Gallipoli (Turecko) - Za účasti desítek světových politiků začaly velkolepé vzpomínkové akce ke 100. výročí invaze na turecký poloostrov Gallipoli, která se stala jednou z nejkrvavějších bitev první světové války. Na místě bojů u průlivu Dardanely přivítal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan premiéry Austrálie a Nového Zélandu, ale i britského prince Charlese a jeho syna prince Harryho.
Politici reprezentují země, jejichž jednotky se před sto lety na poloostrově vylodily, aby získaly strategickou výhodu a přístup k Černému moři na úkor Osmanské říše, která proti spojencům bojovala po boku Německa a Rakouska-Uherska. Nejpočetněji byly v bitvě zastoupeny jednotky australského a novozélandského expedičního sboru (ANZAC), Britové a Francouzi.
„Všichni máme společnou povinnost… najít cesty k překonání intolerance, bojovat proti nenávisti a předsudkům tak, abychom mohli opravdu říci, že jsme uctili oběti všech, kteří bojovali a padli zde na Gallipoli i jinde,“ prohlásil během ceremoniálu následník britského trůnu princ Charles. Stejně jako prezident Erdogan položil věnec u památníku tureckých obětí bojů, kde poté zazněly úryvky z koránu a modlitby za mír. Kapela v archivních uniformách otomanských janičářů pak zahrála několik starých tureckých vojenských pochodů.
Následně se vzpomínkový ceremoniál přesunul k britskému památníku, kde vojáci ve slavnostních uniformách přečetli zápisky přímých účastníků krvavé bitvy. Na místo dorazily i desítky rodinných příslušníků obětí bojů, které byly pro vojska Dohody velkou porážkou.
Bitva o Gallipoli začala vyloděním spojeneckých jednotek, které měly za úkol získat kontrolu nad strategickým průlivem Dardanely a zároveň ulevit spojeneckému Rusku od tureckého tlaku na kavkazské frontě. Operace Dardanely trvala devět měsíců a skončila neúspěchem spojenců. Velkou zásluhu na tom měl podplukovník osmanské armády a pozdější turecký prezident Mustafa Kemal Atatürk.
Na bitevním poli zůstalo přes 130 000 mrtvých různých národností, mezi nimi i 11 410 mužů australského a novozélandského expedičního sboru a 25 000 členů britských jednotek. Na druhé straně padlo na 86 000 tureckých vojáků. Turecko si v souvislosti s bitvou připomíná hlavně 18. březen, kdy Osmané odrazili útok nepřátelského námořnictva. Uhájení Dardanel bylo ale jen dílčím úspěchem Turků, protože v listopadu 1918 spojenci obsadili Istanbul bez nejmenších ztrát.
Vzpomínkovým akcím byla přítomna i řada Francouzů, prezident Francois Hollande ale na Gallipoli nedorazil, protože se dnes zúčastnil pietních akcí v Jerevanu, kde si Arménie připomíná 100. výročí zahájení masového vyvražďování Arménů v tehdejší Osmanské říši. Právě souběh těchto dvou událostí vyvolal v Turecku i v Arménii zjitřené reakce: Jerevan obvinil Ankaru, že hlavní část vzpomínkových akcí schválně posunula na dnešek, i když invaze začala až 25. dubna 1915. Jerevan si myslí, že Ankara tak chce zastínit pietní akt v Arménii. Prezident Erdogan to odmítl a obvinil naopak Arménii, že má v úmyslu „urážet Turecko“, které v souvislosti s masakry obviňuje z genocidy.
Kromě velké společné ceremonie se dnes v Turecku uskutečnila i řada separátních akcí. Zástupci jednotlivých zemí položili věnce na hřbitovech, kde jsou jejich vojáci pochováni, a setkali se i s rodinnými příslušníky veteránů. V sobotu ráno se pak budou konat mše za padlé.
Už ve čtvrtek vzpomínali v Gallipoli potomci padlých - z veteránů nezbyl nikdo
I když ve spojeneckých jednotkách bojovali také Francouzi, Kanaďané, Indové či Irové, bitva je ale spojována hlavně s Australany a Novozélanďany. V dubnu každoročně do Gallipoli přijíždějí příbuzní padlých vojáků. „Všichni veteráni zemřeli. Všichni, kdo prožili první světovou válku, odešli,“ řekl Bruce Scates, který je vnukem jednoho z veteránů a který řídí ústav dějin na univerzitě v australském Melbourne.
Mezi účastníky vzpomínkových akcí vládla smířlivost. Scates například obcházel hroby s Halilem Kocem, což je potomek tureckého vojáka, který bojoval proti spojencům. „V roce 1990 jsem tady byl s dědečkem a nedokázali jsme ho tehdy přesvědčit, aby si potřásl rukou s jedním australským veteránem. Dnes tudy procházím ruku v ruce s vnukem australského padlého,“ řekl Koc.
