Petrohrad - Předpokládali nám hlubokou krizi, která však nenastala. Ruský prezident Vladimir Putin volil před obchodníky v Petrohradu pozitivně laděná slova. Rusko podle něj stále tíží třeba vyšší inflace, v posledních měsících prý však vytrvale klesá. Federace je podle něj navzdory vzájemným sankcím s EU stále zemí, „která chce být otevřená“. Náhradu dováženého zboží prý hledá hlavně v asijských zemích.
Proti sankcím bojujeme otevřeností, vzkázal Putin
GALERIE
videogallery_541706
Navzdory dlouhodobým problémům hovořil šéf Kremlu o ruské ekonomice přívětivě. „Rusko je stabilizované. Vyrovnali jsme se s konjunkturou a nyní se probíjíme dopředu,“ prohlásil. Deficit země pro letošní rok má být podle něho letos kolem 3,7 procenta. Během nejhorších časů krize se přitom schodek pohyboval nad 8 procenty. Putin si pochvaloval hlavně nesurovinový průmysl, lehký zpracovatelský průmysl nebo mlékárenský.
- „Na vnější omezení nereagujeme uzavřením naší ekonomiky, ale rozšiřujeme svobodu, otevřenost Ruska. Hledáme nové partnery a nové integrační projekty.“
Ruským podnikatelům Putin opět přislíbil další výhody. Začínajícím nabízí nové daňové výhody nebo speciální kanceláře, které mají v jednotlivých regionech Ruska právně či metodicky pomáhat novým firmám. Ostatně roli malých a středních podniků Putin ve zhruba 45minutovém rozhovoru často zdůrazňoval. Vyzval také k silnější spolupráci firem s výzkumnými ústavy a univerzitami a pochlubil se čerstvým obřím investičním kontraktem s Čínou.
Ruský prezident zopakoval stanovisko Moskvy k ukrajinskému konfliktu a z jeho vyvolání obvinil Spojené státy. Příčinou nynější krize na Ukrajině není ruská politika, ale podpora, kterou Západ poskytoval „protiústavnímu“ převratu v Kyjevě, řekl Putin v odpovědi na dotaz účastníků konference. Rusko je podle prezidenta připraveno vyvíjet tlak na východoukrajinské separatisty, ale i Západ by měl přesvědčit Kyjev o nutnosti přispět k nalezení kompromisu. „Jakmile padne politické rozhodnutí, zbraně na východě Ukrajině nebudou,“ prohlásil Putin.
I když mnozí v Petrohradě předpovídali „zásadní projev“, nakonec vyzněl spíše lehce optimisticky. Diplomaté EU přitom před několika dny rozhodli, že hospodářské sankce jako reakci na ruskou anexi Krymu prodlouží až do začátku příštího roku. Už včera z Ruska zaznívala poklidná slova také od ruského ministra hospodářství – Rusko prý nebude nijak výrazně reagovat.
Unie loni přehradila obchodní spojení také se samotným Krymem. Z poloostrova se nesmí dovážet do unijních zemí zboží ani tam investovat. V opačném směru se nedováží zboží z oblasti dopravy, telekomunikací nebo energetiky. Shodou okolností měl termín sankcí vypršet za několik dní, EU ale aktuálně rozhodla o jejich ročním prodloužení až do června 2016.
Vladimir Putin při jednání na hospodářském foru
Na černém listu Unie se ocitla třeba Ruská národní komerční banka, která po anexi Krymu plně ovládla místní bankovní sektor. Sankcím je vystaven i zbrojařský koncern Almaz-Antej a letecká společnost Dobroljot, dceřiná firma Aeroflotu provozující linky na Krym.
Na dění na Ukrajině reagovaly rovněž Spojené státy. Už koncem minulého roku zakázaly investice na Krymu. Uvalily také sankce na 24 Ukrajinců a Rusů i několik podniků údajně přispívajících k destabilizaci Ukrajiny.
- Ruský prezident také upozornil na situaci ve válkou zmítané Sýrii. Podle něj by se tam mohl zopakovat libyjský scénář. Zároveň se vyslovil proti pokusům řešit syrský konflikt zvenčí. Moskva podle něj stále stojí za prezidentem Bašárem Asadem z toho důvodu, že jeho násilné svržení by v Sýrii vyvolalo ještě větší zmatek.
Jak šel čas se sankcemi
Evropská unie a Spojené státy vyhlásily protiruské sankce kvůli situaci na Ukrajině v několika vlnách:
- První vlna sankcí byla reakcí na krvavé události v Kyjevě v únoru loňského roku a na ruskou anexi Krymu loni v březnu.
- Již 6. března nařídil Bílý dům vízové sankce proti osobám a institucím odpovědným za „ohrožení svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny a podkopání ukrajinských demokratických procesů“. Součástí rozhodnutí bylo kromě vízových omezení i zmrazení jejich majetku, který se nachází na americkém území. Sankce doplnily dřívější vízová omezení, která se vztahovala na ukrajinské činitele zodpovědné za porušování lidských práv. Spojené státy je vyhlásily po krvavých únorových srážkách v centru Kyjeva, které si vyžádaly 100 mrtvých a několik stovek zraněných. Sankce se dotkly kolem 30 osob.
- Také EU kvůli březnové ruské anexi ukrajinského Krymu zmrazila majetek a postupně zakázala vstup na své území asi třem desítkám ruských a krymských představitelů.
- Druhou vlnu sankcí vyhlásily USA a EU 28. dubna 2014 kvůli bojům na východě Ukrajiny, které vypukly 6. dubna. Bílý dům ohlásil sankce proti sedmi ruským představitelům a 17 ruským společnostem, patřícím lidem z blízkosti ruského prezidenta Vladimira Putina. Evropská unie se rozhodla „černý seznam“ osob, kterých se týkají protiruské sankce, rozšířit o 15 jmen.
- Třetí vlna sankcí byla vyhlášena loni v červenci a v září byla rozšířena. Byla reakcí na ruský přístup k Ukrajině a na červencové zřícení malajsijského Boeingu 777 s 298 lidmi na palubě (nikdo nepřežil). Letoun byl zřejmě sestřelen protiletadlovou raketou; z katastrofy se vzájemně obviňují ukrajinská armáda a proruští povstalci. Evropské sankce zakazují export určitých technologií do Ruska (vojenství, průzkum a těžba ropy), zahrnují embargo na import a export zbraní a souvisejícího materiálu všeho druhu a omezují také například ruský přístup na finanční trhy. Nový soubor sankcí zasáhl i Krym - zakazuje účast členských států na investičních a infrastrukturních projektech na poloostrově a obsahuje seznam zboží vyráběného na Krymu, s nímž evropské firmy nesmějí obchodovat. Americké sankce se dotkly energetiky, obchodu se zbraněmi a bank. O další desítky jmen se také rozšířil unijní sankční seznam.
- Na sankčním seznamu Evropské unie je nyní zařazeno 151 jednotlivců a 37 subjektů. Vlastní protiruské sankce vyhlásily i další země světa.
- Rusko nejprve vyhlásilo loni v březnu kvůli reakci Západu na ruskou anexi Krymu vlastní sankce vůči vybraným Američanům a v srpnu vyhlásilo v reakci na rozšiřování sankcí ze strany EU a USA roční embargo na dovoz potravinářských výrobků ze západních zemí.