Přijede Obama jako první americký prezident do Hirošimy? Japonsko to zpochybňuje

Americký prezident Barack Obama by mohl do japonské Hirošimy dorazit na konci května. Píší o tom tamní média s odkazem na zdroje z Washingtonu. Mluvčí japonské vlády ale tuto informaci označil za unáhlenou – Obamův program prý určuje Washington a Tokio o přípravách nic konkrétního neví.  Obama by se mohl stát prvním úřadujícím prezidentem USA, který Hirošimu navštíví.

Do Hirošimy už tento měsíc zavítal na historickou návštěvu americký ministr zahraničí John Kerry. Prohlédl si památník a muzeum. Během návštěvy Kerry prohlásil, že i Obama, který se dlouhodobě zasazuje za svět bez strategických jaderných zbraní, by chtěl do Hirošimy přijet.

Útok na Hirošimu 6. srpna 1945 a o tři dny později svržení atomové bomby na město Nagasaki se stal jedním ze stínů dějin světových konfliktů. Do té doby bezprecedentní použití atomových bomb de facto ukončilo vleklou válku s Japonskem, z jaderné síly ale učinilo hrozbu pro další desítky let.

Od Obamy se podle amerických médií zřejmě nedá čekat výrazné odsouzení kroku jeho dávného předchůdce Harryho S. Trumana. Místo toho se má jeho návštěva vést v duchu vyjádření podpory a ocenění obětavosti prostých Japonců.

Šéf diplomacie USA John Kerry v hirošimském památníku
Zdroj: Reuters/Kyodo

Právě v Hirošimě může Obama také zhodnotit závazky, které před sedmi lety dal světu ve svém projevu na Pražském hradě. Tehdejší sliby a následné dohody s Ruskem o omezení jaderné výroby mu mimo jiné přinesly Nobelovu cenu míru. Přesto zůstavají Spojené státy a Rusko zeměmi s největší jadernou silou na světě. USA spolu s dalšími mocnostmi nedávno uzavřely s Íránem dohodu o omezení jeho jaderného programu, mnohem více starostí jim však dělají balistické testy Severní Korey.

  • Po druhé světové válce byla většina města opravena a znovu vybudována. Jedna část Hirošimy však byla ponechána v původním stavu, jako připomínka účinků atomové bomby. Každý rok 6. srpna se v parku nedaleko odtud schází tisíce lidí, aby uctili památku jaderného bombardování.

Město Hirošima bylo jako cíl atomového útoku vybráno hned z několika důvodů. Většinu japonských měst již v té době výrazně poničily řadové nálety, avšak Hirošima byla jedno z mála zachovaných. Navíc se jednalo o významnou průmyslovou oblast a podle informací americké armády se v dané oblasti nevyskytovali američtí váleční zajatci. Jak se později ukázalo, jejich údaje byly mylné.

Atomová bomba s poetickým názvem Little Boy (Malý chlapeček) dosáhla při výbuchu síly 12 až 20 kilotun dynamitu. Při explozi zemřelo na 80 tisíc lidí. O život přišel téměř každý, kdo se pohyboval blíže než kilometr a půl od hypocentra atomové bomby. Bomba ale zabíjela i ve dvojnásobné vzdálenosti.

Zbytek obyvatel města dostal nemoc z ozáření. Ta si vyžádala další životy. Do konce roku 1945 zemřelo v důsledku výbuchu atomové bomby 140 tisíc lidí. V letech 1946 až 1951 přibylo na dalších 60 tisíc obětí a na komplikace spojené s ozářením umírají lidé dodnes. Podle japonských oficiálních údajů přesahuje celkový počet mrtvých z Hirošimy 260 tisíc.

Výbuch atomové bomby přežilo jen málo budov, tou nejznámější byl železobetonový Průmyslový palác. Dílo českého architekta Jana Letzela z let 1912 až 1915 leželo sice jen 150 metrů od výbuchu, díky pevné konstrukci ale stavba obrovský nápor vydržela. Všichni úředníci i návštěvníci, kteří byli uvnitř, ale zemřeli. Torzo kdysi pyšné budovy se po válce stalo Atomovým palácem – mementem, jež připomíná nebezpečí jaderného konfliktu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 26 mminutami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 3 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 4 hhodinami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 4 hhodinami
Načítání...