Česko a další státy podepsaly dohodu o zákazu kazetových bomb

Oslo - Přes sto států chce zakázat kazetové neboli tříštivé bomby. V Oslu proto zástupci těchto zemí podepsali dohodu o zákazu používání takové munice. Mezi prvními signatáři dokumentu je i Česko. Hlavní producenti tříštivých bomb, mezi které patří USA, Čína, Rusko, Indie, Pákistán nebo Izrael, se ale k dohodě nepřipojí.

„Jde o důležitou událost, kterou byla završena letitá vyjednávání na mezinárodní půdě. Považujeme proto za významné, že se Česká republika stává signatářem této úmluvy právě dnes, kdy se k tomu otevírá historicky první příležitost,“ řekla mluvčí českého ministerstva zahraničí Zuzana Opletalová. Šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg pak dodal: „Je to důležité, protože kazetová munice způsobila mnoha lidem strašná a nejohavnější poranění a ztráty na životech. Díky bohu, že se konečně podařilo domluvit, že se zakáže.“

Spolu s Českem úmluvu podepsala většina členských zemí NATO a Evropské unie. Úmluva signatářské země zavazuje především k tomu, že kazetovou munici nebudou používat, vyvíjet, vyrábět ani nijak získávat, skladovat, držet nebo přemisťovat.  

Státy jako například USA, Čína, Rusko, Indie, Pákistán či Izrael se odmítly k zákazu připojit. Například americký Pentagon letos v červenci tuto munici obhajoval jako účinnou zbraň, která „poskytuje nesporné výhody proti široké škále cílů“.

Odpůrci kazetových bomb ale namítají, že munice často zabíjí hlavně civilisty. Tříštivé bomby totiž obsahují stovky malých bomb, které se rozptýlí na velkém území. Mnoho z náloží přitom nevybuchne hned, a bomby tak zabíjejí lidi i po skončení vojenského konfliktu, právě proto je nejvíce obětí z řad civilních obyvatel.

Tyto zbraně byly použity kupříkladu ve Vietnamu, v Kosovu, v Čečensku, v Iráku, v Afghánistánu, v Libanonu. Naposledy tyto zbraně použily obě strany během rusko-gruzínského konfliktu. Česká armáda kazetové bomby nepoužívá už od 90. let.

Kazetové bomby

Kazetová bomba, někdy označovaná také jako tříštivá, je vysoce účinná munice. Bomba se skládá z nějakého obalu, což jsou většinou plechové kontejnery nebo rozevíratelná bomba, a ze submunice, kterou mohou tvořit až stovky malých náloží.

Po svržení z letadla a před dopadem na zem se bomba rozpadne na velké množství samostatně vybuchujících náloží, které se rozptýlí na velkou vzdálenost. Část náloží však hned nevybuchne a funguje pak jako nástražná mina.

Odborná terminologie o kazetových bombách hovoří jako o kontejnerové bombě. Termín se používá od I. světové války, kdy byla tato munice poprvé použita. Tehdy se malé nálože vložily do plechové skříňky a ta se pak shazovala z letadla na zem. Říkalo se jim proto také skříňkové bomby. Za II. světové války používali podobnou munici Němci, Rusové a Britové.

Kazetová bomba
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 6 mminutami

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 26 mminutami

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 1 hhodinou

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 1 hhodinou

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo zhruba 1500 členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...