Zrušte zatykač na Assange, žádají jeho právníci švédský soud

Švédský soud by podle právníků Juliana Assange měl přehodnotit rozhodnutí o zatykači. Odvolávají se na závěr zvláštní komise OSN, podle níž je Assange v Británii „svévolně zadržován“.

Švédsko usiluje o vydání čtyřiačtyřicetiletého Australana Juliana Assange kvůli podezření ze sexuálního násilí, takže na něj vydalo mezinárodní zatykač. Assange veškerá obvinění odmítá a již tři roky se skrývá před zatčením na ekvádorské ambasádě v Londýně.

„Domníváme se, že se objevila řada nových okolností, kvůli nimž je důvod přehodnotit dřívější rozhodnutí,“ prohlásil jeden z Assangeových obhájců Thomas Olsson.

Zvláštní komise OSN počátkem února v nezávazném rozhodnutí uvedla, že
Assange je v Británii „svévolně zadržován“ a měla by mu být umožněna svoboda pohybu. Švédská prokuratura však reagovala, že zpráva OSN nemění její závěry z předběžného vyšetřování a že znovu požádá o možnost výslechu Assange na ekvádorském velvyslanectví v Londýně. Jihoamerická země mu udělila politický azyl.

Američané obviňují Assange kvůli WikiLeaks

Assange tvrdí, že v pozadí zatykače je snaha vydat ho justici Spojených států. Ta totiž tohoto zakladatele serveru WikiLeaks obviňuje z vyzrazení tajných informací. Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006 a od začátku se zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů. Velký rozruch způsobil v roce 2010, kdy zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku či v Afghánistánu.

WikiLeaks zveřejnil na čtvrt milionu tajných dokumentů, které mapují fungování americké diplomacie od roku 1966 až do února 2010. Mimo jiné obsahují důvěrnou komunikaci více než 270 zastupitelských úřadů USA po celém světě. 

Vydáno pod