Spanilá jízda Clintonové vede k téměř jisté nominaci, Trumpa zbrzdila prohra v Ohiu

Klíčové primárky republikánů na Floridě vyhrál miliardář Donald Trump, a definitivně tak vyřadil ze hry floridského senátora Marka Rubia, který v domovském státě skončil druhý a oznámil odstoupení z boje o republikánskou nominaci na prezidenta USA. Trump však prohrál primárky v Ohiu, kde ho předčil tamní guvernér John Kasich. Ten si připsal vůbec první vítězství letošních primárek. U demokratů ovládla úterní klání Hillary Clintonová.

Už to vypadá skoro jako stereotyp – volebnímu „superúterý č. 3“, jak v Americe přezdívají aktuálnímu dílu primárek, znovu dominovala dvě jména. Trump dokázal, že jeho pozici nijak neuškodily ani incidenty z nedávných mítinků, kdy se násilně střetli odpůrci a příznivci excentrického miliardáře. V Daytonu v Ohiu se v sobotu za Trumpem pokusil dostat na pódium muž, kterého ale ochranka včas zastavila. Trump z incidentu v Chicagu viní příznivce demokratického kandidáta Bernieho Sanderse a ve středu pohrozil, že na oplátku na jeho mítinky vyšle své stoupence.

Clintonová si může být svou pozicí ještě jistější. Kompletní úspěch ve všech pěti státech ji de facto zajistil účast v listopadovém souboji o Bílý dům, i když ona sama zatím volí opatrná slova o „dalším přiblížení k nominaci“. Vyplácí se jí změna kampaně, kdy místo přímých útoků na svého soka raději sbírá body u mladších voličů – skupiny, jejíž nezájem jí hodně dlouho vadil. 

Stále více se již obrací k otevřené konfrontaci vůči Trumpovi jako předpokládanému soupeři. Sanders sice díky nadšení z „nové revoluční vlny“ a nezištné podpory dobrovolníků nemá co ztratit, jeho další účast ale podle komentátorů spíše zachovává u demokratů zdání regulérní soutěže až do konce.

Hillary Clintonová vede nad Sandersem s trojnásobnou převahou, než Barack Obama vedl ve stejné době nad Clintonovou při volbách v roce 2008.
The New York Times

Členové Sandersova volebního štábu tvrdí, že vermontský senátor spoléhá na přízeň superdelegátů, kteří při nominačním hlasování nebudou vázáni výsledkem primárek. Podle serveru Politico je ale taková kalkulace pochybná. Demokratických superdelegátů je celkem 718 a 467 z nich už slíbilo podporu Clintonové. Na Sandersovu stranu se jich přiklání jen 26.

Kandidáti a potvrzená vítězství:

  • CLINTONOVÁ (Dem.) - Florida, Ohio, Illinois, Severní Karolína, Missouri
  • TRUMP (Rep.) - Florida, Illinois, Severní Karolína
  • KASICH (Rep.) - Ohio

Clintonová podle amerických televizí vyhrála na Floridě, v Ohiu, v Severní Karolíně a v Illinois. Těsně získala i Missouri. Sandersův volební štáb  nicméně nevylučuje, že zde požádá o přepočítání hlasů, protože podle oficiálních výsledků Clintonová zvítězila v Missouri přibližně o 0,2 procentního bodu. Trump má pak stejně jako Clintonová zatím jistá tři vítězství z úterních primárek – na Floridě, v Illinois a Severní Karolíně.

„Trumpovo vítězství na Floridě, kde dokázal výrazně porazit Marca Rubia, je dokladem toho, že dokázal oslovit i menší skupiny voličů,“ zmínil zpravodaj ČT Martin Řezníček. V Missouri zatím svádí těsný souboj s texaským senátorem Tedem Cruzem.

Florida je hlavní trofejí úterních stranických primárek v USA, protože v ní jde o 99 delegátů na červencovou celostátní nominační konferenci v Clevelandu. Florida i Ohio patří mezi státy, kde se hlasy republikánských delegátů přidělují pouze vítězi. Kasich tak v Ohiu díky svému prvnímu vítězství v letošních primárkách získal všech 66 tamních delegátů.

Trumpovo tažení je další ranou pro republikány hlavního proudu, kteří se obávají jeho neurvalé kampaně a následné prohry s Clintonovou. Ta je téměř jistou finální kandidátkou demokratů o Bílý dům. Prohra Trumpa v Ohiu jim však dává naději, že se realitnímu magnátovi nepodaří získat 1237 delegátů nutných ke získání absolutní většiny na nominační konferenci v Clevelandu. 

„Pak by nastoupil složitý mechanismus zákulisních vyjednávání a neměl by jisté, že se stane kandidátem, už jenom proto, že v rámci republikánské strany je silný proud, který ho nechce, který nevěří, že by potom potenciálně dokázal porazit Hillary Clintonovou,“ přiblížil Řezníček.

Trumpovým nejvážnějším vyzyvatelem tak zůstává texaský konzervativní senátor Ted Cruz. Trump má nyní na své straně 568 delegátů, Cruz jich získal 370, Kasich 129 a Rubio klání opustil s 163 vyhranými delegáty. Podle redaktora Newsweeku Daniela Anýže Trump sbírá i hlasy těch, které zklamala oficální politika ve Washingtonu.

„Republikánská strana je Trumpovou obětí číslo jedna. Bývala to strana, která věřila v liberální kapitalismus a svobodné podnikání, ale Trump se chystá uvalit celní poplatky na zboží z Číny. Byla to strana protikomunistická, ale Trump obdivuje Putina a naopak. Byla to strana věřících lidí, takzvané morální většiny, ale Trump je notorický svým frivolním životem,“ prohlásil profesor historie a mezinárodních vztahů z Boston University Igor Lukeš.

Osmašedesátiletá Clintonová ještě zvýšila svůj náskok nad svým jediným soupeřem, 74letým senátorem ze státu Vermont Berniem Sandersem. Clintonová ve West Palm Beach na Floridě prohlásila, že nedočkavě vyhlíží možnou konečnou konfrontaci s Trumpem. „Přiblížili jsme se demokratické nominaci a vítězství v těchto volbách v listopadu,“ prohlásila Clintonová.

Vítězství z milosti pro Kasicha

Guvernéra Ohia – narozdíl od floridského senátora Rubia – jeho vlastní voliči nezradili. Zisk všech 66 delegátů je pro dosavadního outsidera příjemná vzpruha, za Trumpem a Cruzem ale zůstává s těžko dosažitelnou ztrátou. Kasich navíc, jak připomíná CNN, nedokázal vyhrát ve státech, do kterých vložil enormní úsilí – Michiganu a New Hampshire.

V jeho neprospěch hraje i fakt, že není u republikánského vedení ani ve Washingtonu příliš oblíbený (což se ale dá říct i o zbývajících kandidátech ve hře). Přesto právě on může pravděpodobně počítat s hlasy delegátů po odstoupivším Rubiovi. Úterní pochvalou Rubia se podle Anýže snaží získat hlasy Rubia i Trump, ale rovněž tipuje, že budou mířit spíš ke Kasichovi.

Cesta ke zvolení americkým prezidentem
Zdroj: ČT24/US embassy/Americké centrum/Wikipedia.org

Právě úspěch Kasicha v Ohiu ale zkomplikoval Trumpův cíl získat pohodlnou většinu delegátů ještě před letním sjezdem v Clevelandu. Tehdy budou delegáti ze všech amerických států oficiálně volit jednotného kandidáta. Obvykle se řídí podle výsledků primárek z jednotlivých států. Pokud však ani jeden kandidát nezíská nadpoloviční většinu, tedy 1237 hlasů, nastává druhé kolo. Tehdy mohou delegáti volit kohokoliv chtějí (tedy nejsou svázáni výsledky primárek). Hlasování trvá, dokud se nenajde nadpoloviční většina u konkrétního jména.

Trump zatím vyhrál v 18 z 27 států, kde primárky dosud proběhly. Aby si většinu delegátských hlasů zajistil ještě před sjezdem, musel by nyní získat tři z každých pěti zbývajících kandidátů. Při přeskupení voličů po odstoupivším Rubiovi přitom nemusí jít o snadný úkol.

Může výše zmíněný scénář znamenat, že Trump nakonec o nominaci přijde? Jeho odpůrci jsou totiž rozdělení do třech skupin. Jedni spíše doufají v to, že je stále možná alternativa. Pro druhé je Trump jako nominant „zárukou“ katastrofy pro republikány, zatímco třetí skupina stejně negativně vidí možnost, že se delegáti odvrátí od vůle většiny voličů. V případě nejednoznačných primárek bude na vyjednavačích, která skupina nakonec převáží.

„Když o nominaci přijdu, mohou nastat nepokoje“

Trump si je ziskem dostatečného množství hlasů jistý. V rozhovoru s televizí CNN varoval, že pokud mu bude kandidatura odepřena, vyvolá to u množství Američanů nepokoje. Po úterních primárkách si americký miliardář zajistil zhruba 46 procent všech delegátů.

Měli bychom tu nepokoje. Reprezentuji přece mnoho milionů lidí… Když tyto lidi vyřadíte, vzniknou problémy jako nikdy předtím.
Donald Trump

Hlavním úkolem Trumpových odpůrců je tak snaha blokovat co nejvíce delegátů pro Trumpa – bez ohledu na to, kdo je místo něj získá. Stranické vedení, které Trumpa odmítá, má ale jen málo možností. Buď se postaví za ultrakonzervativce Cruze, který má ve Washingtonu špatnou pověst, nebo bude sázet na bratrovražedný boj na závěrečné nominační konferenci, který může stranu rozložit. Druhá možnost je nyní podle serveru Politico pravděpodobnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 35 mminutami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 45 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 4 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 5 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...