Profesoři Tadeusz Kawecki a Joep Burger z univerzity v Lausanne rozdělili populaci much z oblasti Basileje do dvou skupin. S první skupinou nic nedělali, do druhé byly vybrány mouchy podle zlepšení jejich schopností se něco naučit: vědci se jim snažili „dodat“ inteligenci tím, že je učili spojovat si vůni potravin s nějakou chutí, ať už příjemnou nebo nepříjemnou, nebo si dávat do souvislosti otřesy způsobené v laboratoři s určitým pachem.
Po 30 až 40 generacích tak vědci vyprodukovali mouchy, které se lépe učily a déle si pamatovaly. Experiment ukázal, že mouchy, se kterými se nic nepodnikalo, se dožily delšího věku (v průměru 50 až 60 dní) než mouchy z výběrové skupiny. „Jinými slovy, čím více inteligence moucha pobere, tím kratší život ji čeká,“ uvádějí vědci ve zprávě, která byla uveřejněna v časopise Evolution.
Vědci předpokládají, že stárnutí much urychluje jejich neuronální aktivita podporovaná zvenčí, která má škodlivé účinky. „To by vysvětlovalo, proč mouchy nemají stejně jako většina dalších zvířat téměř vůbec vyvinuty neuronální schopnosti,“ zdůrazňují vědci.
Vzhledem k tomu, že mozek spotřebuje 20 až 25 procent energie živočichů, je jasné, že zvířata vybavená méně „labužnickým mozkem“ žijí déle, uvádí se ve studii.