Poprvé na papíře: Na Slovensku začal vycházet Denník N

Bratislava – Rozhovor se slovenským prezidentem Andrejem Kiskou vévodí prvnímu číslu nového listu Denník N, který dnes začal vycházet na Slovensku. Vydávají jej bývalí redaktoři Sme, kteří redakci loni opustili na protest proti tomu, že se ve vydavateli těchto celostátních novin angažuje finanční skupina Penta. Odchod špičkových redaktorů sice Sme mrzí, na obchodní model listu ale prý příliš velký vliv neměl.

První číslo listu na 24 stranách vyšlo na pětimilionovém Slovensku v nákladu 20 tisíc kusů. Na trh vstupuje v době, kdy slovenská vydavatelství dlouhodobě čelí poklesu zájmu čtenářů o tištěná vydání novin. Nejčtenějším listem v zemi je bulvární Nový čas, který loni v listopadu prodal v průměru zhruba 104 000 výtisků denně.

Na titulní stránce svého prvního čísla Denník N otiskl fotografii slovenského prezidenta Andreje Kisky a uvnitř novin rozhovor s hlavou státu. Osmistránkovou víkendovou přílohu list zase věnoval populárnímu slovenskému herci Milanu Lasicovi.

„Noviny, které držíte v ruce, jsou prvním novým celostátním deníkem, který letos v Evropě vznikl. Není to velké umění, papírové deníky dnes spíše zanikají. Noviny v rukou skupin, které se snaží ovládat stát, jsou dostatečným důvodem k novému začátku,“ napsal na titulní stránce šéfredaktor listu Matúš Kostolný, jenž v minulosti vedl redakci Sme. V redakci Denníku N pracuje 41 lidí, z toho asi tři desítky reportérů.

Matúš Kostolný pro ČT24:

„V této chvíli za listem stojí čtenáři, protože bez nich bychom noviny vůbec nemohli dělat a ani bychom nevyšli. Vyšli jsme jen díky tomu, že se našlo několik tisíc lidí, kteří podpořili Denník N a předplatili si ho navzdory tomu, že začal opravdu vycházet až dnes. Z peněz čtenářů jsme byli schopni rozběhnout redakci a začít.“

Ve své billboardové kampani před uvedením na trh Denník N využil hesla „bez bulváru, bez oligarchů, bez kompromisů“ a označil se za nezávislé noviny. „Chceme nabídnout čtení, které půjde víc do hloubky, pohled do zákulisí, které nebude říkat jen co, kde a kdy, ale řekne proč, jak a za jakých okolností,“ říká Kostolný. Pro vydávání nového deníku se bývalí redaktoři listu Sme definitivně rozhodli poté, co pro svůj záměr získají finanční injekci od spolumajitelů slovenské antivirové společnosti Eset, kteří se řadí k nejbohatším Slovákům.

Prioritou zůstává  internet

Deník, který dříve na internetu vystupoval pod názvem Projekt N, na začátku letošního roku spustil vlastní plnohodnotný zpravodajský web. V papírové podobě bude vycházet od pondělí do pátku. Kostolný v rozhovoru pro ČT24 přiznal, že navzdory prvnímu číslu zůstává pro Denník N prioritou internetová verze. „Tištěné noviny jsou stále součástí našeho života, (…) bez internetu to ale nemá smysl,“ řekl.

List Denník N se nezapojil do systému Piano, který za jednotné předplatné nabízí přístup k zpoplatněnému obsahu webu, ale zavedl vlastní systém poplatků. Měsíční předplatné pro přístup k článkům na portálu dennikn.sk přijde na 4,90 eura (136 korun). Je tak o čtvrtinu dražší než Piano, které v minulosti několik portálů opustilo.

Prvním výsledkem Projektu N bylo mimořádné vydání novin u příležitosti 25. výročí pádu komunismu v bývalém Československu. Bezplatný list přinesl mimo jiné články a rozhovory o sametové revoluci, druhé číslo vyšlo v prosinci v nákladu 15 tisíc výtisků a prodávalo se za 50 centů. Objevili se také první předplatitelé, kterých je dnes kolem pěti tisíc.

Několik desítek redaktorů listu Sme, tedy značná část redakce, podalo loni na podzim výpověď kvůli tomu, že se investiční skupina Penta stala finančním partnerem společnosti Namav, nového spolumajitele listu Sme. Manažerský vliv ve vydavatelství Petit Press, které vydává list Sme a další tituly, si ale udržel jeho druhý dosavadní akcionář, společnost PSIS. Penta dříve ve spolupráci s nizozemskou společností V 3 Media Holdings koupila přední slovenská vydavatelství 7 Plus a Trend Holding.

Redaktoři Sme svůj odmítavý postoj k Pentě už dříve zdůvodnili také největší korupční aférou Gorila, do níž se prý Penta zapletla. Finanční skupina podle spisu, jenž před třemi lety unikl na internet, podplácela slovenské politiky a vysoké státní úředníky výměnou za vliv na privatizaci a na chod některých podniků. Penta nekalé jednání dlouhodobě popírá. Zmiňované informace o korupci, jež údajně vypracovala slovenská tajná služba, dosud nikdo nepotvrdil.

Jak zjistil zpravodaj ČT David Miřejovský, odchod několika desítek redaktorů se na prodejnosti a čtenosti deníku Sme nijak výrazně neprojevil. Návštěvnost a předplatné na webu sice podle Sme mírně klesly, jde ale jen o jednotky procent a list s tím nemá větší problém. Odchod špičkových redaktorů sice Sme mrzí, na obchodní model ale příliš velký vliv neměl.

Denník N je přímou konkurencí Sme

Z deníku Sme sice odešly nejvýraznější tváře, přesto zde zůstalo několik známých redaktorů, na nichž list může nadále stavět. Petit Press kromě toho vydává více než 50 titulů, má tedy poměrně širokou škálu vlastních novinářů, jimiž volná místa v redakci Sme doplnil. Sme proto vychází víceméně ve stejné podobě jako před odchodem nejznámějších redaktorů. Denník N je pro něj ale přímou konkurencí, uvedl zpravodaj ČT David Miřejovský.

  • Vstup finanční skupiny do vydavatele deníku SME není v poslední době jedinou změnou na slovenském mediálním trhu. Nakupovali i další silní hráči. Zahraničním vlastníkům, pokud nepočítáme Andreje Babiše, už na Slovensku z velkých médií patří jen televize Markíza a bulvární list Nový čas. Zbytek ovládli nebo spoluvlastní ti nejsilnější domácí podnikatelé. Podle mediální analytičky Evy Babitzové do obsahu samotných článků nezasahují. Toho se přitom novináři báli nejvíc.

Denník N vyzývá své čtenáře, aby na sociální sítě dávali fotografie s prvním vydáním pod hashtagem #DenníkN a zkratky města, kde si ho čtou. Na své facebookové stránce již dokonce deník zřídil i zvláštní fotoalbum, kam příspěvky od fanoušků umisťuje.

Novému deníku vyjádřil podporu i bývalý novinář SME Jakub Mazán nebo rapper a spisovatel Bene.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Společný dluh EU by mohl dosáhnout bilionu eur, varuje účetní dvůr

Společné zadlužení Evropské unie (EU) rychle roste, na konci roku 2027 by mohlo dosáhnout jednoho bilionu eur (zhruba 24,5 bilionu korun). Uvádí to Evropský účetní dvůr (EÚD). Za nárůst mohou především programy a opatření schválené na podporu unijních ekonomik po pandemii covidu-19. Úřad dříve také upozornil na odhadovanou míru chyb ve výdajích z rozpočtu EU. Je prý nadále příliš vysoká, míru chybovosti vypočetl EÚD na 3,8 procenta, o rok dříve to bylo 3,6 procenta.
00:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Při útocích na mezinárodní letiště v Saúdské Arábii zemřeli tři lidé

V Saúdské Arábii zemřeli tři lidé po útocích na mezinárodní letiště krále Chálida v Rijádu a mezinárodní letiště v Abhá. Ve středu večer to podle agentury Reuters uvedly tamní úřady. Rijád z útoků zatím nikoho neobvinil, nicméně jemenští povstalci z řad hútíů se ve středu už přihlásili k útokům na saúdskoarabskou metropoli.
před 3 hhodinami

Ruský útok na Pryluky zabil nejméně 20 lidí včetně dětí, upřesnil Kyjev

Kyjevem v noci opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další rozsáhlý raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí, dva lidé zemřeli. Zásahy hlásí i Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Při úderu na město Pryluky na severu země zahynulo 20 lidí včetně několika dětí, oznámily večer úřady. Dřívější bilance obětí byla nižší. Moskva masivní útok potvrdila, mluví i o zásazích plavidel. Nedaleko Soči podle ní hoří ropný tanker. Ukrajina později oznámila, že v odvetě zasáhla ropná zařízení a polygony v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Francouzský premiér slíbil řešení krize ve školství do konce října

Francouzský premiér Sébastien Lecornu ve středu večer slíbil, že do konce října jeho vláda předloží plán řešení krize ve školství. Podle něj kabinet nemůže zůstat netečný k obavám studentů, kteří kritizují stav školství a škol v zemi a již několik dní demonstrují v ulicích francouzských měst. Protesty provázejí násilnosti, které si vyžádaly uzavření řady škol. Ve středu byla ale na většině těch středních výuka obnovena.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Američanka, která přežila popravu, je podle právníků při vědomí a komunikuje

Američanka Christa Pikeová, která minulý týden po své popravě smrticí injekcí ve státě Tennessee přežila a skončila v nemocnici, je při vědomí a komunikuje. V úterý to podle agentury AP uvedli její právníci. Padesátiletá Pikeová byla odsouzena k trestu smrti před 30 lety za vraždu spolužačky spáchanou v 18 letech.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Student na střední škole v Polsku nožem zranil devět lidí i sebe

Na střední škole v Ostrolence na severovýchodě Polska ve středu jeden ze studentů zaútočil nožem. Zranil devět lidí a poranil také sám sebe. Nikdo není v ohrožení života. Informují o tom polská média s odvoláním na místní úřady. Policie devatenáctiletého útočníka zadržela a prokuratura případ vyšetřuje jako pokus o vraždu, uvedla stanice TVN24. Motiv činu zatím není jasný. Později úřady doplnily, že podezřelý měl v batohu výbušninu, která málem explodovala.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Piety i protesty. Izrael si připomněl třetí výročí masakru ze 7. října

V Izraeli se po celou středu konaly vzpomínkové akce v rámci třetího výročí útoků ze 7. října. Hamás a s ním spřízněné palestinské teroristické skupiny tehdy povraždily přes 1200 lidí. Pietní akce proběhla na místě festivalu Nova u hranice s Gazou, další se uskutečnila na náměstí Rukojmí v Tel Avivu. Aktivisté, kteří viní současnou vládu, že teroristickým útokům nezabránila, protestovali po celé zemi. Opoziční lídři uctili památku obětí na jihu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropa si připomněla oběti teroristů z Hamásu. Lidé se sešli i v Praze

Německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Andy Burnham či šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu u příležitosti třetího výročí teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael slíbili bojovat proti antisemitismu a zasadit se o mírové soužití Izraelců a Palestinců. V řadě evropských měst se pak konaly vzpomínkové akce, například v Berlíně a Londýně. V Praze se sešlo dle odhadů několik set lidí. V Londýně se konal i pochod na podporu Palestinců, kde několik účastníků vyzvalo k intifádě, tedy k palestinskému povstání.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.