Při nehodě lodi u Libye zemřelo až 200 uprchlíků

Až 200 lidí zemřelo při čtvrteční nehodě lodi s uprchlíky u libyjských břehů. Informovala o tom BBC s odvoláním na místní zdroje. Podle agentury Reuters se na plavidle snažilo dostat do Evropy až 400 běženců, z nichž nejméně polovinu se podařilo zachránit.

Přetížená loď, která vyrazila z libyjského přístavního města Zuára, se brzy po vyplutí převrátila a potopila. Na palubě byli podle Reuters zhruba čtyři stovky lidí ze subsaharské Afriky, Pákistánu, Sýrie, Maroka a Bangladéše.

Do pozdních večerních hodin se libyjské pobřežní stráži podařilo zachránit 198 z nich. Většina byla převezena do detenčního centra západně od metropole Tripolisu, uvedl místní činitel. Jeden z obyvatel BBC řekl, že do nemocnice v Zúáře bylo převezeno nejméně 100 mrtvých těl, asi stovka lidí se pohřešuje. Úřady však počty dosud oficiálně nepotvrdily.

„Je třeba brát v úvahu, že libyjská pobřežní stráž je spíše eufemismus pro sbírku různých malých nafukovacích a rybářských lodí, které mají pouze omezenou kapacitu někoho zachránit,“ upozornil zpravodaj České televize Jakub Szántó.

4 minuty
Jakub Szántó o potopených lodích
Zdroj: ČT24

Italské námořnictvo, které ve Středomoří koordinuje záchranné operace Evropské unie, uvedlo, že čtvrteční zkázu lodi zatím nemůže potvrdit. Řím nicméně oznámil, že ve vodách v okolí Libye bylo během čtvrtka zachráněno asi 1430 lidí. Nalezena byla také dvě těla na lodi, na které se plavilo 125 běženců.

Podle BBC došlo ve čtvrtek u libyjských břehů k nehodě jiné lodi, která vezla okolo 50 běženců. Jejich osud je dosud nejasný. Podle údajů OSN již letos při snaze přeplout moře do Evropy zahynulo téměř 2400 uprchlíků, zatímco za celý loňský rok to bylo 3279.

Migranti umírají také na pevnině

Rakousko ve čtvrtek šokoval nález desítek mrtvých běženců v odstaveném nákladním voze. Podle posledních informací se v něm nacházelo nejméně sedm desítek těl v pokročilém stadiu rozkladu, proto zatím nebylo možné určit jejich přesný počet.

Chladírenský vůz byl nalezen v odstavném pruhu na dálnici A4 nedaleko burgenlandského města Neusiedl am See. Dálnice A4 je hlavní tepnou mezi Vídní a Budapeští. Řidič utekl, pátrá po něm rakouská, maďarská i slovenská policie.

obrázek
Zdroj: ČT24

Tisíce běženců se chtějí dostat hlavně do Německa nebo do Británie. Podle současného evropského azylového systému se však musí o běžence postarat ta země, kde uprchlíci poprvé vstoupí na území EU. Největší zátěž současné imigrační vlny proto připadá na Itálii, Maďarsko a Řecko, pomoc EU žádá také Srbsko.

Evropská komise přišla s návrhem závazných kvót, summit EU to však odmítl. Česko je jedním ze států, které se zavedením kvót nesouhlasí. Česká vláda nicméně schválila, že přijme do konce roku 2017 celkem 1500 uprchlíků.

53 minut
Speciál ČT24 k uprchlické krizi v Evropě
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...