Poprvé na papíře: Na Slovensku začal vycházet Denník N

Bratislava – Rozhovor se slovenským prezidentem Andrejem Kiskou vévodí prvnímu číslu nového listu Denník N, který dnes začal vycházet na Slovensku. Vydávají jej bývalí redaktoři Sme, kteří redakci loni opustili na protest proti tomu, že se ve vydavateli těchto celostátních novin angažuje finanční skupina Penta. Odchod špičkových redaktorů sice Sme mrzí, na obchodní model listu ale prý příliš velký vliv neměl.

První číslo listu na 24 stranách vyšlo na pětimilionovém Slovensku v nákladu 20 tisíc kusů. Na trh vstupuje v době, kdy slovenská vydavatelství dlouhodobě čelí poklesu zájmu čtenářů o tištěná vydání novin. Nejčtenějším listem v zemi je bulvární Nový čas, který loni v listopadu prodal v průměru zhruba 104 000 výtisků denně.

Na titulní stránce svého prvního čísla Denník N otiskl fotografii slovenského prezidenta Andreje Kisky a uvnitř novin rozhovor s hlavou státu. Osmistránkovou víkendovou přílohu list zase věnoval populárnímu slovenskému herci Milanu Lasicovi.

„Noviny, které držíte v ruce, jsou prvním novým celostátním deníkem, který letos v Evropě vznikl. Není to velké umění, papírové deníky dnes spíše zanikají. Noviny v rukou skupin, které se snaží ovládat stát, jsou dostatečným důvodem k novému začátku,“ napsal na titulní stránce šéfredaktor listu Matúš Kostolný, jenž v minulosti vedl redakci Sme. V redakci Denníku N pracuje 41 lidí, z toho asi tři desítky reportérů.

Matúš Kostolný pro ČT24:

„V této chvíli za listem stojí čtenáři, protože bez nich bychom noviny vůbec nemohli dělat a ani bychom nevyšli. Vyšli jsme jen díky tomu, že se našlo několik tisíc lidí, kteří podpořili Denník N a předplatili si ho navzdory tomu, že začal opravdu vycházet až dnes. Z peněz čtenářů jsme byli schopni rozběhnout redakci a začít.“

Ve své billboardové kampani před uvedením na trh Denník N využil hesla „bez bulváru, bez oligarchů, bez kompromisů“ a označil se za nezávislé noviny. „Chceme nabídnout čtení, které půjde víc do hloubky, pohled do zákulisí, které nebude říkat jen co, kde a kdy, ale řekne proč, jak a za jakých okolností,“ říká Kostolný. Pro vydávání nového deníku se bývalí redaktoři listu Sme definitivně rozhodli poté, co pro svůj záměr získají finanční injekci od spolumajitelů slovenské antivirové společnosti Eset, kteří se řadí k nejbohatším Slovákům.

Prioritou zůstává  internet

Deník, který dříve na internetu vystupoval pod názvem Projekt N, na začátku letošního roku spustil vlastní plnohodnotný zpravodajský web. V papírové podobě bude vycházet od pondělí do pátku. Kostolný v rozhovoru pro ČT24 přiznal, že navzdory prvnímu číslu zůstává pro Denník N prioritou internetová verze. „Tištěné noviny jsou stále součástí našeho života, (…) bez internetu to ale nemá smysl,“ řekl.

List Denník N se nezapojil do systému Piano, který za jednotné předplatné nabízí přístup k zpoplatněnému obsahu webu, ale zavedl vlastní systém poplatků. Měsíční předplatné pro přístup k článkům na portálu dennikn.sk přijde na 4,90 eura (136 korun). Je tak o čtvrtinu dražší než Piano, které v minulosti několik portálů opustilo.

Prvním výsledkem Projektu N bylo mimořádné vydání novin u příležitosti 25. výročí pádu komunismu v bývalém Československu. Bezplatný list přinesl mimo jiné články a rozhovory o sametové revoluci, druhé číslo vyšlo v prosinci v nákladu 15 tisíc výtisků a prodávalo se za 50 centů. Objevili se také první předplatitelé, kterých je dnes kolem pěti tisíc.

Několik desítek redaktorů listu Sme, tedy značná část redakce, podalo loni na podzim výpověď kvůli tomu, že se investiční skupina Penta stala finančním partnerem společnosti Namav, nového spolumajitele listu Sme. Manažerský vliv ve vydavatelství Petit Press, které vydává list Sme a další tituly, si ale udržel jeho druhý dosavadní akcionář, společnost PSIS. Penta dříve ve spolupráci s nizozemskou společností V 3 Media Holdings koupila přední slovenská vydavatelství 7 Plus a Trend Holding.

Redaktoři Sme svůj odmítavý postoj k Pentě už dříve zdůvodnili také největší korupční aférou Gorila, do níž se prý Penta zapletla. Finanční skupina podle spisu, jenž před třemi lety unikl na internet, podplácela slovenské politiky a vysoké státní úředníky výměnou za vliv na privatizaci a na chod některých podniků. Penta nekalé jednání dlouhodobě popírá. Zmiňované informace o korupci, jež údajně vypracovala slovenská tajná služba, dosud nikdo nepotvrdil.

Jak zjistil zpravodaj ČT David Miřejovský, odchod několika desítek redaktorů se na prodejnosti a čtenosti deníku Sme nijak výrazně neprojevil. Návštěvnost a předplatné na webu sice podle Sme mírně klesly, jde ale jen o jednotky procent a list s tím nemá větší problém. Odchod špičkových redaktorů sice Sme mrzí, na obchodní model ale příliš velký vliv neměl.

Denník N je přímou konkurencí Sme

Z deníku Sme sice odešly nejvýraznější tváře, přesto zde zůstalo několik známých redaktorů, na nichž list může nadále stavět. Petit Press kromě toho vydává více než 50 titulů, má tedy poměrně širokou škálu vlastních novinářů, jimiž volná místa v redakci Sme doplnil. Sme proto vychází víceméně ve stejné podobě jako před odchodem nejznámějších redaktorů. Denník N je pro něj ale přímou konkurencí, uvedl zpravodaj ČT David Miřejovský.

  • Vstup finanční skupiny do vydavatele deníku SME není v poslední době jedinou změnou na slovenském mediálním trhu. Nakupovali i další silní hráči. Zahraničním vlastníkům, pokud nepočítáme Andreje Babiše, už na Slovensku z velkých médií patří jen televize Markíza a bulvární list Nový čas. Zbytek ovládli nebo spoluvlastní ti nejsilnější domácí podnikatelé. Podle mediální analytičky Evy Babitzové do obsahu samotných článků nezasahují. Toho se přitom novináři báli nejvíc.

Denník N vyzývá své čtenáře, aby na sociální sítě dávali fotografie s prvním vydáním pod hashtagem #DenníkN a zkratky města, kde si ho čtou. Na své facebookové stránce již dokonce deník zřídil i zvláštní fotoalbum, kam příspěvky od fanoušků umisťuje.

Novému deníku vyjádřil podporu i bývalý novinář SME Jakub Mazán nebo rapper a spisovatel Bene.

3 minuty
Redakce Denníku N pár minut před uzávěrkou
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin je připraven jednat s Macronem, uvedl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude opět užitečné s Putinem mluvit.
před 33 mminutami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
před 3 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 9 hhodinami

Japonsko posiluje kvůli Číně obranu na Okinawě

Japonsko posiluje kvůli napětí s Čínou obranu na souostroví Okinawa. Peking zvyšuje tlak, aby donutil premiérku Sanae Takaičiovou odvolat výrok, že útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat reakci japonské armády. Čínská stíhačka nedávno namířila radar navádějící střely před palbou na japonské letouny nad mezinárodními vodami. Na Okinawě se nachází sedmdesát procent amerických vojenských základen v zemi.
před 9 hhodinami

Rusko se Ukrajinu snaží odříznout od Černého moře, řekl Zelenskyj

Moskva se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského snaží bránící se zemi odříznout od Černého moře. Zelenskyj řekl, že situace v Oděské oblasti, na kterou ruská armáda v posledních týdnech zesílila útoky, je tvrdá.
před 14 hhodinami

Úřady zveřejnily jen část spisů k Epsteinově kauze. Někteří zákonodárci to kritizují

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Někteří zákonodárci administrativu kritizovali za to, že nezveřejnila všechny dokumenty, což podle nich není v souladu se zákonem.
19. 12. 2025Aktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...