Obamova imigrační reforma má zatím utrum

Austin – Plán amerického prezidenta uchránit prostřednictvím výnosů miliony ilegálních přistěhovalců před hrozícím vyhoštěním se zadrhl na rozhodnutí federálního soudu v Texasu. Ten dlouho očekávanou reformu pozastavil. Podle kritiků Baracka Obama vydáním exekutivního nařízení překročil své ústavní pravomoci. Vláda se zřejmě proti soudnímu rozhodnutí odvolá.

Celkem 26 amerických států v čele s Texasem podalo žalobu na Obamovu administrativu loni v prosinci. Soudce v Texasu nynější rozhodnutí zdůvodnil chybami v úředním postupu při plnění exekutivního nařízení, napsala agentura AP. Dočasné soudní opatření umožní koalici států podat žalobu, která by zastavila prezidentovo nařízení natrvalo.  

Barack Obama
Zdroj: ČTK/AP/J. Scott Applewhite

Obama v listopadu loňského roku představil rozsáhlou reformu imigračního systému, jež by umožnila zůstat v zemi asi 4,7 milionu nelegálních přistěhovalců - celkem jich v USA žije asi 11 milionů. Prezident chce plán uskutečnit prostřednictvím dekretů. Obešel by tak Kongres, který v současné době ovládají republikáni. 

Na základě Obamovy reformy by se deportace neměla dotknout imigrantů, kteří žijí více než pět let v USA a mají dítě s americkým občanstvím či povolením k trvalému pobytu. Odklad deportace je stanoven na tři roky. Hrozby vyhoštění chce reforma zbavit také lidi, které jejich rodiče v minulosti nelegálně přivezli do Spojených států jako nezletilé. Právě toto opatření mělo začít platit už ve středu. 

Obama za své loňské znovuzvolení vděčí do značné části právě přistěhovalcům, kteří většinou pocházejí z latinskoamerických zemí. Reformu imigrační politiky si Obama vytyčil jako jednu z hlavních priorit začínajícího druhého čtyřletého funkčního období - společně se zpřísněním zákonů o držení střelných zbraní, bojem proti změnám klimatu a snižováním zadlužení země. 

Například deník Washington Post píše o nejdůležitější reformě přistěhovalecké legislativy za posledních 30 let. Poslední větší reformy přistěhovalecké politiky USA se datují do roku 1986. Od té doby pokusy o reformy obvykle narážely na odpor konzervativních republikánů, kteří jsou proti „amnestii“ pro ilegální přistěhovalce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Afghánistán hlásí po ostřelování s Pákistánem čtyři mrtvé civilisty

Afghánské úřady tvrdí, že nejméně čtyři civilisté zahynuli v pohraniční oblasti země při ostřelování s Pákistánem. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců.
před 31 mminutami

Sýrie se vzpamatovává z diktatury a války

Sýrie se sice v prosinci 2024 zbavila diktatury Bašára Asada, návrat do normálu ale potrvá dlouho. Zatím jen malá část ze zhruba sedmi milionů uprchlíků se vrátila do Sýrie, stále se od konce občanské války pohřešuje na 200 tisíc lidí. Nezaměstnanost dosahuje v některých oblastech až devadesáti procent, dodávky pitné vody a elektřiny jsou spíše výjimkou. Sýrie se potýká také se stovkami tisíc vysídlenců v uprchlických táborech. Vláda v čele s prezidentem Ahmadem Šarou se sice snaží o stabilizaci země, přesto na mnoha místech stále doutná napětí. Město Homs se koncem listopadu dostalo do titulků médií kvůli nálezu zavražděného beduínského páru ve svém domě. Úřady zareagovaly zákazem vycházení.
před 1 hhodinou

Pokrok k míru závisí na ochotě Ruska, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci USA a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o něj a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i v sobotu.
01:17Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda v pátek oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šaráa ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Poptávka po spolupráci s Evropou ve světě roste, míní Síkela

„Evropa je znovu vnímaná jako geopolitický hráč. Poptávka po ní roste,“ prohlásil v Událostech, komentářích eurokomisař Jozef Síkela (STAN), který má v Bruselu na starost agendu mezinárodního partnerství. Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové je ve funkci už rok, při té příležitosti Síkela v rozhovoru se zpravodajem Petrem Obrovským své dosavadní působení zhodnotil. Do budoucna, i s ohledem na nástup nové vlády, význam své role vidí ve větší propagaci evropských myšlenek, sdělil.
před 9 hhodinami

Zemřel architekt Tančícího domu Frank Gehry

Ve věku 96 let zemřel americký architekt Frank Gehry, jeden z autorů Tančícího domu na Rašínově nábřeží v Praze, píše deník The New York Times. Stalo se tak po krátkém respiračním onemocnění v jeho domě ve městě Santa Monica v Kalifornii, sdělila listu jeho spolupracovnice Meaghan Lloydová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ruské útoky na Ukrajinu zabily několik lidí

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Charkovská oblastní prokuratura během dne podle stanice BBC informovala o dvou zabitých při ruském útoku na nákladní vůz v Izjumu. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsoudili, mezi jiným viní Unii z toho, že tím „útočí na americký lid" a snaží se tak „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...