Němcov: opoziční předák, jehož přímost posmrtně ocenil i Putin

Moskva – Charismatický. Tak Borise Němcova charakterizovali jeho stoupenci: velkoměstští liberálové. Vystudovaný fyzik strávil v politice čtvrt století. V parlamentu byl od roku 1990. Vyčníval. Mládím, schopnostmi, odvahou jít do konfrontací. „Byl to dobrý, otevřený člověk, který zasvětil celý svůj život úkolu udělat z Ruska normální zemi,“ popsal jej kolega z opozice a liberální ekonom Grigorij Javlinskij. Deník The Guardian zase v medailonku věnovaném zavražděnému opozičnímu politikovi napsal, že jeho ztrátou bylo „Rusko obráno o statečný, autentický a osobitý hlas“.

Do veřejného života v někdejším Sovětském svazu se Němcov zapojil po havárii jaderné elektrárny Černobyl na jaře 1986. Byl členem ekologického hnutí Za jadernou bezpečnost v Gorkém (dnes Nižnij Novgorod) a toto angažmá mu v roce 1990 pomohlo k zisku křesla v parlamentu.

V době rozpadu Sovětského svazu byl loajální Borisi Jelcinovi – ten z něj později udělal vicepremiéra a možná o něm uvažoval i jako o svém nástupci. Ekonomická krize, která zemi zasáhla v roce 1998, však Němcova stála křeslo ve vládě a zhatila i jeho prezidentské ambice. Pro většinu Rusů se stal symbolem divokého kapitalismu – na úkor jejich bídy.

V rozhovoru, poskytnutém v roce 2011 deníku E15, se ohlédl za 90. léty v Rusku a srovnal je s následující érou těmito slovy: „Na rozdíl od Putina jsme neměli to štěstí, že by cena komodit byla vysoká. Přesto jsme vybudovali tržní a otevřenou ekonomiku. Zavedli jsme směnitelný rubl. Začali jsme s privatizací. Samozřejmě jsme měli hodně problémů s korupcí, to nepopírám. Ale zavedli jsme konkurenci a demokracii. Putin zrušil konkurenci i demokracii,“ hájil se Němcov.

Němcovův dlouholetý druh v opozici, bývalý šachový šampion Garri Kasparov dal v rozhovoru pro ukrajinské vydání časopisu Fokus najevo, že považuje vraždu za dílo režimu. „Pochybuji, že by Putin vydal rozkaz (…), ale Putin vytvořil ovzduší, ve kterém se politické vraždy stávají možnými a krveprolití nevyhnutelným. Pokud je někdo v této atmosféře nenávisti a násilí proti Putinovi, pak má jeho život malou hodnotu,“ poznamenal Kasparov.

Sám ruský prezident se v soustrastném poselství Němcovově matce, zveřejněném na webové stránce Kremlu, zavázal, že „uděláme vše, aby organizátoři a vykonavatelé podlé a cynické vraždy byli po zásluze potrestáni. Boris Němcov zanechal svou stopu v dějinách Ruska, v politice a životu společnosti. Působil ve významných funkcích v obtížném přechodném období naší země. Vždy přímo a čestně vyjadřoval své stanovisko a hájil své hledisko,“ uvedl Putin v kondolenci.

Na konci roku 1998 založil liberální politickou stranu Mladé Rusko, která se stala součástí koalice Svaz pravicových sil (SPS). V letech 2000 až 2003 řídil poslaneckou frakci SPS ve Státní dumě a od května 2001 do ledna 2005 byl předsedou federální politické rady SPS. Jím vedená SPS se výrazně vymezovala vůči prezidentovi Vladimiru Putinovi. Ve volbách v roce 2003 však ztratila zastoupení v parlamentu.

Po vynuceném odchodu z parlamentu pomáhal organizovat pouliční protesty proti Putinově režimu. Za účast na těchto akcích strávil v roce 2011 několik dní ve vězení. V témže roce se pokoušel o politický comeback skrze založení strany Lidové svobody, ale úřady ji pro parlamentní volby odmítly zaregistrovat. Již předtím neuspěl v neférovém souboji o post starosty Soči – během kampaně byl oficiálně úřady obviněn z údajného podvodu a jeden z aktivistů mu stříkl do tváře čpavek.

V poslední době tepal Kreml především za zhoršující se ekonomickou situaci v zemi, za korupci provázející přípravu zimních olympijských her v Soči či za angažmá Ruska v současné krizi na Ukrajině.

Poslední rozhovor dal večer před svou smrtí rozhlasové stanici Echo Moskvy. Ve svém apelu volal po svobodných volbách, kritizoval státní propagandu, která se podle něj „prožrala do mysli Rusů.“ „Když se moc koncentruje v rukou jediného člověka, který vládne navěky, všechno skončí naprostou katastrofou. Naprostou,“ řekl doslova. Zhruba dvě hodiny poté byl poblíž Kremlu zastřelen opakovanou palbou od dosud neznámého útočníka.

  • Pětapadesátiletý Němcov bude podle všeho pochován v úterý – po posledním rozloučení, které se odehraje v Sacharovově centru v Moskvě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 56 mminutami

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 1 hhodinou

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města provincie Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 10 hhodinami
Načítání...