Tisíce stoupenců Pegidy spílaly Berlínu a slavily vítězství polské pravice

Asi 12 tisíc lidí se opět sešlo v Drážďanech na demonstraci hnutí Pegida, které je proti příchodu běženců do Německa. Řečníci kritizovali otevřenou politiku Berlína a blahopřáli polské konzervativní straně Právo a spravedlnost (PiS) k vítězství v parlamentních volbách. Do ulic vyšlo také přes tisíc odpůrců Pegidy.

Předák Pegidy Lutz Bachmann prohlásil, že vítězství PiS dokazuje rostoucí odpor Evropanů proti příchodu běženců.

Politika zaměřená proti uprchlíkům podle něj bude mít brzy úspěch i v Německu. „Zůstaneme tady a nakonec zvítězíme,“ prohlásil za hlasitého potlesku a skandování „My jsme národ“ a „Merkelová musí pryč“.

Demonstrace Pegidy
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Německý spisovatel Baal Müller pak pokračoval v kritice vlády. Podle něj představitelé státu šikanují odpůrce imigrační politiky a vyhrožují jim ztrátou zaměstnání. Příliv běženců prý povede k útokům na německé ženy.

Zhruba 1300 lidí vyšlo do ulic Drážďan vyjádřit podporu vládní azylové politice a nesouhlas s postoji Pegidy. Při průvodu protiislámského hnutí pokřikovali na stoupence Pegidy „Hnědá smečka“, policie ale obě skupiny rozdělila a nedošlo k žádnému fyzickému konfliktu.

Proti akci Pegidy se postavilo i vedení drážďanské opery, které nechalo na budovu nasvítit nápis „Nejsme jeviště pro nenávist vůči cizincům“.

„Nepřátelé tolerantní demokracie,“ říká o stoupencích Pegidy ministr spravedlnosti

Hnutí Pegida v bulvárním deníku Bild kritizoval i ministr spravedlnosti Heiko Maas. Účastníci demonstrací podle něj nejsou „naštvaní občané“, ale „nepřátelé naší tolerantní demokracie“. Lidé na akci Pegidy podle něj nesou morální zodpovědnost za přibývající počet útoků na ubytovny pro běžence.

Zákaz demonstrací protiislámského hnutí ale podle ministra není na místě, protože je třeba hájit svobodu slova a svobodu shromažďování.

Angela Merkelová
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Merkelové klesá popularita

Německo očekává, že do země přijde letos celkem 800 tisíc uprchlíků. Kancléřka Angela Merkelová ale dál brání otevřenou politiku vůči běžencům. Podle deníku Die Welt nebude Německo ani v příštím roce vracet běžence ze Sýrie do jejich původní vlasti.

Sociální demokraté (SPD) podobně jako bavorská křesťansko-sociální unie kritizují šéfku vlády za to, že odmítá přiznat neschopnost Německa přijmout neomezené množství přistěhovalců. Merkelové mezitím klesá popularita i u veřejnosti.

Berlín začne deportovat migranty z balkánských zemí

V Německu v pondělí vstoupily v platnost nové zpřísněné azylové zákony. Opatření mimo jiné rozšiřují počet takzvaných bezpečných zemí, jejichž občané nemají na azyl nárok, a to o Albánii, Kosovo a Černou Horu. První deportace neúspěšných žadatelů se očekávají již začátkem příštího týdne.

3 minuty
Zpravodaj v Německu: Úřady zatím s větší vlnou deportací nezačaly
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 45 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...