Polská vláda jmenovala novým šéfem veřejnoprávní televize náměstka ministra kultury Jacka Kurského. Do čela veřejnoprávního rozhlasu dosadil kabinet Barbaru Stanislawczykovou. Kontroverzní novelu mediálního zákona, která umožňuje vládě dosadit do vedení veřejnoprávních médií své lidi, podepsal polský prezident ve čtvrtek.
Polskou veřejnoprávní televizi povede bývalý poslanec konzervativců Kurski
Novinář a politik Jacek Kurski je bývalým poslancem a europoslancem vládní konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). Od 90. let spolupracoval s bratry Kaczynskými, podílel se i na prezidentské kampani Lecha Kaczynského. V létě 2014 oznámil, že se dočasně stahuje z politiky, loni na jaře pracoval na kampani současného prezidenta Andrzeje Dudy.
Po říjnovém jasném vítězství PiS v parlamentních volbách mu připadla funkce náměstka ministra kultury odpovědného za veřejnoprávní média. Podle PiS Kurski přispěje ke „kvalitnější a vyváženější podobě programu“.
Podle ministra státního pokladu, který nové ředitele veřejnoprávních médií jmenuje, Kurski toto prostředí dokonale zná a rozumí mu. Veřejnoprávní televize potřebuje podle slov ministra „spolehlivou a kvalitní žurnalistiku“, která dá prostor všem účastníkům politického života, dodává Dzennik.pl.
Do pozice ředitelky rozhlasu jmenoval ministr novinářku a spisovatelku Barbaru Stanislawczykovou. Během své novinářské kariéry působila zejména v lifestylových časopisech zaměřených na ženy, v letech 2006 až 2010 byla šéfredaktorkou magazínu Sukces, obdoby amerického Vanity Fair.
Stanislawczyková se věnuje i spisovatelské činnosti. Jako autorka je podepsána pod knihou příběhů Poláků, kteří za druhé světové války zachraňovali židy. Sepsala i knihu o životních dramatech obětí Katyňského masaku z roku 1940 a obětí nehody ze Smolenska v roce 2010.
- Vstupem nového mediálního zákona v platnost skočily všechny stávající mandáty členů vedení a dozorčích rad veřejnoprávní televize i rozhlasu. Pravomoc jmenovat a odvolávat jejich šéfy přešla na ministra státního pokladu. Až dosud byly tyto funkce obsazovány na základě veřejných konkurzů.
Poslanci vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) nijak nezastírají, že chtějí dostat média pod kontrolu - jejich úkolem je prý informovat, nikoli kritizovat činnost státních orgánů.
Kvůli změně mediálního zákona čelilo Polsko v posledních týdnech silné kritice Evropské unie. Varšava musela Bruselu v této souvislosti oficiálně odpovědět na několik otázek, příští týden se bude novými polskými normami zabývat i Evropská komise. Její předseda Jean-Claude Juncker nicméně nečeká, že by EU přistoupila k nějakým opatřením.