Politico: Korupce všude, za mřížemi nikdo? Kořeny tkví v privatizaci 90. let

Nedávný osvobozující rozsudek nad Janou Nečasovou (dříve Nagyovou) umocňuje znepokojivý trend – dostat bohaté a mocné osobnosti za mříže je v Česku prakticky nemožné. V článku „Nemorální, zkažení Češi“ to píše Benjamin Cunningham, který vidí kořeny „kultury korupce“ v chaotické privatizaci po sametové revoluci. Příspěvek se objevil ve vlivném bruselském listu Politico.

Nagyová možná zneužila vojenskou rozvědku ke špehování manželky českého premiéra, i přes veřejně známé odposlechy ale zatím do vězení za zneužití moci nepůjde. „Když slyšíte všechny telefonáty, které jasně ukazují roli Nagyové, je to samozřejmě překvapivý výsledek,“ podotkl šéf české Transparency International David Ondráčka. „V takto politickém případu si veřejnost zaslouží vysvětlení, jinak se jen posílí spekulace,“ míní. Soudkyně Helena Králová písemné odůvodnění představí zřejmě až v srpnu – prý kvůli složitosti případu. 

Dostat politika za mříže? Prakticky nemožné 

Podle Cunninghama případ Nagyové potvrzuje znepokojující status quo – více než 25 let po pádu komunismu jsou bohaté a mocné politické osobnosti potrestány jen zřídka. Od sametové revoluce skončil za mřížemi jen jeden člen vlády, připomněl Cunningham. 

  • Bývalý ministr financí z let Zemanovy vlády Ivo Svoboda byl v roce 2005 odsouzen spolu se svou poradkyní Barborou Snopkovou za vytunelování společnosti Liberta. Ve vězení strávil tři roky. 

Cunningham ve svém příspěvku zmiňuje také imunitu českých poslanců, konkrétně skutečnost, že až do roku 2012 měli zákonodárci vystaráno až do konce života. Zbavit imunity mohla jen většina poslanců – ti ale byli málokdy ochotni vydat někoho z vlastních řad. 

Poslanecká sněmovna
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Chaotická privatizace 

Tato kultura vysoké míry korupce má podle Cunninghama kořeny v době chaotické privatizace československého státního majetku, která se odehrála na počátku 90. let. Takzvaná kupónová privatizace spočívala v tom, že občané obdrželi kupóny, za něž mohli následně získat vlastnický podíl v dříve státem vlastněném podniku. V praxi to ale vypadalo tak, že velcí investoři „zhltli“ většinu akcií, stáhli společnosti z burzy a použili tuto novou ekonomickou moc k předcházení si politiků.   

V ostatních případech většinoví akcionáři prodali své podíly ve veřejně obchodovaných společnostech za nízkou cenu vlastním dceřiným firmám v zahraničí. Finančně negramotné menšině akcionářů pak zbyly pouze bezcenné podíly v původních společnostech. Pro tento proces má čeština svůj vlastní termín – tunelování. 

Kultura korupce v Česku bují dál a země je nyní na korupčním indexu Transparency International o dvě příčky níže než v době vstupu do Evropské unie, poznamenal Cunningham.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24/Thinkstock

Problémové čerpání evropských peněz 

Korupčníci často cílí na fondy EU. Zrovna tento měsíc ukončila Evropská komise dvouletý zákaz čerpání prostředků z Operačního programu podnikání a inovace. Problémová byla zejména veřejná výběrová řízení. Brusel kritizoval Prahu také za neschopnost nastavení pravidel, jež by zaručila politickou nezávislost pracovníků státní služby. Příslušný zákon prošel až v listopadu 2014 a v platnost vstoupil v tomto roce – Česko bylo v rámci EU úplně poslední.

Vladimír Mečiar během jednání o dělení Československa
Zdroj: Jaroslav Hejzlar/ČTK

Start kapitalismu se vymknul kontrole i na Slovensku 

Sousední Slovensko mělo podobně problémový začátek kapitalismu jako Česko, konstatuje Cunningham. Po rozdělení Československa v roce 1993 vedl Slovensko šest let Vladimír Mečiar, za jehož vlády se rozmohlo úplatkářství, jež pokračuje dodnes. Když ho vystřídala reformní pravicová vláda, přišly velké ekonomické změny a Slovensko si dokonce vysloužilo přezdívku „Tatranský tygr“. Kabinet ale udělal málo pro to, aby omezil vliv kapitálu na politiku a soudy. 

V loňském roce odstoupil předseda parlamentu Pavol Paška kvůli obvinění, že zmanipuloval veřejné zakázky ve zdravotnictví. Paška to popřel a před soud zřejmě nepůjde, podle protikorupčních skupin jde ovšem o rozšířenou praxi. 

Kauza Gorila
Zdroj: ČT24

Kauza Gorila ukázala propojení byznysu s politikou 

Slovenskou politickou scénou otřásla v roce 2011 kauza Gorila. Na veřejnost se tehdy dostaly přepisy rozhovorů mezi vlivnými podnikateli a politiky z let 2005 až 2006, jež shromažďovaly zpravodajské služby. 

V nahrávkách se mimo jiné hovoří o spiknutí během privatizace. Do kauzy byli zapojeni hlavně pravicoví politici, ale také současný premiér Robert Fico. Od některých rozhovorů uplynulo už deset let, přesto nikdo nebyl obviněn a státní zástupci nejsou ochotni ani přiznat, zda jsou nahrávky pravé, upozorňuje Cunningham. 

Rovněž na Slovensku se korupčníci zaměřují na fondy EU. Komise minulý rok dočasně pozastavila možnost čerpání prostředků z devíti z celkem jedenácti operačních programů kvůli obavám, kam peníze jdou. 

Benjamin Cunningham je spisovatel a novinář působící v Česku. Jeho články se objevily v listech Time, Haarec, Der Spiegel nebo v Hospodářských novinách. Často píše pro The Economist. Dříve působil jako vedoucí editor The Prague Post. Vyučuje žurnalistiku na Anglo-American University a University of New York v Praze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 2 mminutami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 47 mminutami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 3 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 4 hhodinami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...