Musíme respektovat ratifikační proces Lisabonu v ČR, shodly se špičky EU

Brusel – Evropská unie respektuje, jakým způsobem probíhá ratifikace Lisabonské smlouvy v České republice. Shodli se na tom šéf švédského předsednictví Fredrik Reinfeldt, předseda Evropské komise José Manuel Barroso a předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek. Schůzky vrcholných představitelů EU se měl zúčastnit i český premiér Jan Fischer, kvůli technické závadě letadla se však do Bruselu dostal jen virtuálně pomocí videokonference.

„Musíme respektovat ratifikační proces v České republice,“ prohlásil na brífinku po jednání Reinfeldt. Česko a Polsko jsou poslední země EU, kde ratifikační listinu ještě nepodepsal prezident, polský podpis se ale čeká „brzy“. Český premiér Jan Fischer se domnívá, že se podaří ratifikovat Lisabonskou smlouvu v Česku do konce roku. Podle něj totiž neexistují signály, že by český prezident smlouvu nakonec nepodepsal.

Fischer dnes navíc oznámil, že se v úterý setká s předsedou Evropské komise Josém Barrosem. Jednat spolu budou o možném novém českém eurokomisaři.

Na Prahu nesmíme tlačit, domnívá se šéf Evropského parlamentu

Předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek navíc prohlásil, že by Brusel neměl na Prahu kvůli dokončení ratifikace dokumentu příliš tlačit. Buzek bude v pátek osobně jednat v Praze s Klausem. „Každý se musí rozhodnout sám. Nebylo by demokratické vytvářet nějaký tlak,“ uvedl Buzek s tím, že na Klausovo rozhodnutí čeká 500 milionů obyvatel EU a unie se v současnosti nachází v nelehké situaci.

Švédské předsednictví chce, aby Lisabonská smlouva začala platit pokud možno ještě během jeho předsednictví, tedy do konce roku. Podle švédského premiéra Reinfeldta je rozhodnutí nyní na českém ústavním soudu. Ten by podle něj mohl přijít s nějakým rozhodnutím za dva nebo tři týdny.

„Očekáváme ratifikaci. Ale je to nezávislé rozhodnutí země. Čekáme na jejich rozhodnutí,“ řekl Reinfeldt. „Před nějakou dobou jsme se dohodli, že 27 zemí musí tento dokument uložit do Říma. Musíme si za tím stát,“ dodal.

V Itálii se uchovávají unijní smlouvy. Předáním ratifikačních dokumentů k dané smlouvě se završuje ratifikační proces v dané členské zemi. Pro vstup „Lisabonu“ v platnost by jej musely schválit všechny členské země EU. Buzek také zdůraznil, že EU potřebuje, aby smlouva začala platit co nejdříve. Evropě podle něj pomůže k větší efektivitě a lepšímu rozhodování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
18:34Aktualizovánopřed 29 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 2 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...