Rok od Majdanu: V Kyjevě vzpomínali i zahraniční hosté

Kyjev – S účastí zahraničních hostů včetně Lubomíra Zaorálka v Kyjevě vyvrcholily několikadenní vzpomínkové akce na loňský masakr v okolí Majdanu a následný pád prezidenta Viktora Janukovyče. Centrem ukrajinské metropole tak prošel tzv. Pochod důstojnosti. Zúčastnil se ho třeba šéf Evropské rady Donald Tusk, německý prezident Joachim Gauck a dalších zhruba 20 zahraničních delegací.

Trasa pochodu byla naplánována místy, kde před rokem vyvrcholily protesty proti Janukovyčovi a proruskému směřování země, zakončení má být na náměstí Nezávislosti. Zde se také uskutečnila modlitba za oběti lidí, kteří zahynuli během tehdejších protestů i při nynějších bojích v Donbasu.

  • Tusk v ukrajinské metropoli prohlásil, že chce v pondělí kvůli pokračující agresi vůči Ukrajině začít jednat s představiteli unijních zemí o dalším zpřísnění sankcí.

„Byla to příležitost setkat se s politickými představiteli Ukrajiny a mluvit o současné situaci. Ze své strany jsme měl příležitost zdůraznit, že dnes předpokládáme za klíčové dodržet principy (mírové dohody) z Minsku,“ prohlásil šéf české diplomacie Zaorálek. „Je třeba prosadit příměří, je nutné zahájit stahování těžkých zbraní a provést výměny zajatců,“ dodal.

Vedle Tuska či Gaucka přijeli mimo jiné polský prezident Bronislaw Komorowski, slovenský prezident Andrej Kiska, litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová nebo lotyšská premiérka Laimdota Straujumaová, jejíž země nyní na půl roku Evropské unii předsedá. Do Kyjeva dorazili také prezidenti Moldavska a Gruzie Nicolae Timofti a Giorgi Margvelašvili, tedy zemí, které mají potíže se separatistickými regiony podporovanými Ruskem.

Při loňských demonstracích na Majdanu byla zabita zhruba stovka lidí. Prezident Porošenko v pátek prohlásil, že stopy vyšetřování masakru z Kyjeva vedou k poradci ruského prezidenta Vladimira Putina. Moskva to ale označila za nesmysl. V pondělí chce ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov veřejnost seznámit s dalšími podrobnostmi vyšetřování. 

Dnešní vzpomínkové akce se konají v době, kdy je v Donbasu stále napjatá situace, ta se ale zřejmě postupně stabilizuje. Ukrajinská armáda a proruští separatisté v noci na dnešek podepsali dohodu o tom, že ještě dnes formálně začne stahování těžkých zbraní z fronty. Podle informací agentury TASS se s odsunem začne v úterý 24. února. Tato operace bude skončena do dvou týdnů, uvedli povstalci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 7 mminutami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu.
14:17Aktualizovánopřed 8 mminutami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 44 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 2 hhodinami
Načítání...