Česká věda zaútočila na stránky prestižních vědeckých časopisů. Velké objevy se střídaly jako na běžícím pásu. Za vše mluví samotné titulky - Češi píšou jednotlivými atomy za pokojové teploty, V Olomouci vědí, jak přečíst genom pšenice nebo Čeští astronomové objevili nový dosud neznámý typ hvězdy! Postupně přicházely další a další objevy.
Publikace v odborných časopisech jsou pro vědce velmi důležité. Tímto způsobem se o jejich práci dozvídá široká veřejnost. V případě časopisu Nature nebo Science jde navíc o objevy zásadního celosvětového významu.
Na rozdíl od běžných novin totiž vědecké časopisy každý článek velmi důkladně prověřují. Celé týmy vědců-oponentů zkoumají pravdivost objevu a jeho význam. Drtivou většinu článků nakonec editoři vyřadí a vědci musí zvolit jiný slabší časopis. Na zařazení mezi světovou špičku se čeká. „V našem případě to bylo několik let,“ potvrzuje Josef Fulka z pražského Výzkumného ústavu živočišné výroby, jehož tým objasnil význam buněčného jadérka při klonování. Článek vyšel na jaře v časopise Science.
