Obamova imigrační reforma má zatím utrum

Austin – Plán amerického prezidenta uchránit prostřednictvím výnosů miliony ilegálních přistěhovalců před hrozícím vyhoštěním se zadrhl na rozhodnutí federálního soudu v Texasu. Ten dlouho očekávanou reformu pozastavil. Podle kritiků Baracka Obama vydáním exekutivního nařízení překročil své ústavní pravomoci. Vláda se zřejmě proti soudnímu rozhodnutí odvolá.

Celkem 26 amerických států v čele s Texasem podalo žalobu na Obamovu administrativu loni v prosinci. Soudce v Texasu nynější rozhodnutí zdůvodnil chybami v úředním postupu při plnění exekutivního nařízení, napsala agentura AP. Dočasné soudní opatření umožní koalici států podat žalobu, která by zastavila prezidentovo nařízení natrvalo.  

Barack Obama
Zdroj: ČTK/AP/J. Scott Applewhite

Obama v listopadu loňského roku představil rozsáhlou reformu imigračního systému, jež by umožnila zůstat v zemi asi 4,7 milionu nelegálních přistěhovalců - celkem jich v USA žije asi 11 milionů. Prezident chce plán uskutečnit prostřednictvím dekretů. Obešel by tak Kongres, který v současné době ovládají republikáni. 

Na základě Obamovy reformy by se deportace neměla dotknout imigrantů, kteří žijí více než pět let v USA a mají dítě s americkým občanstvím či povolením k trvalému pobytu. Odklad deportace je stanoven na tři roky. Hrozby vyhoštění chce reforma zbavit také lidi, které jejich rodiče v minulosti nelegálně přivezli do Spojených států jako nezletilé. Právě toto opatření mělo začít platit už ve středu. 

Obama za své loňské znovuzvolení vděčí do značné části právě přistěhovalcům, kteří většinou pocházejí z latinskoamerických zemí. Reformu imigrační politiky si Obama vytyčil jako jednu z hlavních priorit začínajícího druhého čtyřletého funkčního období - společně se zpřísněním zákonů o držení střelných zbraní, bojem proti změnám klimatu a snižováním zadlužení země. 

Například deník Washington Post píše o nejdůležitější reformě přistěhovalecké legislativy za posledních 30 let. Poslední větší reformy přistěhovalecké politiky USA se datují do roku 1986. Od té doby pokusy o reformy obvykle narážely na odpor konzervativních republikánů, kteří jsou proti „amnestii“ pro ilegální přistěhovalce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko a Ukrajina pozastavily útoky na hlavní města. Američané jednali v Kremlu

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Američané oznámili zásah tří íránských tankerů

Americké síly oznámily, že v sobotu zasáhly a vyřadily z provozu tři íránské ropné tankery v Perském a Ománském zálivu v odvetě za odpálení íránských balistických střel proti dvěma válečným lodím USA nasazeným v regionu. Íránská média dříve informovala pouze o tom, že americké rakety u íránského ostrova Charg v Perském zálivu zasáhly jeden íránský tanker. Íránská diplomacie útoky odsoudila a íránská armáda pohrozila zesílením úderů na americké lodě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoJihokorejská loděnice patří ke špičce, využívá toho i americké námořnictvo

Spojené státy a Jižní Korea prohlubují spolupráci v lodním průmyslu. Přestože americké námořnictvo je nejsilnější na světě, loděnice po desetiletích útlumu nemají kapacitu pro rychlou výstavbu ani údržbu flotily. Naopak Jižní Korea má špičkové technologie i zkušenosti. ČT získala exkluzivní přístup do největších loděnic na světě v jihokorejském Ulsanu. HD Hyundai zde vyrábí obří tankery a kontejnerové lodě pro světový obchod, ale také torpédoborce, fregaty a ponorky pro jihokorejské námořnictvo a zahraniční zákazníky. Propojení civilní a vojenské výroby je jednou z hlavních konkurenčních výhod.
před 4 hhodinami

Na poctu válečnému zločinci Mladičovi přijel i srbský ministr spravedlnosti

Dva dny před chystaným pohřbem se v sobotu v Bělehradě konala veřejná pocta zemřelému bosenskosrbskému válečnému zločinci Ratku Mladičovi. Akce se zúčastnily desítky bývalých vojáků, rodinní příslušníci i srbští činitelé včetně ministra spravedlnosti Nenada Vujiće, informovala agentura AFP.
před 10 hhodinami

Americký velvyslanec popřel plán na vysídlení Palestinců, který už Izraelci představili

Neexistuje žádný plán na nucené vysídlení Palestinců z Pásma Gazy, řekl při své sobotní návštěvě okupovaného Západního břehu americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir přitom už takový návrh představil. A o stejném záměru hovořil rovněž izraelský ministr obrany Jisra'el Kac.
před 11 hhodinami

Rusko udeřilo na letiště v Kyjevě, ukrajinskému příměří navzdory

Rusko v noci na sobotu udeřilo na letiště v Kyjevě a nedalekém Boryspilu, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který dal útok do souvislosti s návštěvou amerických vyjednavačů. Kreml pak během dne oznámil, že ruský vládce Vladimir Putin vydal pokyn zastavit palbu na ukrajinskou metropoli na tři dny, avšak až od sobotní půlnoci. Ukrajina přitom vyhlásila příměří na celý víkend a k dodržování vybídla i Moskvu. Ta však výzvy nedbala a zabíjela na několika místech Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoNechceme mít v Moskvě nepřítele, říká arménský prezident

Jerevan už nechce budovat diplomacii na historických křivdách – nyní usiluje s partnery, včetně Baku a Ankary, o nové vztahy založené na respektu a spolupráci. Arménský prezident Vahagn Chačaturjan v exkluzivním rozhovoru pro ČT kvitoval, že od ledna 2025 se na hranicích Ázerbájdžánu a Arménie nestřílelo. Přiznal, že vztahy jeho země s Ruskem také procházejí výraznými změnami. Doplnil ale, že i přes snahy Jerevanu o užší spolupráci s Evropskou unií rozhodně nechce mít v Moskvě nepřítele.
před 19 hhodinami

Federální soud prodloužil zákaz Trumpova omezení korespondenčního hlasování

Soudkyně federálního soudu v Bostonu Indira Talwaniová prodloužila zákaz, který brání americké poštovní službě USPS zavést opatření prezidenta Donalda Trumpa omezující korespondenční hlasování v listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí představuje další překážku pro Trumpovu administrativu v době, kdy jednotlivé státy začínají rozesílat hlasovací lístky, napsala agentura AP.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.