Odcházíme! Na Slovensku skončily stovky sester. Nelíbí se jim platy ani systém

Nahrávám video
Události: Slovenské zdravotnictví přišlo o stovky sester
Zdroj: ČT24

Ze slovenských nemocnic odešlo k 1. únoru na základě hromadných výpovědí 540 zdravotních sester. Některá zařízení musela omezit naplánované zákroky, pomáhat musí i armádní sestry. Podle ministra zdravotnictví Viliama Čisláka je akutní péče o pacienty zajištěna, odbory ale varují, že odcházející kvalifikované sestry nelze v krátké době nahradit a nemocnice nedokážou zajistit všechny výkony. Situace se může ještě zhoršit už začátkem března, kdy vyprší výpovědní lhůty další stovce sester.

Slovenské nemocnice opustil jen zlomek z celkového počtu 13 000 zdravotních sester, přesto jde pro nemocnice o vážný problém. Hromadné výpovědi podaly kromě jiného na protest proti tomu, že nový zákon nepočítá se zvyšováním platů na základě praxe a že se nevztahuje na všechny zdravotníky. Podobný protest zažilo Slovensko v roce 2011, kdy výpovědi doktorů ochromily provoz nemocnic.

„Lidsky je mi to velmi líto. Sestry opustily své pacienty, stalo se to poprvé v historii Slovenska. Zdravotní péče pro všechny pacienty je ale zajištěna,“ uvedl ministr Čislák.

Nahrávám video
Iveta Lazorová: Mnoho sester bude hledat uplatnění v jiných oborech
Zdroj: ČT24

V Prešově vypomáhají armádní sestry

Hromadné výpovědi nejvíce zasáhly nemocnice v Prešově a v Žilině. Jen z Prešova odešlo přes tři sta sester, plně funkčních zůstalo 60 procent oddělení. Mluvčí nemocnice Renáta Centková prý rozhodnutí sester nechápe. Změny v systému odměňování, který sestry svým protestem požadovaly, jim prý už nemocnice dávno garantovala, píše Aktualne.sk.

Jsou to osoby, které byly doteď v důchodu i pět nebo šest let. Jsou to osoby, které i deset let nepracovaly v systému.
Iveta Lazorová
prezidentka Komory sester a porodních asistentek

Ministr ujistil, že i ve stávajícím režimu dokážou nemocnice fungovat: „Není to nějaká improvizace.“ Už v pátek nastoupily do prešovské nemocnice armádní sestry.

Odbory mají jiný názor. „Odchod kvalifikovaných sester nelze nahradit mávnutím kouzelného proutku. V Žilině a v Prešově není poskytována zdravotní péče v takové míře, než sestry nemocnice opustily,“ řekla šéfka odborového sdružení zdravotních sester Monika Kavecká.

Odcházející kvalifikované sestry prý nebudou mít problém najít si novou práci, nabídky již dostaly například z Německa, Švýcarska, Malty nebo Česka, které se také dlouhodobě potýká s nedostatkem zdravotníků.

  • Česko: 30 000
    Slovensko: 27 000
    Německo: 60 000
    Francie: 80 000
    Švýcarsko: 162 000
    (zdroj: Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR)

Celý systém je špatně, míní šéfka komory sester

„Arogance moci, s níž jsme se v posledních týdnech setkaly, nás utvrzuje v tom, že jsme se rozhodly správně. Je třeba poukázat na to, že celý systém nefunguje správně. Toto řešení je jediné možné, abychom vyřešily situaci nejen sester, ale celého zdravotnického personálu,“ řekla šéfka komory zdravotních sester a porodních asistentek Iveta Lazorová.

Sester se zastaly i lékařské odbory, podle kterých nelze odcházející sestry narychlo nahradit pár desítkami nových a nezkušených pracovnic.

Další asi stovce sester uplyne výpovědní lhůta k 1. březnu. Odbory tvrdí, že jsou ochotné ke kompromisu, ale ministerstvo nereagovalo.

Ministr Čislák podal trestní oznámení za šíření poplašné zprávy v souvislosti s výroky zdravotnic, že kvůli hromadným výpovědím je ohrožena zdravotní péče pro milion obyvatel.

Protest slovenských zdravotních sester
Zdroj: ČT24

Přilepšit si mají sestry z menších nemocnic

Čislák zopakoval, že stát dá letos na zvýšení platů zdravotníků 55 milionů eur (1,49 miliardy Kč), což podle něj znamená zvýšení mezd o šestinu. Přilepšit by si měly zejména zdravotní sestry v menších regionálních nemocnicích. Platy v těchto zdravotnických zařízeních zaostávají za průměrnou mzdou, která na Slovensku činí 859 eur (23 200 Kč). Sestry ve velkých nemocnicích vydělávají i s příplatky kolem 1000 eur (27 000 Kč) měsíčně.

Původně výpovědi podalo více než 1200 zdravotních sester, ale polovina si to mezitím rozmyslela. Zdravotní sestry se inspirovaly u lékařů, kteří v roce 2011 hromadnými výpověďmi ochromili provoz zdravotnických zařízení. Zajistit alespoň akutní péči pomáhali nemocnicím na Slovensku také čeští vojenští lékaři. Předchozí slovenská vláda nespokojeným doktorům tehdy ustoupila a stát jim platy postupně zvýšil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 15 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 27 mminutami

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letiště Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 3 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 6 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 8 hhodinami
Načítání...