Washington - Poté, co ho v Bílém domě nahradí Barack Obama, chystá se dosluhující americký prezident Georgie Bush otevřít muzeum o své osobě a pustit se do dráhy spisovatele. Kniha bude pojednávat o jeho působení v prezidentském úřadu, Bush totiž chce, aby lidé pochopili, jak těžké může být činit v jistou chvíli významná rozhodnutí.
Po odchodu z funkce Bush údajně zamíří rovnou do domovského Texasu. „Vrátím se rovnou domů, o tom není pochyb. Hrozně se mi po Texasu stýská. Miluji ho,“ podotkl. Právě v texaském Dallasu chce otevřít muzeum. Poté se pustí do sepisování pamětí. Své memoáry by prý ráda napsala i jeho ministryně zahraničí Condoleezza Riceová.
Ze 100 kilometrů v hodině na nulu
Přesné představy o tom, co bude dělat, však Bush ještě nemá. „Vím, že se mé životní tempo zpomalí ze 100 kilometrů v hodině na rychlost blížící se nule. Nevím, co mohu čekat,“ citovala Bushe agentura AFP. „Mohu však již teď říci, co nechci: nechci přitahovat pozornost,“ dodal Bush, který prý s ohledem na svého nástupce zůstane alespoň nějakou dobu v ústraní, i když bude připraven Obamovi pomoci svými zkušenostmi.
Na afghánský konflikt nebyl připraven
Bush tento týden v rozhovoru pro televizi ABC poprvé přiznal, že udělal chybu, když spoléhal na informace tajných služeb tvrdící, že Irák má zbraně hromadného ničení. Tento fakt byl předložen jako důvod k americké invazi do Iráku, zmíněné zbraně ale nikdy nebyly na iráckém území nalezeny.
„Z celého svého prezidentství nejvíce lituji selhání tajných informací ohledně Iráku. Spousta lidí na to vsadila svou pověst, když prohlašovala, že zbraně hromadného ničení jsou důvodem k odstranění Saddáma Husajna,“ řekl odcházející americký prezident. Na otázku, zda by válku zahájil, kdyby zprávy o údajných iráckých zbraních hromadného ničení neexistovaly, odpovědět odmítl.
Bush, který zanedlouho předá vedení válek v Iráku a Afghánistánu svému následníkovi Baracku Obamovi, v interview také připustil, že při nástupu do úřadu před osmi lety nebyl na válečný konflikt připraven.
Od vpádu amerických vojsk na irácké území v březnu 2003 zahynulo v Iráku přes 4200 vojáků USA a konflikt znamenal postupný pád popularity současného prezidenta.
