Trest smrti v USA na ústupu – Nechce ho konzervativní Nebraska

Nebraska se zřejmě stane prvním konzervativním americkým státem od roku 1973, který skoncuje s popravami. Návrh posvětil senát. Nejvyšší trest je stále uplatňován v 32 z 50 amerických států. Ke zrušení absolutního trestu opakovaně vyzývají lidskoprávní organizace. A v posledních letech mají podporu většiny americké společnosti.

Amerických států rušících absolutní trest přibývá. V tradičně konzervativní Nebrasce nikoho nepopravili už od roku 1997. „Nebraska má šanci vstoupit do historie - na správnou stranu historie - a učinit krok, který bude postupem na cestě k civilizované společnosti,“ komentoval výsledek hlasování senátor Ernie Chambers, který o zrušení poprav usiluje již čtyři desetiletí. Nebraští senátoři jsou ale nestraníci - republikánský guvernér Pete Ricketts s návrhem nesouhlasí a bude ho vetovat. 

Dosud posledním, 18. státem, který zrušil trest smrti, byl předloni Maryland. Stejně jako jeho předchůdci Connecticut (2012), Illinois (2011) a Nové Mexiko (2009) ale patří mezi liberální státy, v nichž je odpor k popravám rozšířenější. 

Trest smrti
Zdroj: Isifa/Capital Pictures

Mezi americké státy, jež zrušily popravy už v 19. století, patří Michigan, Wisconsin a Maine. V Minnesotě naopak dostalo v roce 1862 nejvyšší trest nejvíc lidí najednou – šlo o skupinu 38 indiánů, kteří se měli během války dopustit vražd a znásilnění. Hromadná poprava proběhla ještě téhož roku. 

Na krátkou dobu byl trest smrti zrušen na celém území USA v letech 1972 až 1976. Po jeho obnově došlo ke zpřísnění podmínek pro jeho vykonávání. Od té doby jasně vede v počtu poprav Texas (přes 500), následuje Oklahoma a Virginia (přes 100). V Kansasu nebo New Hampshiru naopak nebyl popraven nikdo.  

Popravčí komora v USA
Zdroj: ČTK/AP/Pat Sullivan

Počet vykonaných trestů smrti se v USA postupně snižuje. V roce 2014 padlo 72 těchto rozsudků, přičemž celkem 35 osob bylo popraveno. Tisíce lidí ale zůstávají v cele smrti. Z průzkumů z posledních let přitom vyplynulo, že proti trestu smrti je stále víc Američanů. Pew Research Center uvádí, že za popravami stojí více než tři čtvrtiny republikánů ve srovnání se 40 procenty demokratů. 

Trest smrti je v USA udělován za vraždu, pouze ve Vermontu za vlastizradu. V drtivé většině případů se používá smrtící injekce (vpravení směsi anestetik a smrtelné dávky barbiturátů do krve), považovaná za nejvíce humánní. Několik států pak jako alternativu nabízí odsouzeným dříve rozšířenou popravu na elektrickém křesle nebo v plynové komoře. 

Jedna poprava stojí miliony dolarů 

Podle Urban Institute, sídlícího ve státě Maryland, vyjde jeden trest smrti v tomto státě poplatníky v průměru na tři miliony dolarů. Cena za popravu zahrnuje injekci, personál, který daný skutek provádí a dohlíží na něj, platby za bezpečnostní opatření (zábrany proti protestujícím, strážní služba), osvětlení, náklady na další externí spolupracovníky, kteří dohlížejí na celkový proces, a vytvoření dočasného centra pro novináře. 

Stát Kalifornie zaplatil za tresty smrti do roku 1978 kolem čtyř miliard dolarů a to bylo usmrceno jen 13 osob.

Výběr nejkontroverznějších případů trestu smrti v USA

Ferdinando Nicola Sacco a Bartolomeo Vanzetti (1927)  

Italské přistěhovalce obvinili z ozbrojené loupeže. Nebylo jasné, kdo stiskl poušť. Popravili oba.
  
Bruno Hauptman (1932)

Německý přistěhovalec měl unést 20měsíční dítě. Pozdější analýzy jeho vinu zpochybnily.
  
Carlos DeLuna (1989)  

Odsouzen za pobodání Wandy Lopezové. Svědci špatně identifikovali vraha. Předpokládaný skutečný viník Carlos Hernandez se s vraždou pochlubil rodině a přátelům.
   
Cameron Todd Willingham (2004) 

Američana obvinili ze smrti jeho tří dcer, které zemřely při požáru rodinného domu. Dosud ale není jasné, zda byl požár opravdu založen úmyslně.
  
Teresa Lewisová (2010)  

První žena, která dostala smrtící injekci, měla IQ 72. Chyběly jí jen dva body, aby ji označili za mentálně postiženou.
  
Troy Davis (2011)  

V roce 1989 měl zastřelit policistu. Později několik svědků změnilo výpověď. Do smrti trval na tom, že je nevinný. 

Amnesty International: Trest smrti se stává minulostí

Popravy se loni uskutečnily ve 22 zemích světa, což je stejný počet jako v roce 2013, uvedla nedávno organizace Amnesty International. Ve srovnání se situací před dvaceti lety jde ale o výrazný pokles - v roce 1995 docházelo k popravám ve 42 státech. Nejčastěji byly hrdelní tresty vykonávány v Číně, Íránu, Saúdské Arábii, Iráku a Spojených státech. Přesný počet poprav v Číně není znám, Peking tyto údaje považuje za státní tajemství. 

Podle AI je trend jasný - trest smrti se stává minulostí. Na 140 států, tedy dvě třetiny zemí světa, tresty smrti zrušilo nebo je nevykonává. Nejméně 112 osobám z devíti zemí světa, které byly odsouzeny k trestu smrti, byl trest nakonec zmírněn. „Těch pár zemí, které popravy stále vykonávají, by se na sebe mělo vážně podívat do zrcadla a zeptat se samy sebe, zda chtějí pokračovat v porušování práva na život, nebo zda se chtějí připojit k drtivé většině států, které od tohoto krutého a nelidského trestu upustily,“ konstatoval Salil Shetty, generální tajemník Amnesty International.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 40 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 2 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 3 hhodinami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 4 hhodinami

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...