Za použití výrazu „polský koncentrák“ by napříště mohlo hrozit až pět let

Až pěti lety vězení hodlá polská vláda trestat použití výrazu „polský vyhlazovací tábor“ pro označení nacistických táborů v okupovaném Polsku. Podle ministerstva spravedlnosti, které návrh zákona předkládá, se „už musí skoncovat s tím, aby se z Polska dělal pachatel holocaustu“. Povinností státu je dbát o dobrou pověst země a polského národa, jejichž právní ochranu chce ministerstvo také zapsat do ústavy.

Poláci pokaždé protestují proti tomu, když se někde, často i ve světě, objeví výraz jako „polské koncentrační tábory“ místo „nacistické koncentrační tábory na Němci okupovaném území Polska“. Za připisování podílu či spoluodpovědnosti za zločiny nacistické říše Polsku či Polákům by napříště hrozila pokuta či trest vězení. V roli žalobce má podle předlohy zákona vystupovat Institut národní paměti (IPN), který zkoumá zločiny nacismu a komunismu a má také prokurátorské pravomoci.

To, že zahraniční média či politici občas označují koncentrační tábory v Polsku za „polské tábory“, silně irituje Varšavu, která se důsledně domáhá oprav nepřesností. Namístě je podle náměstka ministra spravedlnosti Patryka Jakiho požadovat i „vysoké odškodnění“ při civilních žalobách.

Svého času se „přeřeknutí“ dopustil i americký prezident Barack Obama. Jaki ale odpověděl novinářům záporně na otázku, zda by Varšava tvrdě postupovala i proti Obamovi. „Nejde nám o diplomatické skandály, ale záleží nám na tom, aby se tyto výrazy neopakovaly,“ řekl. Obama se později omluvil za to, že omylem hovořil o „polských táborech smrti“. Tuto formulaci ke zděšení Poláků použil, když při návštěvě Varšavy v květnu 2012 posmrtně předával Medaili svobody, nejvyšší americké civilní vyznamenání, polskému odbojáři z druhé světové války Janu Karskému. Uvedl tehdy, že členové polského odboje Karského „propašovali do varšavského ghetta a do polského tábora smrti“, kde na vlastní oči uviděl, jak nacisté vraždí Židy.

Varšavská prokuratura v roce 2013 odmítla zahájit trestní stíhání vůči německému listu Rheinische Post kvůli výrazu „polské vyhlazovací tábory“, protože podle ní neříká, že tyto tábory vytvářeli Poláci, ale pouze upozorňuje na zeměpisnou polohu v Polsku. Podobně varšavský soud loni odmítl žalobu polského občana na německý deník Die Welt kvůli „polskému koncentračnímu táboru“ s odůvodněním, že výraz sice může pohoršit každého, kdo zná historii a zejména Poláky, nicméně v daném případě nemířil na žalobce. Die Welt se také okamžitě omluvil a výraz vymazal z internetové stránky.

Konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) již před lety navrhla trestat za „polský tábor“ pětiletým vězením, ale tehdejší liberální vláda byla proti a do loňských voleb se odehrálo pouze první čtení. Volby ale PiS vyhrála takovým způsobem, že v parlamentu má většinu a poprvé od pádu komunismu mohla sama sestavit vládu bez koaličních spojenců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 30 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...