Na východě Ukrajiny by měl po víkendu zavládnout klid zbraní. Podle zástupce mise OBSE se vyjednávači Ukrajiny a proruských separatistů dohodli, že od 1. září začne platit příměří dojednané letos v únoru. K většímu úsilí o zastavení bojů na východní Ukrajině vyzval v telefonickém rozhovoru s německou kancléřkou Angelou Merkelovou všechny strany konfliktu i americký prezident Barack Obama.
Zbraně na Ukrajině mají ztichnout první školní den
Americký prezident Barack Obama ve čtvrtek v telefonickém rozhovoru s německou kancléřkou Angelou Merkelovou vyzval k většímu úsilí ve snaze najít řešení krize na východě Ukrajiny. Informovaly o tom světové agentury.
Kyjevská vláda činí podle amerického prezidenta pokroky v naplňování závazků, které vyplývají z minských dohod. Na řadě je prý nyní Moskva. Nová eskalace násilí na východní Ukrajině je důsledkem rostoucí aktivity jednotek proruských separatistů, uvedl Obama podle Bílého domu v rozhovoru s německou kancléřkou.
Barack Obama a Angela Merkelová
Americký prezident rovněž ocenil vedoucí úlohu, kterou Německo podle něj převzalo v Evropě při řešení uprchlické krize. Merkelové poděkoval především za nedávné rozhodnutí Berlína usnadnit přijímání syrských uprchlíků.
Boje stále pokračují
Zástupci Ukrajiny a proruských separatistů se dohodli na novém pokusu o dosažení klidu zbraní na Donbasu. V únoru dojednané příměří by mělo vstoupit v platnost 1. září. Oznámil to zástupce Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Martin Sajdik, který vede jednání takzvané kontaktní skupiny v běloruském Minsku.
Byl by to reálný a praktický krok k prosazení minských dohod. Strany konfliktu se dohodly, že od prvního září začnou společně ověřovat naplňování této iniciativy.
Začátek klidu zbraní stanovili Ukrajinci a zástupci povstaleckých „republik“ na první školní den. OBSE je znepokojena eskalací násilí na východě Ukrajiny, kterou lze pozorovat v poslední době, uvedl dále Sajdik. Navzdory zprávám o novém příměří se obě znepřátelené strany ve čtvrtek opět obvinily z porušování klidu zbraní.
Pět vojáků padlo při středečních bojích u Mariupolu, napsala agentura Interfax s odvoláním na dobrovolnický prapor Donbas, bojující na straně vládních sil. Armádní důstojníci zatím připouštějí "vážné ztráty" z intenzivního ostřelování.
Vzbouřenci zase obvinili ukrajinskou armádu z mučení zajatců, které si obě strany právě vyměnily. "Při zdravotní prohlídce předaných zajatců se ukázalo, že všichni byli u Ukrajinců mučeni, jeden z nich také utrpěl v zajetí infarkt," prohlásil Viktor Anosov z povstalecké policie. Kyjev podle TASS předal ve středu povstalcům 12 zajatců a ve čtvrtek doněčtí vzbouřenci naopak vydali 11 zajatých vojáků.
GALERIE
Od prvního září má být v Donbasu příměří
„Příměří je dohodnuté na úrovni kontaktní skupiny, tedy méně významnými představiteli, což se může odrazit na dodržování dohody," informuje publicista Tomáš Vlach. „Oficiálním důvodem příměří je začátek školního roku, aby děti mohly jít do školy, protože když hrozí ostřelování, tak se neučí. To by mohlo sehrát jistou roli."
Zmocněnec donbaských povstalců Denis Pušilin po jednání skupiny uvedl, že vidí pokrok v přípravě dokumentu, který má zajistit odsun zbraní ráže menší než 100 milimetrů. „Musím uznat, že u všech skupin vyjednavačů je zřetelný pokrok, mírový proces pokračuje, ale bude třeba ještě hodně času, než se najde politické řešení celého konfliktu,“ uvedl Pušilin.
Porošenko jednal v Bruselu
O vývoji na Ukrajině ve čtvrtek jednal také ukrajinský prezident Petro Porošenko. V Bruselu měl schůzku se šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Hovořili hlavně o roli Bruselu v ukrajinsko-ruském sporu o dodávky plynu a o výhradách Moskvy vůči dohodě o volném obchodu mezi Evropskou unií a Ukrajinou.
„Ekonomická situace Ukrajiny není příliš dobrá. A to je velmi optimistický výrok, protože výroba neustále klesá, inflace je obrovská, zadlužení narůstá. Žádné příliš příznivé zprávy,“ říká analytik poradenské společnosti ENAS Vladimír Štěpán.
Na pořadu jednání v Bruselu byla také situace na východě Ukrajiny. Kvůli válce je Ukrajina na pokraji státního bankrotu. Povstalci navíc ovládají významné průmyslové oblasti této východoevropské země.