„Vaši potomci budou na Marsu,“ řekl astronaut Cernan studentům

Praha - Česko navštívil velitel Apolla 17 Eugene Cernan a poté, co se ve čtvrtek setkal s premiérem Mirkem Topolánkem, hovořil týž den odpoledne v Panteonu Národního muzea i se středoškolskými studenty na téma Člověk a vesmír. A mluvil nejen o příštích cestách do vesmíru a o tom, že nic není nemožné. Cernan je americký astronaut českého a slovenského původu a je zatím posledním mužem, který stanul na povrchu Měsíce.

Cernan studentům vyprávěl o svém posledním „výletu na měsíc“ a o vizi, kterou doprovází očekávání příští cesty na náš nejbližší satelit. Je to už 35 let co jsme byli na Měsíci, uvedl Cernan, ale bude to prý trvat ještě dalších třicet pět let, než si uvědomíme, co lidé tenkrát dokázali, když vstoupili na Měsíc, na první vesmírné těleso kromě Země.  „Přál jsem si, aby se zastavil čas, abych mohl lépe pochopit, kdo jsem, co jsem udělal a co to skutečně pro lidstvo znamená,“ řekl Cernan o své návštěvě Měsíce.

„Je potřeba to udělat,“ vzkázal českým studentům o příští cestě na Měsíc. A zvědavost, která je prý podstatou lidské existence, příští průzkumníky vesmíru povede. Podle Cernanova odhadu může být lidstvo brzy i na Marsu - už v roce 2020. A roku 2025 se budou lidé po Marsu procházet. Tak se stane, pokud se nezmění americký vesmírný program a Cernan proto nesouhlasí s prezidentským kandidátem Obamou, který chce finance z vesmírného programu investovat do vzdělání. Amerika potřebuje spíše inspiraci, než další peníze do vzdělávání, myslí si Cernan.

„V každém mobilním telefonu je více technologie, než jsem měl jako astronaut na Měsíci,“ uvedl Cernan, který stále doufá v nové vynálezy. „Máme v hlavě ještě velký, nevyčerpaný potenciál.“

„Byla to moje iniciativa,“ říká o tom, že si do kosmu vzal s sebou tenkrát československou vlajku. S sebou si ale vzal i jiné důležité osobní věci: „Růženec mé matky, obrázky, rodinné fotografie, americkou vlajku.“

Berte to jako proroctví

Na dotaz, zda se domnívá, že časem Zemi vybydlíme a lidstvo bude muset odejít na jinou planetu, českoamerický kosmonaut odpověděl, že skutečně opustíme Zemi. Ale ne proto, že budeme muset utéct, ale proto, že budeme moci jít dál. Lidstvo má dost sil, aby Zemi ochránilo i pro další generace, věří Cernan. „Možná za dvě stě, tři sta, pět set let někteří z vašich  potomků budou na Marsu žít, ale ne proto, že na Zemi nebude život, ale proto, že budou sami chtít.“

„Pokud si máte jednu věc zapamatovat,“ řekl kosmonaut studentům, „pak opakuji: Nic není nemožné. Slovo nemožné si škrtněte ze svého slovníku!“

„Všichni si pamatují, jak zněla první slova člověka na Měsíci, ale nikdo neví, jak zněla ta poslední. Já je tedy zopakuji: Odcházíme tak, jak jsme přišli, a dá-li Bůh, my se vrátíme - s pokojem a s nadějí pro celé lidstvo. Žádám vás, abyste to vzali jako proroctví,“ ukončil Cernan své setkání se studenty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA v Íránu zachránily letce ze sestřeleného letounu F-15

Zvláštní americké jednotky v Íránu zachránily pohřešovaného letce ze sestřeleného amerického letounu F-15. Podle agentury Reuters to uvedly americké úřady. Později zprávu potvrdil na sociál síti Truth Social i prezident USA Donald Trump. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zničily americký letoun, který se záchranné akce účastnil. Americká média píší o ztrátě dvou dopravních letounů, které uvázly v Íránu.
06:41Aktualizovánopřed 17 mminutami

Ukrajina zasáhla rafinerii Lukoilu v Nižněnovgorodské oblasti

Ukrajinci zasáhli ruský přístav Primorsk důležitý pro vývoz ropy a rafinerii v Kstově v Nižněnovgorodské oblasti, potvrdil velitel ukrajinských sil bezpilotních systémů Robert Brovdi. O ukrajinských útocích už dříve informovala ruská strana. Ukrajina zároveň hlásí sestřelení 76 ruských bezpilotních letounů z 93.
10:03Aktualizovánopřed 34 mminutami

Srbsko našlo podle Vučiče batohy s výbušninami u plynovodu vedoucího do Maďarska

Srbská armáda a policie našly dva batohy s výbušninami a rozbuškami poblíž plynovodu, který vede do Maďarska. Informoval o tom podle agentury AFP srbský prezident Aleksandar Vučić. Maďarský premiér Viktor Orbán podle agentury Reuters sdělil, že na odpoledne svolal mimořádné jednání obranné rady.
před 1 hhodinou

Kdo má moc vyvolat války, ať se rozhodne pro mír, apeloval papež

Kdo má v rukou zbraně, ať je složí, kdo má moc vyvolat války, ať se rozhodne pro mír, apeloval papež Lev XIV. při kázání Urbi et orbi (Městu a světu). Kritizoval lhostejnost vůči válkám a mrtvým, které konflikty způsobují. Vyzval k modlitbám za mír v sobotu 11. dubna.
před 1 hhodinou

Ruské ženy kritizují plány na „léčbu“, která by je přiměla chtít děti

Za nátlakovou, krutou a neproveditelnou označují ruské ženy myšlenku „léčit“ ty bezdětné, aby chtěly mít potomky. Míní, že to jen málo přispěje ke zvrácení klesající porodnosti, která je aktuálně na nejnižší úrovni za posledních dvě stě let, napsala agentura AFP. Ruské ženy od dětí mimo jiné odrazují nízké příjmy, nedostatek „otcovské kultury“ či nedostupnost bydlení. Kvůli ruské válce na Ukrajině vyletěly například úroky hypoték na závratných dvacet procent.
před 7 hhodinami

Trump žádá 152 milionů dolarů na znovuotevření věznice Alcatraz

Americký prezident Donald Trump žádá 152 milionů dolarů (3,24 miliardy korun) na znovuotevření nechvalně známé věznice Alcatraz. Částka je uvedena v návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
před 13 hhodinami

Izraelské a americké údery zasáhly petrochemický areál a Búšehr, tvrdí Írán

Izraelské a americké údery v sobotu zasáhly petrochemický areál v provincii Chúzestán na západě Íránu, uvedla podle agentur íránská oficiální média. Podle nich při útoku zahynulo nejméně pět lidí. Jeden člověk zemřel po dopadu střely u areálu íránské jaderné elektrárny Búšehr, informovala agentura Tasním a místní úřady. Izrael a Spojené státy útočí na Írán od 28. února, některé údery zasáhly i energetická zařízení, kvůli čemuž Teherán pohrozil ostrou odvetou.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoMetry sněhu, sesuvy půdy i stržený most. Itálii ochromila silná bouře

Itálie začíná sčítat škody, které v zemi způsobila bouře Erminio. Na řadě míst je přerušené dopravní spojení poté, co rozbouřené toky strhly silnice a zaplavily nebo podemlely železniční tratě. Až dva metry sněhu napadly ve středoitalském regionu Molise, silničáři jezdili nonstop, přesto se nedařilo udržovat cesty sjízdné. V horských oblastech dle úřadů navíc platí zvýšené riziko pádu lavin. Ještě dramatičtější situace panovala v nižších polohách, kde se začaly rozvodňovat toky a déšť navíc na mnoha místech způsobil sesuvy půdy. Tuny hlíny a kamení zavalily jednu z hlavních cest v Amandole. Most spojující regiony Molise a Abruzzo se zase zřítil poté, co ho podemlela voda. V Termoli byla evakuována celá průmyslová zóna a uzavřena blízká železniční trať. Hasiči s pomocí člunů a vrtulníků evakuovali na severovýchodě Sicílie desítky turistů poté, co se jeden z tamních potoků rychle rozvodnil a odřízl jim cestu. Škody po bouři se budou podle úřadů odstraňovat týdny.
před 18 hhodinami
Načítání...