Paříž - V 87 letech zemřela nad ránem 22. listopadu 2011 v pařížské nemocnici Georges-Pompidou Danielle Mitterrandová, rodačka z Verdunu a vdova po bývalém francouzském prezidentovi Françoisi Mitterrandovi. Navzdory jejímu silně levicovému zaměření si jí vážili i konzervativní politici a političtí soupeři. „Nezdar ani vítězství ji nepřiměly k tomu, aby vybočila z cesty, kterou si vytyčila: být hlasem těch, komu nikdo nechce naslouchat. Kráčela příkladnou cestou ženy, která se nikdy nevzdala svých hodnot a do posledních sil bojovala za to, co považovala za správné,“ prohlásil prezident Nicolas Sarkozy.
Mitterrandová byla první dámou Francie čtrnáct let, od roku 1981 až do roku 1995. Před okázalými večírky v Elysejském paláci ale dávala přednost boji za lidská práva a často ignorovala i palácový protokol. Založila několik charitativních organizací, vedle Čínou okupovaného Tibetu podporovala Kurdy, zastávala se marxistických povstalců v Salvadoru, zapatistického mexického revolucionáře známého pod pseudonymem Subcomandante Marcos, kubánského komunistického vůdce Fidela Castra a kritizovala politiku Ronalda Reagana ve Střední Americe. Do konce života bojovala i za to, aby všichni lidé na světě měli přístup k pitné vodě.
Danielle Mitterrandová v rozhovoru pro Washington Post v roce 1989:
„Nemám žádnou moc. Mám jenom vlastní moc rozhořčení, vlastní moc přesvědčení.“
Danielle Emilienne Isabelle Gouzeová se narodila v roce 1924 ve Verdunu. V sedmnácti se jako zdravotní sestra připojila k hnutí odporu proti německé okupaci. Později za to dostala od Charlese de Gaulla coby jedna z vůbec nejmladších oceněných Médaille dela Résistance. Francoise Mitterranda poznala v roce 1944, když se schovával před gestapem s dalšími členy odboje v Burgundsku. Po svatbě se jim narodili tři synové, z nichž jeden zemřel ještě v dětském věku. Mitterrand podlehl rakovině několik měsíců po skončení svého druhého prezidentského mandátu v roce 1996.
Danielle Mitterrandová roky mlčela o milostné aféře svého muže s kurátorkou muzea Anne Pingeotovou, s níž měl nemanželskou dceru Mazarine. Před jeho rakví pak stály společně všechny tři. O bohatém mimomanželském životě svého muže psala ve své knize En toutes libertes (Zcela svobodně), která vyšla také v roce 1996. „Ano, byla jsem provdána za sukničkáře, takový už je život,“ napsala. „Setrvávala jsem s ním, protože byl jiný. S ním nebyl život nikdy nudný. (…) Je nutno přiznat, že člověk může někoho vášnivě milovat a pak se zamilovat do někoho jiného. Absolutním pokrytectvím je chtít něco takového soudit,“ napsala Mitterrandová, která se životem s bývalým francouzským prezidentem necítí zklamána. Je ne regrette rien - Ničeho nelituji, napsala o svém manželství v narážce na starý šanson Edith Piaf.
