Francouzský exprezident Chirac dostal podmínku

Paříž - Podmíněný trest dvou let vězení uložil dnes pařížský soud bývalému francouzskému prezidentovi Jacquesu Chiracovi. Uznal ho vinným ze zneužívání veřejných prostředků, zneužití důvěry a z nezákonného zisku v souvislosti s nelegálním zaměstnáváním osob na pařížské radnici v době, kdy ji vedl jako primátor. Nyní devětasedmdesátiletý Chirac se procesu ze zdravotních důvodů neúčastnil, svou vinu však vždy odmítal. Je první francouzskou hlavou státu po druhé světové válce, kterou soud uznal vinnou. Spolu s ním bylo souzeno dalších devět lidí. Očekávalo se, že bývalého šéfa Elysejského paláce soud osvobodí. Chirac oznámil, že se proti rozsudku neodvolá, protože na to již nemá sílu.

Chirakův advokát Jean Veil si vzal podle tohoto zdroje lhůtu na rozmyšlenou, zda jeho klient rozsudek přijme, nebo zda podá odvolání. „Budeme již dnes večer vědět, zda rozsudek přijme, nebo zda z principiálních důvodů podá odvolání,“ řekl.

Případ se týká počátku 90. let, tedy doby ještě před tím, než se stal prezidentem. Lékařská zpráva, na jejímž základě se neúčastnil procesu, hovořila o vážných neurologických problémech, které jsou nezvratné. Exprezident trpí výpadky paměti a není schopný vypovídat o své minulosti.

Z devíti spoluobžalovaných, kteří měli mít na těchto nepravostech podíl, byli dva osvobozeni a zbývajících sedm bylo uznáno vinnými. Z toho bývalý odborářský předák Marc Blondel zůstal bez trestu a ostatní dostali podmíněné tresty v trvání od dvou do čtyř měsíců.

Anh Đào Traxelová, adoptivní Chiracova dcera:

„Je to pro nás velká bolest, ale musíme to přijmout. Myslím, že to rozhodnutí je pro něj příliš kruté. Musíme ho podporovat, celá rodina. Hlavně kvůli jeho zdraví.“

Teoreticky Chiracovi hrozilo až deset let vězení a pokuta až 150 000 eur (asi 3,7 milionu korun). O jeho osvobození při procesu požádala nejen obhajoba, ale i prokuratura. Ta dospěla k závěru, že Chiracovi lze vyčíst špatný úsudek, ale nikoli zapojení do zločinného spolčení. Žalobu stáhla už dříve i radnice, které na základě dohody Chirac zaplatil 500 000 eur (asi 12,4 milionu korun) s tím, že přestože nic neprovedl, cítí jako tehdejší šéf radnice odpovědnost.

Chirac byl starostou francouzské metropole v letech 1977-1995 a hlavou státu v letech 1995-2007. Obvinění se týkalo 21 pracovních míst, které v letech 1990 až 1995, tedy v závěru Chiracova primátorství, platilo město ze svých zdrojů, ačkoli dotyční zaměstnanci pracovali pro Chiracovu neogaullistickou politickou stranu Sdružení pro republiku (RPR) nebo dokonce vůbec žádnou práci neodváděli. Dalších sedm podobných míst vzniklo v Nanterre, správně samostatném předměstí Paříže.

Proces za pařížskou kauzu proti Chiracovi mohl být zahájen až poté, co ho přestala chránit prezidentská imunita. Případ se vyšetřoval ve dvou částech. V té první již bylo v roce 2004 vyneseno několik rozsudků, mimo jiné proti bývalému premiérovi a ministrovi zahraničí Alainu Juppému, který byl tehdy generálním tajemníkem RPR a na pařížské radnici měl na starosti finance.

Chirac je prvním poválečným francouzským prezidentem, který byl soudem uznán vinným. Výjimkou je jen odsouzení Philippa Pétaina, šéfa vichistického pronacistického režimu z válečných let. V jeho případě šlo ale o politické činy a vlastizradu, kdežto v Chirakově o peníze, a to ještě nikoli pro osobní potřebu.

Tisk o Jacquesu Chiracovi
Zdroj: ČT24

Rozsudek je proto v prvních komentářích označován za historický. Uvítalo ho protikorupční sdružení Anticor, podle něhož je rozhodnutí „krajně důležité pro budoucnost demokracie“. Chirakův advokát Jean Veil ale „historičnost“ rozsudku považuje za kontroverzní, protože mnoho lidí ve Francii i v cizině se s tím spokojí a nepřečte si podrobný rozsudek, „aby pochopili, jak je to všechno staré a sporné“. Jeho klient je však spokojen „aspoň s tím, že soud uznal, že nešlo o osobní obohacování“.

Jérôme Karsenti, právník protikorupční asociace Anticor:

„Je to jasný vzkaz soudu vyslaný politickým představitelům, kteří mají nějakou odpovědnost. Je to důkaz dospělosti demokracie, která může soudně stíhat i bývalého prezidenta.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsoudili, mezi jiným viní Unii z toho, že tím „útočí na americký lid" a snaží se tak „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
13:10Aktualizovánopřed 38 mminutami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
17:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 2 hhodinami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 4 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 4 hhodinami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 5 hhodinami
Načítání...