Obamova imigrační reforma má zatím utrum

Austin – Plán amerického prezidenta uchránit prostřednictvím výnosů miliony ilegálních přistěhovalců před hrozícím vyhoštěním se zadrhl na rozhodnutí federálního soudu v Texasu. Ten dlouho očekávanou reformu pozastavil. Podle kritiků Baracka Obama vydáním exekutivního nařízení překročil své ústavní pravomoci. Vláda se zřejmě proti soudnímu rozhodnutí odvolá.

Celkem 26 amerických států v čele s Texasem podalo žalobu na Obamovu administrativu loni v prosinci. Soudce v Texasu nynější rozhodnutí zdůvodnil chybami v úředním postupu při plnění exekutivního nařízení, napsala agentura AP. Dočasné soudní opatření umožní koalici států podat žalobu, která by zastavila prezidentovo nařízení natrvalo.  

Barack Obama
Zdroj: ČTK/AP/J. Scott Applewhite

Obama v listopadu loňského roku představil rozsáhlou reformu imigračního systému, jež by umožnila zůstat v zemi asi 4,7 milionu nelegálních přistěhovalců - celkem jich v USA žije asi 11 milionů. Prezident chce plán uskutečnit prostřednictvím dekretů. Obešel by tak Kongres, který v současné době ovládají republikáni. 

Na základě Obamovy reformy by se deportace neměla dotknout imigrantů, kteří žijí více než pět let v USA a mají dítě s americkým občanstvím či povolením k trvalému pobytu. Odklad deportace je stanoven na tři roky. Hrozby vyhoštění chce reforma zbavit také lidi, které jejich rodiče v minulosti nelegálně přivezli do Spojených států jako nezletilé. Právě toto opatření mělo začít platit už ve středu. 

Obama za své loňské znovuzvolení vděčí do značné části právě přistěhovalcům, kteří většinou pocházejí z latinskoamerických zemí. Reformu imigrační politiky si Obama vytyčil jako jednu z hlavních priorit začínajícího druhého čtyřletého funkčního období - společně se zpřísněním zákonů o držení střelných zbraní, bojem proti změnám klimatu a snižováním zadlužení země. 

Například deník Washington Post píše o nejdůležitější reformě přistěhovalecké legislativy za posledních 30 let. Poslední větší reformy přistěhovalecké politiky USA se datují do roku 1986. Od té doby pokusy o reformy obvykle narážely na odpor konzervativních republikánů, kteří jsou proti „amnestii“ pro ilegální přistěhovalce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko porušilo jím vyhlášené příměří, hlásí Kyjev

Rusko podle ukrajinského vojenského letectva ve čtvrtek brzy ráno porušilo třídenní příměří, které samo vyhlásilo, když vypustilo naváděné bomby na ukrajinské město Sumy. Žádné drony ani rakety ale údajně nevyslalo. Kyjev rovněž uvedl, že na východě Ukrajiny po začátku příměří pokračovaly pozemní útoky ruských vojáků.
06:13Aktualizovánopřed 23 mminutami

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
před 51 mminutami

V pákistánském Láhauru se ozval výbuch, země pozastavila provoz letišť

Napětí mezi Indií a Pákistánem přetrvává. V pákistánském městě Láhaur se podle agentury Reuters ozval hlasitý výbuch a země pozastavila provoz některých letišť. Znepřátelené státy ale zatím neoznámily žádné další útoky. Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf ve středu večer vystoupil s projevem, ve kterém Indii pohrozil odplatou. Neřekl ale, kdy by měla nastat, a naznačil, že Indie zaplatila už ztrátou několika letounů.
před 2 hhodinami

Ze Sixtinské kaple vyšel černý kouř, volba papeže bude pokračovat

Konkláve kardinálů, které ve středu začalo ve Vatikánu, v prvním kole podle očekávání nezvolilo novou hlavu katolické církve. Nad Sixtinskou kaplí, v níž je uzavřeno 133 volitelů, to po deváté večer signalizoval černý kouř. Kardinálové budou pokračovat ve čtvrtek, výběr však může trvat i několik dalších dní.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

V koncentračních táborech Spojenci objevili hrůzy, český kreslíř je dokumentoval

Před osmdesáti lety Spojenci z východu i západu postupovali k Berlínu a osvobozovali nacistické vyhlazovací tábory. V místech, v nichž našli smrt lidé z řad židovské komunity, cizinců, politických odpůrců, válečných zajatců a dalších hitlerovskému režimu nepohodlných, naráželi na hrůzné výjevy. Jedním z největších táborů na území dnešního Německa byl ten v Buchenwaldu, který přežil třeba i Čech Karel Vrkoslav nebo další vězeň Karl Vögtel. Později osvobozené Dachau zase v kresbách zachytil vězeň Karel Frinta. Jeho osud nyní poprvé zpracoval a publikoval Ústav pro studium totalitních režimů.
před 13 hhodinami

Německo-francouzské přátelství je dar, řekl Merz po setkání s Macronem

Nový německý kancléř Friedrich Merz po schůzce s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži řekl, že Ukrajina se může spolehnout na podporu Německa i Francie. Dodal, že brzy plánuje i cestu do Kyjeva. Večer se má Merz přesunout do Varšavy na setkání s polským premiérem Donaldem Tuskem.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Německo bude odmítat i žadatele o azyl

Na německých pozemních hranicích mohou být napříště odmítáni i migranti, kteří v zemi chtějí žádat o azyl, rozhodl ve středu nový ministr vnitra Alexander Dobrindt. Zároveň oznámil, že navýší počet spolkových policistů na hranicích, informovala agentura DPA. Kancléř Friedrich Merz, který nastoupil do funkce v úterý, dlouhodobě sliboval, že jeho vláda okamžitě po nástupu zpřísní migrační politiku včetně kontrol na německých pozemních hranicích.
před 14 hhodinami

Svět volá po deeskalaci mezi Indií a Pákistánem. Trump má údery za „ostudné“

Svět volá po uklidnění napětí mezi Indií a Pákistánem, které se vystupňovalo vzájemným bombardováním příhraničních oblastí. Londýn a Peking se chtějí zapojit do snah o diplomatické snížení napětí. K podniknutí kroků k uklidnění situace vyzvala strany konfliktu také Evropská unie, Německo či Turecko. Americký prezident Donald Trump označil eskalaci konfliktu za „ostudnou“.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...