině.
před 6 mminutami

Íránský útok má oběti v Izraeli. V Dubaji se ozvaly exploze

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal s odkazem na záchrannou službu server The Times of Israel (ToI). V Dubaji se večer podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí, podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala íránské drony a rakety. Teherán cílí na městské oblasti v Perském zálivu kvůli přesunu amerických sil, tvrdí podle al-Džazíry íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.
01:11Aktualizovánopřed 7 mminutami

Izrael udeřil napříč Libanonem, ten hlásí mrtvé

Izrael provedl několik úderů napříč Libanonem, včetně Bejrútu, východního údolí Bikáa a jižní části země. Útoky si vyžádaly přes deset obětí a desítky zraněných, píší agentury Reuters a AFP. Izraelské síly ráno zasáhly hustě obydlenou čtvrť Zukák El-Blat v centru Bejrútu bez předchozí výzvy k evakuaci tamních obyvatel, uvedla agentura NNA.
05:56Aktualizovánopřed 8 mminutami

Stávka na letišti u Berlína se dotkla desítek tisíc cestujících

Provoz na mezinárodním letišti Berlín-Braniborsko (BER) ochromila jednodenní stávka. Zrušeno bylo 445 letů pro 57 tisíc cestujících. Odborový svaz Verdi chce výstražnou stávkou přimět vedení letiště, aby předložilo lepší nabídku v jednáních o platech. Svaz zastupuje zhruba dva tisíce zaměstnanců. S Prahou berlínské letiště pravidelné spojení nemá.
08:28Aktualizovánopřed 19 mminutami

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
před 1 hhodinou

Soud nařídil obnovit vysílání Hlasu Ameriky

Americký federální soudce nařídil v úterý obnovit vysílání rozhlasové stanice Hlas Ameriky. Více než tisíc jejích zaměstnanců, kteří před více než rokem dostali placené administrativní volno, se má vrátit do práce. Informují o tom agentury. Prezident USA Donald Trump loni zavedl rozsáhlé škrty ve federální sféře a stanici financovanou z federálních peněz prakticky vyřadil z provozu.
09:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémy s placením či navigací. Výpadky internetu v Rusku zasáhly už i Moskvu

K výpadkům internetového připojení v Rusku dochází již téměř rok – nyní však postihl také tamní metropoli. Lidé v Moskvě mají problém s on-line platbami či používáním navigace. Kreml se odvolává na „sofistikované útoky Kyjeva“, kterým je prý potřeba se bránit právě omezováním internetu. Podle kritiků vlády jde ale o způsob, jak ještě více omezit svobodu občanů. Ti si stěžují také na problémy s fungováním komunikační aplikace Telegram, k jejíž blokaci má přitom oficiálně dojít až na začátku dubna.
před 2 hhodinami

Rusko deportuje ukrajinské děti systematicky, potvrdili vyšetřovatelé

Moskva se odvlékáním ukrajinských dětí dopouští zločinů proti lidskosti. Ve své zprávě to potvrdila nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise, kterou zřídila Rada pro lidská práva OSN. Komise vyvrátila ruské tvrzení, že jde o „evakuace“, a naopak potvrdila, že postup Moskvy v této věci je systematický a dohlíží na něj nejvyšší vedení země. Zachráněné děti popisují, jak jim ruské úřady i „náhradní rodiny“ bránily v návratu domů.
před 5 hhodinami
Načítání...