Tragédie MH17: Část vyšetřování skončila, k potrestání viníků je ale ještě daleko

9 minut
Události: Vyšetřovatelé zveřejnili průběh tragédie MH17
Zdroj: ČT24

První část vyšetřování tragédie malajsijského letu MH17 skončila. Forenzní šetření potvrdilo, že za pádem letadla s 298 lidmi na palubě byla raketa Buk ruské výroby, která k cíli přiletěla z oblasti na východě Ukrajiny. Na konkrétního pachatele však mezinárodní tým expertů neukázal, ostatně k tomu ani neměl mandát.;crop; Šetření trestní zodpovědnosti stále probíhá a potrvá minimálně do příštího roku. Zda se nakonec podaří najít a potrestat viníky, není jisté.

Mezinárodní tým expertů vymezil oblast, odkud mohla být raketa typu země-vzduch vystřelena, na 320 kilometrů čtverečních. Takto velká plocha ale k jistému označení viníků nestačí. „Potřebujeme další forenzní šetření, více důkazů a materiálů. Budeme muset provést další technické zkoušky, zkombinovat to s fotografickým materiálem a na základě toho budeme teprve moct určit místo, odkud byla raketa vystřelena,“ upozornil nizozemský státní zástupce Fred Westerbeke.

Pomoct při hledání pachatelů  by mohla i přesná identifikace střely, která loni 17. července u kokpitu boeingu malajsijských aerolinií explodovala. Našly se z ní ale jen drobné kusy bez označení.

  • Anglická verze zprávy nizozemských vyšetřovatelů je k dispozici ZDE.

Vzájemné obviňování pokračuje

Kyjev a jeho západní spojenci obviňují z útoku povstalce vyzbrojované Moskvou či přímo ruskou armádu. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk zopakoval, že sestřelení letadla bylo „operací ruských tajných služeb“.

Rusko v reakci na nizozemskou zprávu uvedlo, že „není důvod tvrdit, že letadlo bylo sestřeleno z území ovládaného povstalci“. Podle náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova je „politováníhodné, že i přes opakované snahy Ruska zorganizovat vyšetřování tak, aby bylo komplexní a nezaujaté… Jde o jasnou snahu dělat zaujaté závěry a plnit politické zadání“.

Nizozemský premiér Mark Rutte Rusko vyzval, aby na objasnění tragédie plně spolupracovalo. Moskva na to reagovala tvrzením, že byla vždy ochotna spolupracovat, ale její dosavadní výzvy, aby vyšetřování „bylo objektivní, všestranné a transparentní, byly ignorovány“. Z toho, jak bylo vyšetřování vedeno, je podle Ruska zjevné, že se to nemohlo neodrazit na výsledcích.

„Východiskem z této situace by se mohlo stát pokračování vyšetřování s plnoprávnou účastí států disponujících materiály, které mohou vrhnout světlo na katastrofu letu MH17. K tomu jsme přirozeně připraveni,“ zdůraznila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

Vrak malajsijského boeingu sestavený z trosek stroje
Zdroj: Reuters/Michael Kooren

Malajsie se bojí, že nakonec nebude potrestán nikdo

Malajsie, které sestřelené letadlo patřilo, se obává, že celá tragédie vyústí do ztracena. „Někdo sestřelil naše letadlo, zabil stovky lidí a může se z toho vyvléct? To se nesmí stát,“ uvedl malajsijský ministr mládeže a školství Khairy Jamaluddin.

Země proto společně s Nizozemskem a Británií usiluje o zřízení speciálního tribunálu OSN, který by odpovědné za sestřelení boeingu soudil. Proti vždy vystupovalo Rusko, které na konci července v Radě bezpečnosti návrh na zřízení tribunálu vetovalo. Návrh podpořilo 11 členů rady, Čína, Angola a Venezuela se hlasování zdržely.

Další možností je předání případu k Mezinárodnímu trestnímu tribunálu v Haagu. V tom případě by ale vyšetřovatelé museli přesně identifikovat osoby, proti kterým by bylo vznesena obžaloba. „Pokud to spáchali ruští vojáci, ti mohou jednoduše najít útočiště v Rusku a je velmi iluzorní, že by je Rusko k nějakému trestnímu stíhání vydalo. Ale i kdyby to byli ukrajinští občané, někdo by je na Donbase musel najít a k soudnímu dvoru dopravit – a za této situace si to nedokážu představit. Je to otázka let,“ upozornil ve vysílání ČT24 politický geograf Vincenc Kopeček.

Ve hře tak zůstává možnost, že Nizozemsko sestaví – po vzoru aféry Lockerbie – vlastní tribunál, který by mohl obviněné soudit.

O tom se ale bude rozhodovat až za několik měsíců, po skončení vyšetřování nizozemské prokuratury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, zraněno je 20 lidí

Nejméně dvacet lidí se zranilo při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informuje o tom španělský list La Vanguardia, podle něhož má pět lidí těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
před 28 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 56 mminutami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti. Podle Trumpa by měla OSN nadále fungovat.
17:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 2 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 3 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 3 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...