Makedonská policie zasáhla slzným plynem proti tisícům migrantů, kteří se snažili překročit řecko-makedonskou hranici a přes Srbsko a Maďarsko pokračovat na západ. Nakonec ale musela začít pouštět část z nich do země. Ve čtvrtek Skopje v pohraničí kvůli migrační krizi vyhlásilo výjimečný stav. Zvýšit ochranu hranic chce i Bulharsko.
Makedonie po střetech ustupuje - uprchlíky chce pouštět do země po částech
Makedonie oznámila, že bude uprchlíky na své území s ohledem na transportní a zdravotnické kapacity pouštět po částech. „Umožňujeme vstup takovému počtu, který odpovídá našim dopravním kapacitám či naší schopnosti se o ně řádně postarat a poskytnout jim lékařskou péči,“ prohlásil mluvčí ministerstva vnitra Ivo Kotevski.
Reagoval tak na dřívější zprávu o tom, že přes hranice opět proudí stovky migrantů. „Policie se stáhla a my jsme vstoupili (do země), nikdo nás nezastavil,“ vypověděl jeden z běženců.
Ministerstvo předtím nechalo pořádkovou policii, aby v hraničním městě Gevgelija zasáhla proti uprchlíkům slzným plynem. Tři tisíce běženců z Afriky a Blízkého východu, které po čtvrtečním uzavření hranic strávily noc v území nikoho na řecko-makedonském pomezí, se několikrát neúspěšně pokusily o ilegální přechod. Při střetu s policií utrpělo zranění přinejmenším osm migrantů.
Nepokoje na hranicích kritizovala OSN, která Makedonii vyzvala, aby zjednala pořádek a s běženci jednala s respektem. Vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres v této věci hovořil s makedonským ministrem zahraničí Nikolou Popoským. Ten ho ujistil, že hranice v blízké době uzavřeny nebudou. OSN rovněž apelovala na Atény, aby poskytly pomoc uprchlíkům, kteří uvízli na řecké straně hranice.
Lékaři bez hranic prý nikdy neviděli na řecko-makedonské hranici tolik migrantů. „Naši lidé přijali od rána deset osob zraněných ochromujícími granáty – šest z nich s menšími zraněními bylo ošetřeno na místě, čtyři další museli být převezeni do nemocnice,“ konstatovala mluvčí Lékařů bez hranic Míla Janišová. Situace ale podle ní byla napjatá už ve čtvrtek, kdy lékaři ošetřili přes sto pacientů. „To je nejvyšší počet od začátku operace v dubnu,“ podotkla Janišová.
Na železniční trať, kterou migranti dříve často využívali jako trasu pro přechod Makedonie, dnes makedonská policie položila žiletkové dráty. Podle policejního mluvčího Iva Kotevského bude 50kilometrový úsek hranice v okolí města Gevgelija strážit policie i armáda.
Uprchlíci jako byznys. Euro za banán
Ve městě, odkud odjíždějí vlaky směrem na sever k hranici se Srbskem, si řada lidí vybudovala na uprchlické krizi živnost. Prodávají zde předražené potraviny, například jeden banán či jablko vyjde na jedno euro (27 korun), dvě eura (54 korun) pak stojí nabití baterie do mobilního telefonu.
Ostraha pomezí a mimořádný stav v pohraničí představují pro Skopje výrazný posun; až dosud byla makedonsko-řecká hranice v zásadě propustná. Makedonské úřady navíc zastavily vydávání dokladů, které migranty opravňovaly k průchodu zemí a k bezplatnému užití veřejných dopravních prostředků k této cestě.
Za dva měsíce požádalo v Makedonii o azyl 44 lidí
Makedonie leží na tranzitní běženecké trase; takzvaná balkánská (suchozemská) cesta vede z Řecka do Srbska a do Maďarska, které je první zemí Schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Odsud uprchlíci směřují na západ, zejména do Německa, Švédska a Velké Británie. Jednou z tranzitních unijních zemí je i Česko. Jednotlivé země na balkánské cestě proto přijímají nejrůznější opatření, aby tranzit omezily.
- Maďarsko dobudovává hraniční plot na hranicích se Srbskem.
- Makedonie, jejíž železniční doprava pod návalem uprchlíků kolabuje, začala posilovat kontrolu hranic s Řeckem svými ozbrojenými složkami.
- Řecko se chce o alespoň částečné regulaci uprchlické vlny dohodnout s Tureckem, s nímž má rozsáhlé námořní hranice s neuhlídatelným pobřežím desítek ostrovů v Egejském moři.
- Turecko se potýká s miliony uprchlíků na hranicích se Sýrií a jejich odliv na západ přijímá s úlevou.
Jak informoval zástupce českého velvyslance ve Skopje Josef Brož, samotná Makedonie kvůli rostoucímu počtu běženců už 19. června upravila svou azylovou politiku; rozhodla o tom, že se uprchlíci při vstupu na makedonské území musejí registrovat a mají 72 hodin na to, aby opustili zemi nebo požádali o azyl. Za dva měsíce této praxe jich o azyl požádalo čtyřiačtyřicet – z celkových 41 414 registrovaných běženců. Drtivou většinu (33 tisíc) z nich tvořili Syřané, následovaní Afghánci a Iráčany.