Putin obviňuje Kyjev z palby na civilisty, povstalci odmítají příměří

Moskva/Kyjev – Vladimir Putin obvinil Kyjev, že vydává zločinné rozkazy k palbě na hustě osídlené čtvrti východoukrajinského Doněcku. Podle ruského prezidenta se do bojů zapojilo dělostřelectvo, raketové vojsko a letectvo, které bez rozlišení střílí po obydlených čtvrtích. Podle ukrajinského vedení naopak za nynější eskalaci bojů nesou odpovědnost povstalci a Moskva. „Teroristická hrozba se stává realitou,“ konstatoval šéf ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksandr Turčynov. Vůdce separatistů Alexandr Zacharčenko dnes zároveň vyloučil, že by povstalci iniciovali další jednání o příměří.

Putin na schůzi kremelské Bezpečnostní rady konstatoval, že k ukrajinským útokům dochází zároveň s hledáním viníků a „za doprovodu propagandistických hesel o hledání cesty k míru“. „Odpovědní jsou ti, kdo vydávají takové zločinné rozkazy. Lidé, kteří to dělají, musí vědět, že neexistuje žádný jiný způsob řešení podobných konfliktů, než jsou mírová jednání a politické prostředky,“ dodal.

Putin připomněl, že před týdnem zaslal ukrajinskému prezidentovi Petru Porošenkovi dopis, v němž navrhl stažení těžké bojové techniky z linie fronty. „Dělostřelectvo a raketové vojsko mělo být odsunuto do takové vzdálenosti, z níž by nebylo možné ostřelovat osídlená místa,“ řekl prezident. Moskva podle něj nejen nedostala smysluplnou odpověď, ale stala se svědkem pravého opaku: kyjevské úřady vydaly oficiální rozkaz k zahájení frontálních bojových operací prakticky po celé šířce palebného dotyku, konstatoval šéf Kremlu.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) potvrdil, že konflikt na východě Ukrajiny si od loňského dubna vyžádal už přes 5000 obětí. Jen během posledních devíti dnů, během nichž vrcholily krvavé boje o doněcké letiště, zahynulo podle UNHCR v Donbasu 262 lidí. Od zářijového prvního pokusu o příměří šlo o nejtragičtější období.

Ukrajinské bojové operace jsou podle Kyjeva jen odpovědí na tlak vzbouřenců, který v minulých dnech vyvrcholil obsazením doněckého mezinárodního letiště. Přes diplomatické úsilí o oddělení vojsk v Donbasu tvrdé boje mezi armádou a separatisty stále pokračují.

Žádné příměří už nebude, hlásí povstalci na Donbasu

Proruští povstalci chtějí na východě Ukrajiny posunout linii fronty tak, aby ukrajinská armáda nemohla ostřelovat velkoměsto Doněck. V besedě s obyvateli města to dnes řekl vůdce separatistů Alexandr Zacharčenko. Vyloučil zároveň, že by povstalci iniciovali další jednání o klidu zbraní. Z jeho porušování se obviňují navzájem obě strany.

Alexandr Zacharčenko:

„Už nebude žádné příměří. Už nebude žádné přeskupování jednotek. Ano, vyměníme si zajatce. A vysvětlím proč: je to proto, že drží naše lidi jako zajatce a my je chceme zpátky.“

Zacharčenko se setkal s obyvateli Doněcku, kde ve čtvrtek zahynulo 13 lidí při minometném útoku na tramvajovou a trolejbusovou zastávku. Prohlásil, že povstalecké velení má v úmyslu „posunout“ frontu dál od největšího donbaského města, aby znemožnilo armádě ostřelovat jeho obytné čtvrti. „Snaha dojednat příměří z naší strany už žádná nebude. (…) Teď útočíme, tak jaképak rozhovory,“ řekl Zacharčenko, dosazený loni do vedení doněcké „lidové republiky“ Moskvou. Putin jeho slova nekomentoval.

Na doněckém letišti, které ve čtvrtek po tvrdých bojích padlo do rukou vzbouřenců, byla podle povstaleckých velitelů nalezena těla cizích žoldnéřů „v uniformách NATO“.

Kyjev připravuje mobilizaci ekonomiky

Ukrajinská vláda dnes rozhodla o zvýšené ostraze strategických objektů po celé zemi a přikázala šéfům oblastí vyhotovit mobilizační plány národního hospodářství pro případ války. „Šéfové oblastí by měli každý pracovní den zahájit analýzou aktuální bezpečnostní situace,“ řekl premiér Arsenij Jaceňuk. „Situace není jednoduchá. Našim úkolem je plně ochránit klíčové objekty infrastruktury, které mají strategický význam pro město, oblast i stát,“ upozornil. Podle ukrajinských médií byly už hlídky posíleny ve východoukrajinském Charkově, kde v minulých týdnech došlo k několika pumovým atentátům. Útoky a pokusy o ně policisté zaznamenali i v Oděské a Záporožské oblasti, které sousedí s neklidným Donbasem. „Teroristická hrozba se stává realitou. Proto je třeba bez jakékoli paniky zajistit náležitá protiteroristická opatření,“ řekl šéf ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksandr Turčynov.

Kyjev postupně utahuje i smyčku kolem povstaleckých území, aby zabránil pronikání diverzních skupin. Omezuje dopravní spojení se zbytkem Ukrajiny a buduje kontrolní posty na přístupových komunikacích. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) ale podobné kroky ohrožují možnosti humanitární pomoci obyvatelstvu postiženému válkou. Kontrola na přístupových silnicích se podle UNHCR netýká jen místních lidí, ale i pracovníků humanitárních agentur OSN a dalších mezinárodních organizací.

Podle mluvčího povstaleckých jednotek Eduarda Basurina armáda za posledních 24 hodin ostřelovala čtyřiatřicetkrát obytné čtvrti donbaských měst a zabila 15 civilistů. Při dnešním raketovém útoku ztratili podle Basurina separatisté 24 mužů. Podle Kyjeva narušili ve stejné době naopak separatisté dojednané příměří víc než stokrát. Boje se dnes soustřeďují na okolí měst Mariupol, Horlivka, Debalceve a Luhansk a vedeny jsou prakticky po celé linii fronty, uvedla místní média.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg je připraven se kvůli vyhroceným bojům na Ukrajině v únoru sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Podle Stoltenberga se nyní na Ukrajině „podstatně zvýšila ruská těžká výzbroj“: „Mluvíme o tancích, obrněných vozidlech, dělostřelectvu, pokročilých systémech vzdušné obrany.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 1 hhodinou

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 1 hhodinou

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 4 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 5 hhodinami
Načítání...