Rusko a Čína si konečně vyjasnily spory o společnou hranici

Moskva/Peking - Čína a Rusko uzavřely smlouvu, která s definitivní platností vytyčuje společnou hranici v celkové délce 4 300 kilometrů. Takzvaný dodatečný protokol o východní části hranice podepsali ministři zahraničí Sergej Lavrov a Jang Ťie-čch‘. Ukončili tak rusko-čínské spory, které v době studené války doprovázely přestřelky a hrozily přerůst v jaderný konflikt.

Jednání mezi Pekingem a Moskvou trvalo netradičně dlouho. „Dočetl jsem se, že jednání začala už v roce 1964, ale smlouva mezi oběma zeměmi nakonec nebyla podepsána,“ říká komentátor ČRo6 Libor Dvořák. Problémem bylo, že řeky, na jejichž březích se hranice nachází, často měnily svůj tok. Po pádu Sovětského svazu přestali Rusové budovat vodní hráze, Číňané v tom ale pokračovali. Díky je současná podoba hranic výhodněji právě pro Čínu.

Největší rozepře se vedly o území o rozloze 375 kilometrů čtverečních na soutoku Amuru a Ussuri. Přesné detaily smlouvy zatím úřady nezveřejnily. Podle čínských médií Pekingu připadnou strategicky významný ostrov Tarabarov a polovina Velkého Ussurského ostrova. „Obě strany musely přijmout určité kompromisy. Z právního pohledu jsme vytvořili stabilní hranici. Žádná strana už se nechce k otázce jejího vymezování vracet," řekl po podpisu smlouvy ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Dohoda je výsledkem zlepšování rusko-čínských vztahů od pádu Sovětského svazu. Obě země úzce spolupracují v zahraniční politice - například v přístupu k Íránu nebo Severní Koreji. Nejdůležitější je ale pro oba státy ekonomika. Zatímco Peking potřebuje k udržení tempa hospodářského růstu ruskou ropu a plyn, Moskva zase usiluje o výhodnější přístup na čínský trh.

Hraniční rozmíšku obě asijské mocnosti ukončily po více než pětačtyřiceti letech. Ty provázely přestřelky i ozbrojené konflikty, během nichž zemřely stovky lidí. V březnu 1969 se nad rusko-čínskými spory o území kolek řek Amur a Ussuri vznášela hrozba jaderného konfliktu, z nějž měly obavy i západní státy. Situaci nepomáhalo ani otevření diplomatických vztahů mezi Pekingem a Washingtonem v době vlády amerického prezidenta Roberta Nixona. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Kyjevě jedná koalice ochotných. Přijeli Macron, Starmer, Merz a Tusk

V Kyjevě začalo jednání vrcholných představitelů zemí, které tvoří takzvanou koalici ochotných. Setkání se osobně zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, polský premiér Donald Tusk, britský premiér Keir Starmer či německý kancléř Friedrich Merz. Další lídři včetně českého premiéra Petra Fialy (ODS) mají být připojeni na dálku. Jednat se má o dalším postupu vůči Rusku, které podle evropských zemí zdržuje vyhlášení příměří.
07:47Aktualizovánopřed 25 mminutami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
před 1 hhodinou

Pomstíme smrt nevinných lidí, vzkazuje Pákistán Indii

Pákistán pomstí smrt nevinných lidí, kteří zahynuli při nočním indickém ostřelování, uvedl podle AFP premiér země Šahbáz Šaríf. Islámábád tvrdí, že při indickém bombardování Pákistánu zahynulo přes deset lidí. Indický web CNN-News18 mezitím uvedl, že si představitelé zemí poprvé od dubnového útoku na turisty v Kašmíru telefonovali. Informaci však zatím nelze ověřit. Ministr zahraničí USA Marco Rubio vyzval k deeskalaci napětí.
06:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V okolí Barcelony vznikl „chlorový oblak“

Kvůli úniku chemických látek doporučila civilní ochrana v Katalánsku obyvatelům pěti obcí mezi Barcelonou a Tarragonou nevycházet ven a neotevírat okna. Podle agentury AFP se opatření týká zhruba 160 tisíc lidí. Únik vznikl při požáru průmyslového závodu ve městě Vilanova i la Geltrú.
před 1 hhodinou

Papež Lev XIV. v minulosti pobýval i v Brně

Nový papež Lev XIV. (vlastním jménem Robert F. Prevost) navštívil Českou republiku v minulosti nejméně desetkrát. K brněnské diecézi má podle tamního biskupa Pavla Konzbula blízko. Konkrétně k augustiniánskému klášteru na Starém Brně, protože je členem řádu. Při výkonu funkce generálního převora řádu v Brně pobýval Prevost jako host někdejšího opata. Provinciál řádu Juan Provecho potvrdil, že se měl původně příští neděli v Praze účastnit biřmování.
před 6 hhodinami

Rusko navzdory slovům o příměří udeřilo na ukrajinské obce

Rusko přes jím vyhlášené třídenní příměří více než dvěstěkrát zasáhlo osm ukrajinských osad poblíž fronty v Záporožské oblasti, kde v důsledku útoků zemřela jedna žena, uvedl Reuters s odvoláním na šéfa oblastní správy Ivana Fedorova. Podle serveru Ukrinform útočilo také v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti a v Chersonské oblasti, kde si úder vyžádal jednu oběť. Rusko zase tvrdí, že Ukrajina dronem zasáhla budovu místní správy v ruském Bělgorodu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Pákistán po ostřelování hlásí mrtvé, exploze otřásly i indickými městy

Indická armáda v pátek sestřelila stovky bezpilotních letounů, které na několik míst v indické části Kašmíru vyslal sousední Pákistán, napsala agentura Reuters. Podle agentury AP to ale Islámábád popírá. Dillí také dříve oznámilo, že ostřelovalo kašmírskou hranici u pákistánských hranic, kvůli čemuž podle agentury AFP zemřelo pět lidí včetně jednoho dítěte. Reuters během dne také informoval, že v indických městech byly slyšet výbuchy.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Útroby německého parlamentu skrývají památku na sovětské vojáky

Zvenčí je budova německého parlamentu slavná – její útroby ale skrývají památku, kterou důvěrně zná málokdo. Zanechali ji tam sovětští vojáci v posledních dnech nacistické diktatury.
před 15 hhodinami
Načítání...