Při nehodě lodi u Libye zemřelo až 200 uprchlíků

Až 200 lidí zemřelo při čtvrteční nehodě lodi s uprchlíky u libyjských břehů. Informovala o tom BBC s odvoláním na místní zdroje. Podle agentury Reuters se na plavidle snažilo dostat do Evropy až 400 běženců, z nichž nejméně polovinu se podařilo zachránit.

Přetížená loď, která vyrazila z libyjského přístavního města Zuára, se brzy po vyplutí převrátila a potopila. Na palubě byli podle Reuters zhruba čtyři stovky lidí ze subsaharské Afriky, Pákistánu, Sýrie, Maroka a Bangladéše.

Do pozdních večerních hodin se libyjské pobřežní stráži podařilo zachránit 198 z nich. Většina byla převezena do detenčního centra západně od metropole Tripolisu, uvedl místní činitel. Jeden z obyvatel BBC řekl, že do nemocnice v Zúáře bylo převezeno nejméně 100 mrtvých těl, asi stovka lidí se pohřešuje. Úřady však počty dosud oficiálně nepotvrdily.

„Je třeba brát v úvahu, že libyjská pobřežní stráž je spíše eufemismus pro sbírku různých malých nafukovacích a rybářských lodí, které mají pouze omezenou kapacitu někoho zachránit,“ upozornil zpravodaj České televize Jakub Szántó.

Nahrávám video

Italské námořnictvo, které ve Středomoří koordinuje záchranné operace Evropské unie, uvedlo, že čtvrteční zkázu lodi zatím nemůže potvrdit. Řím nicméně oznámil, že ve vodách v okolí Libye bylo během čtvrtka zachráněno asi 1430 lidí. Nalezena byla také dvě těla na lodi, na které se plavilo 125 běženců.

Podle BBC došlo ve čtvrtek u libyjských břehů k nehodě jiné lodi, která vezla okolo 50 běženců. Jejich osud je dosud nejasný. Podle údajů OSN již letos při snaze přeplout moře do Evropy zahynulo téměř 2400 uprchlíků, zatímco za celý loňský rok to bylo 3279.

Migranti umírají také na pevnině

Rakousko ve čtvrtek šokoval nález desítek mrtvých běženců v odstaveném nákladním voze. Podle posledních informací se v něm nacházelo nejméně sedm desítek těl v pokročilém stadiu rozkladu, proto zatím nebylo možné určit jejich přesný počet.

Chladírenský vůz byl nalezen v odstavném pruhu na dálnici A4 nedaleko burgenlandského města Neusiedl am See. Dálnice A4 je hlavní tepnou mezi Vídní a Budapeští. Řidič utekl, pátrá po něm rakouská, maďarská i slovenská policie.

obrázek
Zdroj: ČT24

Tisíce běženců se chtějí dostat hlavně do Německa nebo do Británie. Podle současného evropského azylového systému se však musí o běžence postarat ta země, kde uprchlíci poprvé vstoupí na území EU. Největší zátěž současné imigrační vlny proto připadá na Itálii, Maďarsko a Řecko, pomoc EU žádá také Srbsko.

Evropská komise přišla s návrhem závazných kvót, summit EU to však odmítl. Česko je jedním ze států, které se zavedením kvót nesouhlasí. Česká vláda nicméně schválila, že přijme do konce roku 2017 celkem 1500 uprchlíků.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Muž střílel na předměstí Paříže, nejméně jeden člověk zemřel

Nejméně jednoho mrtvého si dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže, informoval dle agentury AFP policejní zdroj, podle něhož muž střílel na ulici. Informaci poté potvrdil i francouzský premiér Sébastien Lecornu. Další čtyři lidé utrpěli zranění. Podle úřadů jsou na místě záchranné složky a počet obětí zatím není definitivní. Případ převzala protiteroristická prokuratura. Francouzské úřady později označily čin za teroristický s možným rasistickým, nejspíše islamofobním motivem.
12:38Aktualizovánopřed 26 mminutami

VideoEhl: Magyar připomíná maďarské povstání více evropsky

„Vláda Pétera Magyara to použila jako další nástroj toho, jak ukázat, že opravdu plní volební heslo návratu Maďarska do Evropy,“ komentoval pro ČT hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl letošní připomínkové akce k 70. výročí potlačeného povstání z roku 1956. Rámování připomínek evropskou identitou je v ostrém kontrastu s předchozím pojímáním výročí pod vedením strany Fidesz, což dle Ehla úzce souvisí s výrazně odlišným přístupem současné a minulé maďarské vlády k Rusku. Upozornil také, že v maďarském parlamentu promluvila například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956 usilující o liberalizaci režimu a oslabení vlivu Moskvy skončilo po krvavém potlačení protestů.
před 1 hhodinou

Žádná Palestina ani konec válek. Volby izraelskou strategii nejspíš nezmění

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.
před 2 hhodinami

Kultura protestu: Proč Česko drží záchranářské uličky a Francie hoří

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.
před 3 hhodinami

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
10:02Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 5 hhodinami

„Nic neočekávám, prostě žiju.“ Reportáž přibližuje situaci ve frontové obci Prosjana na Ukrajině

Obec Prosjana v Synelnykovském okrese Dněpropetrovské oblasti leží 30 kilometrů od frontové linie. Dnes je polovina obce v troskách: desítky poškozených domů, prázdné ulice a opuštěná zvířata. Novináři Suspilne zde naposledy pracovali v únoru 2026, od té doby se kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci nemohli vrátit. Jak žije frontová obec v říjnu 2026, přibližuje reportáž projektu Suspilne Dnipro „Rudá zóna“.
před 5 hhodinami

Ve Francii se chystají další násilnosti, nasadíme 70 tisíc policistů, řekl ministr

Francie na očekávané mohutné sobotní protesty nasadí 70 tisíc policistů a četníků, oznámil podle médií tamní ministr vnitra Laurent Nuňez. Na sociálních sítích se opět množí výzvy k násilnostem a rabování a bezpečnostní složky jsou připraveny tvrdě zasáhnout, dodal ministr. Tvrdí také, že za přípravou nových nepokojů jsou krajně levicové skupiny.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.