Ženeva - Nejrozsáhlejší vědecký experiment všech dob. Největší a nejkomplexnější stroj vybudovaný lidmi. Technicky nejnáročnější výzkumné zařízení na světě. Všechny tyto superlativy patří obřímu urychlovači jaderných částic LHC. CERN - největší laboratoř jaderné fyziky na světě, se zrodil roku 1954 v Ženevě. O stroji tak velkém a přesném, že dokáže simulovat vznik vesmíru, se na konferencích začalo mluvit v 80. letech. Oficiálního schválení stavby obřího urychlovače se CERN dočkal v roce 1994.
CERN: Poznání podstaty vesmíru je na dosah
„Takto výkonným urychlovačem vlastně provádíme archeologii vesmíru. Kolize částic nám pomohou pochopit fyzikální principy velkého třesku,“ řekla fyzička Felicitas Paussová. Na jeho vzniku pracuje deset tisíc vědců z celého světa, včetně těch českých. „Češi jsou do toho zapojeni od počátku - přispěli jsme podstatným způsobem,“ míní Jiří Dolejší z Ústavu částicové a jaderné fyziky. V CERNu zatím částice létají v urychlovači zvaném LEP, velkém jako třípatrová budova. Nahradit ho má urychlovač LHC, ještě o čtyři patra vyšší. Stavba gigantického stroje potrvá šestnáct let a spolyká v přepočtu asi čtyřiasedmdesát miliard korun.
První spuštění a současnost
Jeden z největších experimentů historie začal optimisticky 10. září 2008. Jenže 9 dní po startu přichází katastrofa. Kvůli zkratu uniklo 6 tun chladicího helia a zničilo třiapadesát supravodivých magnetů, které lemují urychlovač. Mohla za to lidská chyba. Hledání nejhlubších tajemství vesmíru se zastavuje na dlouhých 14 měsíců a výměna magnetů bude stát dalších 700 milionů. Vědci spustili urychlovač opět po víc než roční pauze. „Rozumíme urychlovači daleko lépe než před rokem, poučili jsme se a zdokonalili jsme technologii i bezpečnost,“ konstatoval Steve Myers, ředitel urychlovačů z Evropské organizace pro jaderný výzkum.
Cílem urychlovače je rozbití protonů
Největší přístroj na světě je zakopaný 150 metrů pod švýcarsko-francouzskou hranicí a nese podobu sedmadvacetkilometrů dlouhého tunelu. Musí být ochlazován takřka na absolutní nulu, méně než 270 stupňů Celsia. Cílem je zjistit podstatu světa - z čeho se skládá vše kolem nás. Urychlovač má za úkol rozbít protony. Během cesty je zrychlí tisíce magnetů v obřím tunelu na rychlost světla, namíří proti sobě a nechají srazit. Po srážce dochází k imitaci etapy, která nastala po velkém třesku. „Zatím jde všechno dobře, jsme přesvědčeni, že tentokrát budeme úspěšní,“ myslí si James Gillies, mluvčí Evropské organizace pro jaderný výzkum.
Ne všichni jsou ale z projektu nadšení. Zazněly dokonce hlasy varující před vznikem černé díry, která by mohla zničit zemi. Vědci ale takové argumenty s úsměvem vyvracejí. „Budeme mít energii sedmkrát větší, než byla k dispozici v minulosti, ale to není z hlediska přírodních měřítek nějak zvlášť. Otázce bezpečnosti byla věnována velká pozornost,“ podotkl Dolejší. Vědci obhajují projekt i prostřednictvím internetu. Na serveru YouTube v klipu vysvětlují, jak urychlovač funguje a na co má odpovědět. Teorii velkého třesku nepřímo zpopularizoval i stejnojmenný americký komediální seriál ze světa mladých fyziků.
Budoucnost urychlovače
Hledání nových částic se naplno rozběhne v lednu. Stále je co objevovat. Pozorovatelná hmota jako galaxie, plyn, hvězdy a planety tvoří pouhá čtyři procenta. Temná hmota, která se projevuje gravitačním působením, má procent dvaadvacet. Zbytek pak tvoří temná energie. Čtyřiasedmsedát procent vesmíru je tak pro vědce naprosto neprobádaných. „Lidé si myslí, že rozumí už prakticky všemu, a teď najednou vidí, že znají jenom to viditelné,“ dodal Jiří Niderle, ze Sekce elementárních částic Fyzikálního ústavu Akademie věd.
GALERIE
Vznik CERNu