Nejhorší masová vražda v Rakousku od války: Mrtvých běženců v autě bylo 71

Rakouská policie nalezla v nákladním voze, který byl odstaven na východě země, těla 71 běženců, z toho 59 mužů, osmi žen a čtyř dětí. Ještě ve čtvrtek odhadovala, že mrtvých bude 20 až 50. Předpokládá se, že uprchlíci se v chladírenském voze udusili. Zadrženi byli první podezřelí.

Jak na páteční tiskové konferenci upřesnil šéf policie rakouské spolkové země Burgenland Hans Peter Doskozil, jedna z obětí je roční či dvouletá dívka, tři chlapci byli ve věku od osmi do deseti let. Původ běženců je nejasný, našel se ale jeden syrský pas. Podle policie běženci nebyli z Afriky.

Ve vazbě jsou tři Bulhaři a jeden Afghánec

V Maďarsku byli v souvislosti se smrtí běženců zadrženi čtyři lidé. Jde o bulharského obchodníka libanonského původu, který je majitelem nákladního auta, a dále o dva řidiče. Jeden je Bulhar a druhý Afghánec, který měl u sebe maďarské doklady. Poslední zadržený je rovněž bulharský občan. Všichni zadržení stanou v sobotu před soudem v Kecskemétu, který bude rozhodovat o uvalení vazby. Rakouská justice bude usilovat o jejich vydání.

Žádný ze zadržených nemá maďarské občanství. Maďarská policie dále uvedla, že součástí zátahu proti převaděčům byly domovní prohlídky a výslechy zhruba dvaceti svědků. Rumunské ministerstvo zahraničí oznámilo, že řidič vozu není rumunský občan. Z dosavadního pátrání po řidiči totiž vyplývalo, že stopy vedou do Rumunska, jehož občan si vozidlo v Maďarsku zaregistroval.

Desítky mrtvých běženců nalezla rakouská policie ve čtvrtek na východě země v odstaveném chladírenském voze. Policie následně vůz odtáhla do haly někdejší pohraniční veterinární stanice, kde těla vyprostila. „Kolegové pracovali celou noc a vynášeli těla,“ citoval list Kronen Zeitung policejního mluvčího Helmuta Marbana. Policie na vyprošťování těl nasadila 20 lidí.

Nákladní vůz má podle zveřejněných fotografií vazby na slovenskou drůbežářskou firmu Hyza, která je součástí Agrofertu českého ministra financí Andreje Babiše. Hyza uvedla, že žádné z vozidel nepostrádá a že je to jedno z dříve odprodaných aut. Úřady následně oznámily, že vůz měl maďarské poznávací značky.

Příčina úmrtí běženců má být známa v příštích dnech. Podle dosavadních informací se oběti udusily. „Izolační vrstva na bocích dodávky neumožňovala přívod vzduchu. Jestli ho měl chladící systém dodávky nebo její střecha, zatím nevíme,“ prohlásil Doskozil. Policie potvrdila, že těla už byla v rozkladu. Běženci tedy byli zřejmě mrtví už před vstupem vozidla na rakouské území.Tým soudních lékařů pak ve Vídni začal provádět pitvy zemřelých.

Tragédie zastínila konferenci o Balkánu

Rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová v pátek v reakci na tragickou událost vyzvala k větší solidaritě mezi členskými státy Evropské unie při řešení uprchlické otázky, především pak ke spravedlivému přerozdělení žadatelů o azyl. Rovněž řekla, že by uvítala vytvoření záchytných center OSN v krizových oblastech a u vnějších hranic EU, kde by lidé získali možnost do unie odcestovat legálně.

Rakouští politici označili tragédii 71 uprchlíků za nejhorší masovou vraždu v zemi od konce druhé světové války. Evropa zatím marně řeší, jak podobným případům zabránit. Ve stejný den, kdy byla v kamionu v Rakousku objevena těla běženců, zemřely skoro dvě stovky uprchlíků na lodi u břehů Libye.

Zpráva o tragédii zastínila konferenci balkánských zemí, která se konala ve Vídni. Německá kancléřka Angela Merkelová, která na jednání do rakouské metropole přicestovala, vyzvala k rychlému a solidárnímu řešení uprchlické krize.

Rakouské úřady očekávají, že v nadcházejících dnech se počet běženců, kteří přicházejí do země přes Maďarsko zvýší. Policie v Burgenlandu, který s Maďarskem sousedí, a také v Štýrsku a Korutanech proto dostane posily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 6 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...