Moskva je připravena ke konstruktivní spolupráci se západními partnery, ale pouze na základě rovnosti a vzájemné výhodnosti a nevměšování do vnitřních záležitostí. Na svém výročním brífinku to uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který se věnoval také situaci v Sýrii a dotkl se i řady dalších otázek. Zdůraznil, že Moskva nedovolí Západu, aby ji trestal za to, že vede nezávislou zahraničí politiku.
Lavrov: Bez Kurdů to v Sýrii nepůjde
Lavrov na brífinku prohlásil, že bez účasti syrských Kurdů budou mírové rozhovory mezi syrskou opozicí a vládou bezvýsledné. Současně řekl, že o účasti Kurdů na rozhovorech by měl rozhodnout zmocněnec OSN Staffan de Mistura a Rusko v této otázce neuplatní právo veta. Proti účasti Kurdů vystupuje především Turecko. Lavrov podle svých slov očekává, že se de Mistura nenechá Ankarou vydírat. Ocenil zároveň spolupráci se svým americkým resortním kolegou Johnem Kerrym při přípravě rozhovorů.
Mírová jednání v Ženevě měla podle původního plánu začít v pondělí, dosud se tak však nestalo. Rozhovory mezi syrskou vládou a opozicí se zatím nedaří zahájit kvůli trvajícím neshodám bojujících stran. Syrská vláda již uvedla, že je připravena se jednání zúčastnit. Opozice to ale zatím odmítá, dokud vláda nezastaví bombardování, obléhání některých oblastí a nepropustí vězně, což jsou kroky uvedené v prosincové rezoluci Rady bezpečnosti OSN.
Konflikt v Sýrii, který trvá téměř pět let, si vyžádal už více než čtvrt milionu obětí. Ruské bombardéry a bitevníky podporují síly prezidenta Bašára Asada, považovaného za hlavního spojence Moskvy v regionu. Nasazení ruského letectva podle Lavrova předvedlo, jak se má bojovat s teroristy, a vedlo k reálné změně situace na bojišti. Některé opoziční skupiny si ale podle něj počínají „rozmarně“ a mírová jednání odmítají.
Lavrov zároveň popřel informace, že by Rusko navrhlo Asadovi, aby odstoupil, a nabídlo mu politický azyl. Zopakoval také, že nikdo dosud nepřinesl důkazy o tom, že by si ruské nálety vyžádaly životy civilistů nebo že by cílily na špatné povstalecké skupiny.
Spolupráce se Západem už jen na základě rovnosti
Ruský ministr zahraničí se dotkl množství otázek, především však opět vyjádřil znepokojení Moskvy nad budováním americké protiraketové obrany a nad rozšiřováním Severoatlantické aliance, což označil za jednostranné a krátkozraké kroky. Rusko podle něj nedovolí Západu, aby jej trestal za to, že vede nezávislou zahraničí politiku. „Jsme připraveni ke konstruktivní spolupráci se západními partnery, včetně Evropské unie a Spojených států, ale jedině a výlučně na základě rovnosti a vzájemné výhodnosti, nevměšování do vnitřních záležitostí a s respektem k zájmům obou stran,“ prohlásil.
Podle šéfa ruské diploamcie je nejvyšší čas, aby Západ přestal držet Rusko na uzdě a tuto politiku poslal na smetiště dějin. Souhlasí s tvrzením Západu, že vztahy s Ruskem už nikdy nebudou jako dřív. „Pokusili se nám vnutit dohody, které odpovídaly v první řadě zájmům Evropské unie a Spojených států, a snažili se nás přesvědčit, že to neuškodí našim zájmům. Tak s tím je teď opravdu konec,“ zdůraznil Lavrov.
Lavrov: Postup při řešení íránského jaderného programu ukázal, jak se to má dělat
„Hlavní výzvou pro letošní rok je vytvoření spravedlivého demokratického systému. Sami to udělat nemůžeme. Objevují se nová centra politického, hospodářského a finančního vlivu. Systém se musí přizpůsobit tomu, co se děje v reálném životě,“ cituje Lavrova list Izvěstija. Ministr v této souvislosti připomněl, jak se řešil íránský jaderný program a jak Rusko a USA společně usilovaly o to, aby byly zrušeny sankce vůči Teheránu a pominulo jaderné nebezpečí. „Takto je nutné postupovat ve všech ostatních situacích,“ soudí Lavrov.
„Nemáme zájem na oslabení Evropské unie ani na jejím rozpadu. Máme zájem na soudržné a silné Evropské unii, která bude spolehlivým partnerem v ekonomických i jiných otázkách. Nemůžeme ale přehlížet současný vývoj,“ poznamenal dále. Rád by prý viděl „restart“ rusko-amerických vztahů, které výrazně ochladly po ruské anexi Krymu a kvůli konfliktu na Ukrajině.
Moskva podle Lavrova odmítá jakékoli rozhovory ohledně navrácení Krymu Kyjevu. Na otázku, jak se mají cítit sousedé Ruska vzhledem k ruské anexi Krymu navzdory ruským závazkům vůči Ukrajině, Lavrov odpověděl, že Rusko se v tzv. budapešťském memorandu zavázalo jedině k tomu, že nepoužije proti Ukrajině jaderné zbraně - a to se nestalo. Vyčetl současně Kyjevu nasazení armády, letectva a těžké techniky „proti vlastnímu národu, proti těm, kdo neakceptoval puč“, tedy nastolení prozápadní vlády v Kyjevě.
Ukrajina podle něj zároveň podkopává mírovou dohodu z Minsku, neboť jí vyhovují sankce vůči Rusku, a je rovněž nespolehlivou tranzitní zemí pro export ruského plynu do Evropy.
Lavrov rovněž uvedl, že zpráva britského soudce o smrti bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka, který byl v roce 2006 otráven v londýnském exilu, vážně zkomplikuje rusko-britské vztahy. Podle vyšetřujícího soudce Roberta Owena byl Litviněnko zavražděn na příkaz ruského státu.
