Brusel - Kvůli další koordinaci boje s Islámským státem se v Bruselu sešly špičky Severoatlantické aliance. Setkání se konalo mimořádně na žádost Turecka poté, co země zahájila letecké nálety na pozice syrských islamistů a zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan už na začátku jednání vyloučil pokračování mírového procesu s Kurdy. Prohlásil, že politikům napojeným na teroristy by měla být odebrána imunita.
Žádný projev terorismu nemůže být tolerován či ospravedlňován, prohlásil šéf NATO Jens Stoltenberg na začátku jednání, o které požádalo Turecko v souvislosti s vojenskými útoky na pozice islamistů v Sýrii a Kurdů v Severním Iráku. Turecko se do bojů proti Islámskému státu zapojilo po útoku ve městě Suruc z minulého pondělí, při kterém zemřelo 32 lidí, z nichž většina byla kurdské národnosti. PKK následně zorganizovala útok, při kterém zahynuli dva turečtí policisté. To Turecko donutilo k akci. Ankara dlouhodobě označuje za teroristy jak příslušníky Islámského státu, tak kurdské separatisty, a nedávné útoky tak vnesly do turecké bezpečnostní politiky nový impuls.
„Turecko nemůže přihlížet, jestliže na něj útočí Kurdové, levicoví extremisté a Islámský stát,“ uvedl turecký premiér Ahmet Davutoglu. Ačkoliv podle jeho slov země neplánuje nasazení pozemní armády, se Spojenými státy se shodla, že je třeba poskytnout umírněným povstalcům v Sýrii leteckou podporu. „Jestliže tam nepošleme pozemní jednotky, a to neuděláme, tak ty síly, které tam působí a spolupracují s námi, by měly být chráněny,“ dodal Davutoglu.
NATO: Terorismu musíme čelit společně
Prakticky všichni spojenci v NATO na mimořádném jednání uvítali zapojení Turecka do bojů proti Islámskému státu. Shodli se na tom, že terorismus je přímým ohrožením nejen bezpečnosti zemí Aliance, ale také mezinárodní stability a prosperity. Mezinárodní společenství mu tak musí čelit společně.
- Turecká strana podle Stoltenberga na dnešní schůzce nepožádala o dodatečnou alianční vojenskou přítomnost. „Všichni víme, že Turecko je spolehlivý spojenec. Má schopné ozbrojené síly, druhou největší armádu v Alianci,“ uvedl. NATO podle jeho slov situaci na„tureckém prahu“, a tedy svých vlastních hranicích, pečlivě sleduje a se svým tureckým spojencem je plně solidární.
„Vítám posílení tureckého úsilí v boji s Islámským státem,“ řekl Stoltenberg a připomněl, že Turecko už přispívá k výcviku umírněných sil v Sýrii a nese velkou tíži uprchlické krize, kterou vyvolala několikaletá syrská občanská válka.
Ankara si potřebuje ujasnit politiku USA
Podle vojenského analytika Jaroslava Štefce si Ankara neví moc rady, co teď se situací na svých hranicích dělat. A je to dané i určitou změnou politiky Spojených států, jak vůči Islámskému státu, tak vůči kurdským požadavkům na vytvoření vlastního státu.
Dnešní schůzka představitelů NATO tak podle něj neplňuje pouze funkci morální podpory, jak uvedl předseda Vojenského výboru NATO armádní generál Petr Pavel, ale důležité bylo samotné setkání s Američany. Začíná se totiž hrát o samotné území Turecka. „Ankaře jde především o to, aby se na veřejném fóru sešla s představiteli Spojených států a vyjasnila si některé věci, ze kterých ji v současné době bolí hlava,“ dodává Štefec s tím, že po vojenské stránce by Turecko na Islámský stát stačilo.
Závěrečné prohlášení z dnešního jednání se ale ani slovem nezmiňuje o souběžných tureckých útocích na tábory zakázané PKK. „Řada spojenců nabádala k proporcionalitě a určité uměřenosti ve vojenské odvetě proti PKK a zároveň někteří apelovali na zachování mírového procesu,“ řekl k tomu český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý.
- Bagdád letecké údery na Kurdy odsoudil jako „nebezpečnou eskalaci a porušení suverenity“ Iráku. Premiér Hajdar Abádí vyzval Ankaru, aby respektovala dobré vztahy obou zemí. Irák se podle něj nicméně cítí povinen postarat se o zastavení útoků na Turecko vedených z iráckého území.
- USA naopak útoky turecké armády na PKK označily za „jednoznačný akt sebeobrany“. Strana kurdských pracujících podle Washingtonu spáchala teroristické činy, a proto je agresorem ona, nikoli Ankara.
Kurdové i Erdogan: Mírová jednání ztratila smysl
První nálety na pozice IS začaly v pátek. Ve stejný den dala turecká vláda příkaz k razii na teroristické kruhy, při které bylo zatčeno 590 lidí. Kromě Islámského státu bombardovaly turecké stíhačky i Kurdy v severním Iráku. PKK další den oznámila, že mírová jednání, na kterých se Kurdové s Turky dohodli v roce 2012 po téměř třicetiletém ozbrojeném boji, ztratila smysl, a vystoupila z nich.
A ve stejném duchu se na schůzce NATO vyjádřil také prezident Erdogan. „Nemůžeme pokračovat v mírovém procesu s těmi, kdo ohrožují národní jednotu a bratrství,“ řekl Erdogan. V narážce na politické soupeře z prokurdské Lidové demokratické strany (HDP) Erdogan také prohlásil, že politici, kteří udržují kontakty s teroristy, by měli přijít o imunitu a být postaveni před soud. HDP se dostala v červnových volbách poprvé do parlamentu překvapivě hned s 80 mandáty. Její vedení obviňuje Ankaru, že tažení proti PKK zahájila cíleně, protože připravuje nové volby a chce v nich příznivce Kurdů znevýhodnit.
Prezident Erdogan hovořil na schůzce NATO také o hraničním pásmu, na jehož zajištění se Ankara dohodla minulý týden s Washingtonem. Asi 100 kilometrů dlouhá a 40 kilometrů široká zóna má být bezpečným místem a umožnit návrat syrských uprchlíků. Turecko jich od začátku syrského konfliktu v roce 2011 přijalo téměř dva miliony. Armády nejprve musejí z oblasti vytlačit radikály z organizace Islámský stát. Turecko dalo Spojeným státům za tímto účelem k dispozici své letecké základny.
Na pešmergy Západ spoléhá
Turecký útok na kurdské pozice vyvolal také největší kontroverze. Národ bez vlastního státu, který obývá severní regiony Iráku a Sýrie a jihovýchod Turecka, totiž patřil mezi výrazné síly v boji s radikálními sunnity z Islámského státu a na kurdské bojovníky (pešmergy) spoléhala i mezinárodní koalice vedená USA. Nyní se ale Američané staví za Turecko - podle Bílého domu má Ankara právo bránit se proti teroristickým útokům.
V souvislosti s Kurdy se uvažovalo o vstupu Turecka do koalice proti IS už loni na podzim. Tehdy islamisté bojovali na syrsko-tureckých hranicích o město Kobani, které spadá do Kurdy spravovaného regionu Rojava. Prezident Erdogan však i přes nátlak USA bitvě jen pasivně přihlížel.
Celá věc je paradoxní v tom, že například Česko, člen NATO, dodává zbraně Kurdům, proti kterým jiný člen NATO – Turecko - podniká útoky. "Tady je potřeba si uvědomit, že Kurdové, stejně jako kterákoliv jiná společnost, nejsou homogenní a nejsou soustředěni kolem jedné strany," říká předseda Vojenského výboru NATO armádní generál Petr Pavel a dodává, že i Kurdové mají své extremistické strany, které mají na svědomí řadu teroristických útoků. „Zatímco Kurdové, které podporuje koalice proti Islámskému státu, jsou soustředění kolem dvou demokratických kurdských stran a ty skutečně velice efektivně bojují proti extremistům jak na území Sýrie, tak Iráku,“ dodává Pavel.
