Franklin Delano Roosevelt: Čelil Hitlerovi i Stalinovi

Starý, těžce nemocný muž na vozíčku odpočívá po několikahodinovém jednání se světovými státníky v paláci na Krymu. Přijel dohodnout novou podobu Evropy po zhroucení hitlerovského Německa. Je vyčerpaný, ale při rozhovorech se svými protějšky je bystrý a pohotový jako dřív. Do konce války sice zbývá pár měsíců, ale vítězství se už nedožije.

Prezident Franklin D. Roosevelt zemřel! Tato zpráva před 70 lety šokovala Spojené státy americké a celý svobodný svět. Letos si svět připomíná 70. výročí konce druhé světové války a zároveň úmrtí muže, jehož rozhodnutí vedla k porážce fašismu a nacismu. Roosevelt v Bílém domě čelil nadmíru těžkým zkouškám. Do prezidentského úřadu nastoupil v časech hospodářské krize 30. let a USA provedl téměř celou druhou světovou válkou. Přesto se těšil velké oblibě u americké veřejnosti a je dodnes nejdéle sloužícím americkým prezidentem, jelikož byl zvolen čtyřikrát po sobě, což tehdejší americká ústava umožňovala.

Krize a válka

Franklin Delano Roosevelt pocházel z dobře zajištěné rodiny a vystudoval historii na Harvardu. Do politiky vstoupil v roce 1910 jako demokratický zastupitel do Senátu státu New York. Slibně se vyvíjející politickou kariéru přerušila obrna, jež ho postihla na letní dovolené v roce 1921. Ačkoli kvůli nemoci nemohl chodit, s podporou manželky Eleanor se stal v roce 1928 guvernérem státu New York. Roku 1932 byl zvolen prezidentem. Vytvořil mimo jiné program New Deal, který zotavil zemi z následků hospodářské krize.

Když v Evropě vypukla druhá světová válka, Spojené státy se nejprve nechtěly do konfliktu v Evropě zapojit. „Už jsem to řekl několikrát, ale řeknu to znovu. Vaši chlapci do žádné zahraniční války nepůjdou,“ ujistil ještě na podzim roku 1940 Roosevelt Američany. Nechtěl nicméně evropské státy nechat Hitlerovi napospas a zasadil se alespoň o materiální podporu národů bojujících proti nacistickému Německu.

Japonský útok na Pearl Harbor 7. prosince 1941 však zatáhl Spojené státy do světové války úplně. Ještě předtím Roosevelt s britským ministerským protějškem Winstonem Churchillem podepsali Atlantickou Chartu. Dokument, který sjednotil cíle Spojenců, obsahoval ideály svobody, které významně ovlivnily podobu poválečného světa. Na jejím základě vznikla dnešní Organizace spojených národů. Amerika a Evropa tím navázaly silné partnerské vztahy a sám Roosevelt označil vítězství v Evropě za prioritu.

Rozhodl se bojovat s Německem, Itálií a Japonskem na dvou frontách, což nakonec skončilo totální porážkou Osy. V rámci tzv. Velké trojky spolupracoval s Churchillem a sovětským vůdcem Josifem Stalinem. Americký prezident však Stalina viděl v příliš optimistickém světle. „Myslím, že když mu dám všechno, co je možné mu dát, a na oplátku nebudu od něj nic chtít, nebude nic anektovat a bude se mnou spolupracovat na vytvoření demokratického a mírového světa,“ prohlásil Roosevelt například na adresu Stalina.

O střední Evropě rozhodla Jalta

Jedním z milníků druhé světové války se stala tak zvaná Jaltská konference. Při setkání Roosevelta, Stalina a Churchilla mělo být načrtnuto poválečné uspořádání světa. Zatímco pro Stalina byl zásadní otázkou sovětský vliv ve střední a východní Evropě, Churchill se snažil prosadit její nezávislost. Pro Roosevelta byla klíčová sovětská pomoc proti Japonsku a účast SSSR v OSN. Stalin nakonec na konferenci dosáhl změny hranic Polska, ale sliby o nezávislosti středoevropských států, které Rudá armáda obsadila, nedodržel. I kvůli tomu je Jaltská konference hodnocena rozporuplně (více čtěte zde).

Winston Churchill, Franklin D. Roosevelt a Josif Stalin
Zdroj: ČT24/ČTK/Picture Alliance

„Neříkám, že výsledek byl dobrý. Říkám, že jsem udělal to nejlepší, co jsem udělat mohl,“ poznamenal Roosevelt po Jaltě. Měsíc po konferenci, kdy se ukázalo, že svobodné volby ve východní Evropě jsou utopií, mu telegrafoval americký velvyslanec v SSSR Averell Harriman: „Musíme si uvědomit, že sovětským plánem je šíření totalitarismu znamenající konec osobní svobody a demokracie, jak ji známe.“ Načež prezident uznal, že Sověty podcenil. „Roosevelt rád hovořil o světě, ve který doufal, i když se nemilosrdně musel přizpůsobit světu, ve kterém skutečně žil,“ napsal o něm Peter Beinart v časopisu Time.

Roosevelt, jenž navenek plnil roli silného státníka, byl paradoxně vážně nemocný člověk, paralyzovaný od nohou dolů. Vypjaté roky v úřadě spolu s cestováním na konference do zámoří jeho zdravotní stav ještě zhoršovaly. Konce války se už nedožil. Když odpočíval ve Warm Springs v Georgii, kde se připravoval na ustavující konferenci OSN, zastihla ho rozsáhlá mrtvice. Zemřel 12. dubna 1945, měsíc před německou kapitulací.

Jaderný epilog

V Bílém domě nahradil Roosevelta dosavadní viceprezident Harry Truman. Ten byl ovšem na rozdíl od svého předchůdce v mezinárodní politice poměrně nezkušený a historici se shodují, že zdaleka nedosahoval Rooseveltových kvalit. Americký filmař Oliver Stone ve svém dokumentu Nevyřčené dějiny Spojených států zdůraznil, že předčasná smrt Roosevelta výrazně ovlivnila budoucí obraz světa. Truman v porovnání s Rooseveltem postrádal výborné vyjednávací schopnosti, což přispělo k dalšímu napětí mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. V té době proběhla ve Spojených státech první úspěšná zkouška atomové bomby, kterou se Truman rozhodl použít proti Japonsku. Od té chvíle se začal rýsovat nový globální konflikt, který rozdělil svět téměř na celé půlstoletí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael propustí vězně, až dostane záruky o předání dalších rukojmí

Izrael propustí palestinské vězně, kteří se měli dostat na svobodu v sobotu, až dostane záruky, že teroristické hnutí Hamás předá další rukojmí, uvedla podle agentur kancelář premiéra Benjamina Netanjahua. V rámci dohody o příměří měl Jeruzalém po sobotním předání šesti unesených propustit na šest stovek vězňů, což se nestalo.
před 51 mminutami

Útok nožem na východě Francie si vyžádal oběť a raněné

Jeden člověk přišel o život a dva městští strážníci utrpěli vážná zranění při útoku nožem v Mylhúzách na východě Francie. Sedmatřicetiletý podezřelý z útoku, který se stal při demonstraci, byl zařazen do databáze zaměřené na prevenci radikalizace a terorismu, napsala agentura AFP s odvoláním na prokuraturu. Prezident Emmanuel Macron pak jednoznačně hovořil o islamistickém teroristickém útoku, podle ministra vnitra Bruna Retailleaua však roli sehrálo zřejmě i špatné duševní zdraví útočníka.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nerosty, nebo žádný Starlink, tlačí dle Reuters USA na Ukrajinu

Spojené státy by mohly připravit Ukrajinu o internetové služby z družic Starlink v případě, že Kyjev nepřistoupí na dohodu o nerostném bohatství, napsala agentura Reuters. Dle ukrajinských zdrojů Kyjev a Washington v sobotu smlouvu nepodepíší, protože je potřeba dopracovat řadu detailů. Elon Musk, jehož společnosti SpaceX Starlink patří, ale zprávu Reuters popřel na své sociální síti. Americký prezident Donald Trump pak večer SEČ prohlásil, že dohoda je blízko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zóna ČT24: Ukrajinská armáda rekrutuje vězně a láká i dezertéry

Tři roky války se nutně podepsaly na morálce a početních stavech ukrajinské armády. Dezertérům proto nabídla snížení nebo odpuštění trestu, pokud opět obléknou uniformu. Nové vojáky pak nabírá po ruském vzoru i mezi vězni.
před 9 hhodinami

V Německu demonstrovaly desetitisíce lidí proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí v sobotu, den před parlamentními volbami, demonstrovaly v Německu proti krajní pravici a spolupráci s ní. V Hamburku se sešlo podle policie až čtyřicet tisíc lidí, až 25 tisíc lidí napočítali policisté v jihoněmeckém Freiburgu. Stovky lidí se sešly také na protestu v bydlišti kandidátky na kancléřku za Alternativu pro Německo (AfD) Alice Weidelové ve Švýcarsku.
před 9 hhodinami

Bundeswehru chybí lidé i vybavení

Bezpečnost a s ní související otázka financování německé armády byly jedním z hlavních témat předčasných voleb. Mimořádný úvěr pro bundeswehr ve výši sto miliard eur, který si Berlín po vpádu ruské armády na Ukrajinu vzal, je už vyčerpaný nebo rozplánovaný. Německo si bude muset podle kancléře Olafa Scholze na bezpečnost půjčit a uvolnit svou dluhovou brzdu.
před 10 hhodinami

Papež František je v kritickém stavu

Papeži Františkovi se od pátku přitížilo a je v kritickém stavu. Podle Vatikánu v sobotu ráno prodělal dlouhou astmatickou dechovou tíseň, která vyžadovala vysoký přísun kyslíku. Papež, který je hospitalizován v Římě s oboustranným zápalem plic, také dostal transfuzi krve poté, co testy prokázaly stav spojený s anémií.
před 11 hhodinami

Izrael odložil dohodnuté propuštění palestinských vězňů, píše AFP

Hamás propustil všech šest rukojmí, která se měla během soboty na základě dohody s Izraelem vrátit do vlasti. Prezident Jicchak Herzog označil za morální povinnost, aby jeho země zajistila pokračování příměří a osvobození všech unesených Izraelců. Agentura AFP později napsala, že Jeruzalém odložil propuštění palestinských vězňů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...