Nejvyšší soud USA posoudí plán prezidenta Baracka Obamy na změnu v imigrační politice. Konkrétně jde o exekutivní výnosy, které mají uchránit před hrozícím vyhoštěním více než čtyři miliony ilegálních přistěhovalců a které předtím narazily u dvou soudů nižší instance. Nejvyšší soud by měl vyřknout verdikt na konci června.
Nejvyšší soud přezkoumá, zda Obama svou imigrační politikou nepřekročil pravomoci
Obama v listopadu 2014 představil rozsáhlou reformu imigračního systému, která měla umožnit zůstat v zemi asi 4,7 milionu nelegálních přistěhovalců z odhadovaných 11 milionů. Na základě reformy by se deportace neměla dotknout imigrantů, kteří mají čistý trestní rejstřík, žijí více než pět let v USA a mají dítě s americkým občanstvím či povolením k trvalému pobytu. Hrozby vyhoštění chce reforma zbavit také více než 600 tisíc lidí, které jejich rodiče v minulosti nelegálně přivezli do Spojených států jako nezletilé.
Svou iniciativou chtěl prezident obejít Kongres ovládaný republikány. Řada států protestovala a soudy nižší instance zablokovaly iniciativu poté, co ji nechaly posoudit justicí Texas a dalších 25 států ovládaných republikány. Ti tvrdí, že Obama překročil své prezidentské pravomoci, jež mu dává ústava.
Devět ústavních soudců konkrétně posoudí předchozí listopadové rozhodnutí obvodního odvolacího soudu v New Orleansu, který potvrdil verdikt okresního soudce Andrewa Hanena z února 2015. Soudce působící ve městě Bronsville na texasko-mexické hranici Obamovu iniciativu zablokoval.
Události: Nejvyšší soud přezkoumá Obamův výnos, který měl zamezit deportacím (zdroj: ČT24)
Prezidentův výnos měl zamezit deportacím milionů Hispánců. V sázce jsou osudy milionů dětí, které se narodily v Americe, mají tedy americké občanství, ale jejich rodiče pobývají v zemi ilegálně. Deportace hrozí třeba i Brendě Barriosové. Ta přišla do států před 12 lety z Guatemaly. Pobývá tu ilegálně, ale pracuje a platí daně. Její dvě děti mají americké občanství. „Bojím se, když někdo zaklepe na dveře. Kdo je tam? A moje malé děti se ptají: Mami, proč se bojíš? Snažím se to svému synovi, kterému je 10 let, vysvětlit. Hodně brečí a říká: Mami, já nechci, abys odjela. Chci, abys se mnou zůstala,” řekla zpravodaji ČT Martinu Řezníčkovi žena, jejíž příběh je typický i pro tisíce jiných.
Podle výkonné ředitelky Národního imigračního právního centra Marieleny Hincapiéové jsou v nebezpečí životy milionů rodin, hlavně pěti milionů dětí s americkým občanstvím. Obama se podle svých slov rozhodl postupovat sám kvůli frustraci z toho, že Kongres nechce s přistěhovaleckou reformou pohnout. Imigrace bude hrát jednu z klíčových rolí i v prezidentských volbách. 'Prezident v podstatě řekl - s Kongresem se nikam nedostanu, tak si vytvořím zákony sám. Máme prezidenta, ne krále. Myslím si, že používání výkonné pravomoci by mělo být omezeno,' říká republikánský kandidát John Kasich.
Situace je přitom paradoxní: Obama se sice snaží ukázat přistěhovalcům vlídnější tvář, jeho administrativa ale vyhostila víc lidí než vláda jeho předchůdce George Bushe - byť čísla v poslední době klesají. Vášně vzbudily také deportace z minulých dnů - hlavně dětí a mladistvých, kteří přišli ze střední Ameriky.