Mogheriniová jednala v Praze především o migrantech

Vyváženou a konstruktivní pozici české vlády při jednání v Evropské unii ocenila během návštěvy v Praze šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová. S ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem hovořili především o migrační krizi a shodli se na tom, že pro evropskou zahraniční politiku je důležitá v první řadě jednota.

Jsme povinni zajistit, že pokud přijímáme migranty, jsme zároveň schopni garantovat bezpečí v členských státech. Že pokud ti lidé přijdou, tak se stanou součástí normálního života a budou respektovat pravidla, která se týkají našeho normálního života, která jsme tu vytvořili.
Lubomír Zaorálek

Zaorálek po jednání řekl, že klíčovou otázkou v tématu migrace je momentálně ochrana vnější hranice. Podotkl, že česká vláda na to dlouhodobě poukazovala a ukazuje se, že měla pravdu.

Předpokladem pro úspěšné zvládnutí přílivu migrantů jsou podle něj fungující hotspoty. „Není to dokonalé, musí se na tom zapracovat. Ochrana vnějších hranic je ta oblast, kde se EU má dohodnout na tom, že musíme být schopni to dělat společně,“ řekl český ministr.

Mogheriniová dodala, že Unie musí čelit krizím jednotně a ocenila konstruktivní a vyvážený přístup české vlády nejen k otázkám, které se týkají migrace. „Pozice, kterou jste vyjadřoval vy i premiér, je vždy ta, která poukazuje na jednotu EU jako nezbytnou pro řešení krizí,“ uvedla. Česká republika podle ní zvolila chytrý přístup.

Na jednání se podle Mogheriniové nemluvilo o nedávných útocích na ženy v německých městech, které se připisují imigrantům ze Sýrie. Oba diplomaté násilí důrazně odsoudili. Zaorálek podotkl, že podobné útoky jednoznačně dokazují, jak je důležité při přijímání uprchlíků dodržovat pravidla. Evropa je podle něj povinná zajistit, aby se přicházející lidé řídili zákony a nenarušovali bezpečnost. 

V souvislosti s migrační krizí Zaorálek také připomněl dohodu EU a Turecka. EU se zavázala poskytnout Ankaře finanční pomoc a otevřít některé další kapitoly přístupových jednání, pokud Turci zajistí zmírnění přílivu uprchlíků. Podle Zaorálka tato dohoda zatím čeká na naplnění.

Oba politici na společném brífinku znovu odmítli spekulace, že Mogheriniová zrušila listopadovou návštěvu Prahy i kvůli tomu, že někteří čeští politici automaticky spojují islám a uprchlíky s terorismem, aniž mezi nimi rozlišují. Potvrdili, že důvodem pro odložení návštěvy bylo Zaorálkovo zranění.

Zaorálek a Mogheriniová vystoupili v debatě o zahraniční a bezpečnostní politice EU

Na diskusi o zahraniční a bezpečnostní politice EU, která následovala po jednání mezi Zaorálkem a Mogheriniovou, se oba politici vyslovili také pro posílení takzvané hard power Evropské unie na mezinárodním poli.

„Evropa musí být schopna jednat razantně a ukázat, že jsme schopni třeba se i fyzicky bránit,“ uvedl Zaorálek. V první řadě je podle něj třeba budovat účinnou ochranu vnější hranice, další možností je vznik evropské zpravodajské služby nebo větší důraz na formování společných evropských bojových jednotek.

Mogheriniová podotkla, že Evropa spoléhá zejména na diplomacii, ale využívá i společné vojenské jednotky. „Myslím že v budoucnu bychom v této oblasti měli více a více využívat nástroje, které jsou zakotveny ve smlouvách,“ prohlásila.

Federica Mogheriniová na návštěvě Prahy
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Vrátila se také k otázce útoků na ženy v německých městech. „Bohužel, násilí vůči ženám je věc, které jsme museli čelit i před 31. prosincem,“ uvedla. Dodala, že sexuální útoky jsou zcela v rozporu s evropskými hodnotami, varovala ale před zneužitím situace politiky. „Není to věc, která by měla posloužit jako nástroj pro politické projevy,“ zdůraznila a publikum v sále ji ocenilo potleskem.

Hlavně o migrační krizi mluvila Mogheriniová následně s předsedou sněmovny Janem Hamáčkem a dalšími poslanci. „Vítáme poslední kroky, které učinila Evropská komise, to znamená důraz na větší kontrolu vnějších hranic Evropské unie. Jsme rádi, že některé závěry, k nimž dochází Evropská komise, jsou vlastně stanovisky, která měla Česká republika již před několika měsíci,“ řekl po schůzce Hamáček. Mluvilo se taky o nutnosti diplomatického řešení situace v Sýrii a o dohodách o íránském jaderném programu a na pařížské klimatické konferenci.

Mogheriniová se také setkala s premiérem Bohuslavem Sobotkou a ministrem obrany Martinem Stropnickým. Návštěvu v Praze ocenila i na svém twitterovém účtu.

Podle Sobotky musí EU tlačit na Turecko, aby plnilo dohody

Sobotka po jednání s Mogheriniovou prohlásil, že Evropská komise musí vytvářet tlak na Turecko, aby plnilo dohody s EU ohledně migrace. „Požádal jsem paní Mogherini, aby kontrole plnění závazků na turecké straně Evropská komise skutečně věnovala prioritní pozornost,“ uvedl. Na příštím evropském summitu v únoru ho bude zajímat, zda Turecko tyto závazky plní a jestli skutečně přispívá k tomu, aby se podařilo lépe regulovat migrační tlak namířený na Evropu.

„Je samozřejmě mnohem jednodušší zabránit tomu, aby lodě pašeráků lidí odplouvaly z Turecka. Je mnohem horší zadržet tyto lodě už v okamžiku, kdy na moře vyplují,“ prohlásil premiér. Turecko má podle něj nástroje na to, aby migrační proud regulovalo.

Vyjádřil se také o situaci v Německu, zejména k útokům během silvestrovských oslav. „Je evidentní, že nálada po silvestrovských útocích se v Německu zhoršuje. A je také evidentní, že Německo je na hraně svých kapacit z hlediska množství uprchlíků, které může přijmout,“ řekl. Je proto podle něj nutné, aby začala fungovat ochrana vnější schengenské hranice a aby Turecko začalo jednat.

S Mogheriniovou se také shodli na tom, že pokud má Evropa zvládnout všechny krize, například migrační nebo boj s terorismem, potřebuje silnější společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Vláda je podle něj připravena podporovat návrhy, které k tomu povedou.

Bohuslav Sobotka a Federica Mogheriniová
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 10 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 12 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...