Buňky z lidských embryí budou injekcemi implantovány do mozku pacientů postižených mozkovou příhodou. První fáze výzkumu počítá s dvouletou experimentální léčbou čtyř skupin celkem dvanácti pacientů. V každé skupině budou implantovány kmenové buňky v objemu od dvou do dvaceti milionů buněk, vysvětluje spolupracovník ČT Ivan Kytka.
Projekt mohl být spuštěn hlavně díky devět let starému zákonu, jenž je vůči vědeckým experimentům s kmenovými buňkami velice vstřícný. „V loňském roce pak byl zákon za velice striktních etických lékařských podmínek novelizován tak, aby umožnil křížovou aplikaci lidských kmenových buněk při experimentech na zvířatech a naopak,“ tvrdí Kytka. Zatímco první zákon podle něj prošel relativně bez problémů, loňský naopak narazil na odpor. Přesto však zákon parlamentem nakonec prošel.
Výzkum kmenových buněk v pořadu Před polednem
Výzkum začal i přes odpor církve
„Odpůrců není zdaleka tolik jako v USA nebo v některých katolicky orientovaných evropských zemích. Anglikánská církev má k experimentální léčbě tohoto druhu výhrady, její hlas ale není vůbec určující,“ přibližuje Kytka s tím, že největší výhrady přicházejí od britské Asociace katolických lékařů, která má výhrady také k interrupční legislativě.
V nejbližších měsících začne v Glasgow na dalších pracovištích také experimentální léčba přibližně dvaceti pacientů, kteří trpí vážnými poruchami zraku. „Nepůjde však o léčbu kmenových buněk z embryí, ale kmenových buněk z mrtvých pacientů,“ dodává Kytka.
