Berlín - Jako o "objevu století" evropského významu se v centrální části Německa hovoří o odhalení pozůstatků bitevního pole ze třetího století u místní obce Kalefeld. Lokalita, která má být veřejnosti zpřístupněna v pondělí, je prý dokladem toho, že Římané vedli války v hloubi území Germánů ještě dlouho po drtivé porážce římských legií u Teutoburského lesa v roce devět našeho letopočtu. Poté se podle učebnic dějepisu hranice Říma ustálily na Rýnu.
„Senzačním nálezem“ je podle německých médií „mimořádně dobře zachovalé“ římské bojiště z 3. století našeho letopočtu. Tým pod vedením místní archeoložky Petry Lönneové našel na 600 předmětů, většinou zbraní a jejich částí.
Dolnosaské ministerstvo vědy tvrdí, že jde o „dosud nejlépe zachované antické bojiště, které umožňuje fascinující pohledy do dramatických událostí bojů“. Nález by prý mohl otřást dosavadním obrazem dějin. Další podrobnosti o lokalitě zatím úřady nechtějí sdělovat a archeologové na místě pracují chráněni před veřejností.
Za mezník ve střetávání germánských kmenů a Římanů se dosud pokládá slavná bitva u Teutoburského lesa mezi řekami Emže a Vesera na severozápadě Německa.
Tehdy uštědřilo vojsko náčelníka Arminia z germánského kmene Cherusků drtivou porážku římským legiím pod velením Quinta Vara. V bitvě, která zdrtila i stárnoucího císaře Augusta, padlo přes 20 000 Římanů a Řím přišel o podstatnou část Germánie východně od Rýna. Nyní se prý ukazuje, že Římané válčili v hloubi germánského území ještě dvě stovky let poté.
